Jesiku Miňovskou začal v deseti letech zneužívat vlastní otec a trvalo to dlouhých osm let. Ani když ji přivedl do jiného stavu, nedokázala se vzepřít. Nebo o tom s někým promluvit. Bála se a styděla.
„Táta byl postupně čím dál troufalejší, stupňovalo se to. Snažil se využít každou chvilku, kdy jsme zůstali doma sami. Nakonec si vynutil i pohlavní styk. V šestnácti jsem zjistila, že s ním čekám dítě. Nakonec jsem potratila,“ líčí dvaatřicetiletá žena.
Nyní se o své zkušenosti rozhodla promluvit, a dokonce odhalit svoji identitu. Věří, že tím ostatním ženám v podobné situaci pomůže.
Dvě třetiny znásilnění se totiž odehrají doma a pachatelem bývá partner nebo někdo jiný z blízkého okolí oběti. Ukázal to reprezentativní sociologický výzkum agentury Focus pro neziskovou organizaci Persefona mezi více než dvěma tisíci respondenty. Je to jedna z nejrozsáhlejších studií tohoto druhu v posledních letech a zjištění jsou závažná.
Více než třetina Češek se stala obětí nějaké formy sexuálního obtěžování a téměř desetina zažila přímo znásilnění.
„Názor, že znásilnění v manželství neexistuje, je mylný. Takové ataky však oběti většinou nenahlásí, zůstávají skryty. Samozřejmě je to trochu jiné, než když je pachatelem cizí člověk, ale v obou případech jsou důsledky velmi zraňující,“ říká ředitelka Persefony Jitka Čechová.
Počet hlášených případů znásilnění klesá
Z policejních statistik vyplývá, že loni bylo v Česku spácháno 2 256 mravnostních činů, jako jsou sexuální nátlak, pohlavní zneužívání či kuplířství a obchodování s lidmi. Z toho počtu je evidováno 598 znásilnění.
Z pohledu dlouhodobého trendu mravnostní kriminalita roste, ale počet hlášených případů znásilnění klesá. Podle odborníků to ale neznamená, že by se situace v tomto směru zlepšila. Skutečnost je mnohem černější, jelikož ženy nahlásí znásilnění pouze v pěti až osmi procentech případů.
„Je bohužel prokázáno, že čím bližší vztah mezi obětí a pachatelem, tím menší pravděpodobnost, že se s deliktem oběť svěří. Nejčastěji mají ženy obavy, že partnera ztratí, nebo z něj naopak mají strach. Další se stydí a bojí se, že je okolí odsoudí,“ říká sexuolog Petr Weiss, který zároveň vyvrací zažitý mýtus, že si za to mnohdy může sama oběť.
Sexuální a domácí násilí jde ruku v ruce
Různými formami sexuálního násilí a obtěžování od známých i neznámých pachatelů jsou nejvíce ohroženy ženy ve věku 18 až 34 let. To asi nepřekvapí, ale fakt, že nejčastěji se hrozba skrývá ve vlastní domácnosti, ano. Sexuální a domácí násilí jde mnohdy ruku v ruce.
Podle zkušenosti neziskových organizací, které pomáhají obětem, se v takto problémovém vztahu současně vyskytují i jiné formy násilí, tedy ekonomické, sociální, psychické nebo fyzické.
Persefona pomáhá nejenom obětem, ale poskytuje také terapeutickou podporu a poradenství lidem, kteří mají potíže se zvládáním vlastní agrese ve vztazích. Dopouštějí se jí někdy i ženy a často jde o naučený způsob řešení konfliktů z původní rodiny.
„Jen za letošní první pololetí využilo tuto službu 33 lidí, převážně mužů. Klienti během spolupráce získávají náhled na své násilné jednání a hledají alternativní způsoby řešení konfliktních situací. Klíčové je, aby přijali za svoje jednání zodpovědnost,“ dodává Jitka Čechová.