"Unie říká, že k tomuto termínu chce být připravena na rozšíření," zdůraznil v úterý před novináři Telička s tím, že například slova o lednu 2004 jsou "interpretací, se kterou se
nemůžeme ztotožnit". "V současné době nevidíme žádný důvod, proč bychom měli jakkoli naše cíle a harmonogramy měnit," řekl. Zdůraznil, že to při helsinských rozhovorech ministra zahraničí Jana Kavana nikdo z jeho protějšků ze zemí unie nezpochybnil.
Helsinský summit
Summit Evropské unie v neděli v Helsinkách rozhodl, že unie přivítá nové členy od konce roku 2002, ale až po ratifikaci novely Smlouvy o EU. To poněkud zpochybňuje český pracovní termín vstupu 1. ledna 2003. Nejčasnějším termínem se proto zdá být 1. leden 2004.
Premiér Miloš Zeman však v Helsinkách představitelům EU zopakoval, že Česká republika bude připravena na vstup v roce 2003. "Skutečnost, že první přistoupení mohou nastat k 1. lednu 2003, nebyla zpochybněna," přidal se ministr zahraničí Jan Kavan.
"Považuji termín 2003 za reálný," řekl v sobotu v Helsinkách český premiér Miloš Zeman.
Uvítal rozhodnutí Evropské unie, že bude sama připravena přijmout nové členy po konci roku 2002 a podotkl, že na přistoupení k EU 1. ledna 2003 trvají všichni kandidáti dosavadní "první skupiny".
Zeman se spolu s premiéry a prezidenty zbývajících 12 kandidátských zemí zúčastnil oběda se státníky "patnáctky", na který je po skončení summitu EU pozvala finská vláda. Uzavřeli tak dvoudenní jednání, které se zapsalo do historie EU nabídkou zahájit jednání o přistoupení s dalšími šesti čekateli včetně Slovenska.
Ministr zahraničí Jan Kavan posléze novinářům řekl, že podle jeho názoru ukončí EU práci na revizi své základní smlouvy v prosinci příštího roku. Její ratifikace by nemusela být tak dlouhá jako u minulých mutací, protože nepůjde o dalekosáhlé změny. "Nevidím důvod, proč čekat na ukončení ratifikace smlouvy, abychom mohli zahájit práci na našem směru," řekl mlhavě. Dodal, že je možné počítat se vstupem k 1. lednu 2003, protože unie chce být hotova se svou reformou v předcházejícím roce. "Skutečnost, že první přistoupení mohou nastat k 1. lednu 2003, nebyla zpochybněna," zdůraznil Kavan.
Oba politikové vyjádřili velkou radost nad nabídkou jednání Slovensku. "Chci slovenským představitelům upřímně blahopřát. Česká republika má zájem na tom, aby Slovensko vstoupilo do EU co nejdříve, pokud možno společně s námi, nikoli ovšem za cenu zpoždění ČR," řekl Zeman.
Připomněl, že společný vstup by Praha, ale i Varšava a Budapešť uvítaly i z ekonomických důvodů, protože v opačném případě budou nuceny "opevnit" 1400 kilometrů dlouhou hranici se Slovenskem jako vnější limit "schengenského prostoru". Kdyby Bratislava vešla zároveň, stačilo by takto vybavit jen jeho 90 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou.
Evropské žonglování s termínem vstupu
Výraz "přivítá" umožňuje řadu interpretací, i když nejpravděpodobnější je ta, že podpis smluv o přistoupení mezi EU a nejlepšími kandidáty přichází v úvahu až po ratifikaci smlouvy, která bude uzavřena na konci roku 2000. Ze zkušenosti EU vyplývá, že taková ratifikace trvá zpravidla déle než 18 měsíců. Maastrichtská i Amsterdamská smlouva vstoupily v platnost 23 měsíců po uzavření. Kdyby se to mělo opakovat, byla by novela smlouvy v platnosti v listopadu roku 2002. Pak by byly podepsány dohody o přistoupení, na který by teprve navázala jejich ratifikace v parlamentech členských zemí. I termín vstupu 1. ledna 2004 se z tohoto hlediska jeví jako optimistický.
"Unie učinila pevný politický závazek ukončit mezivládní konferenci o reformě institucí do prosince 2000, s následnou ratifikací. Po ratifikací (...) by unie měla být schopna přivítat
nové členské státy od konce roku 2002, jakmile prokáží svou schopnost převzít povinnosti plynoucí z členství a až bude proces rozhovorů úspěšně dokončen," stojí v usnesení.
EU v závěrech potvrzuje, že zahájí vstupní jednání se Slovenskem, Litvou, Lotyšskem, Bulharskem, Rumunskem a Maltou, a to v únoru příštího roku. Kandidátskou zemí se stalo také Turecko.
EU jim slibuje, že "dostanou možnost dohnat v rozumné době ty země, které už jednají, pokud dosáhnou dostatečného pokroku v přípravě". O Bulharsku a Rumunsku soudí, aniž je jmenuje, že nejsou schopny splnit kritéria členství ve střednědobém výhledu. Začátkem roku 2000 má komise zpracovat zprávu o jejich ekonomice; podle Verheugena bude hotova v březnu.
EU: Vstup nových členů v lednu 2003 není možný
Už v pátek dali vysocí představitelé Evropské unie na summitu v Helsinkách na vědomí kandidátům na vstup, že nejbližší možný termín přistoupení pro nejlépe připravené uchazeče je zřejmě 1. leden 2004.
Komisař Günter Verheugen vysvětlil, že do konce roku 2002 musí být ratifikována novela Smlouvy o EU, kterou bude "patnáctka" dohadovat napřesrok. Do té doby lze s nejlepšími kandidáty ukončit vstupní rozhovory, nikoli však uzavřít smlouvy o přistoupení a zahájit proces jejich ratifikace.
"Rozhodli jsme se vytyčit pro EU cíl, že bude na konci roku 2002 připravena, aby posléze přijala nové členy. Bude to záviset na jejich individuálních výkonech," řekl finský premiér Paavo Lipponen po první schůzi dvoudenního summitu. V tomto duchu bude formulováno i sobotní usnesení.
"Jakmile bude ratifikace ukončena, lze zahájit další ratifikační proces, nikoli dřív. Předpokladem ovšem je, že do té doby uzavřeme jednání o vstupu," řekl Verheugen.
Pokud půjde všechno podle plánu, začne ratifikace revidované smlouvy v parlamentech 15 členských zemí začátkem roku 2001. Zkušenost ukazuje, že trvá nejméně 18 měsíců - minulá Amsterodamská smlouva byla schvalována skoro dva roky. S obdobnou lhůtou je třeba kalkulovat pro ratifikaci smlouvy o přistoupení. Z aritmetického výpočtu vyplývá, že i 1. leden 2004 je spíše optimistické datum.
Česká republika si vytyčila jako vlastní pracovní termín přistoupení 1. leden 2003 a k tomuto datu orientuje veškerou snahu. Náměstek ministra a vrchní vyjednávač Pavel Telička v Bruselu tento týden dosažení zmíněného termínu nevylučoval. Stejný harmonogram si vytyčily také Polsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a v poslední době i Maďarsko.
Verheugen v rozhovoru s novináři odmítl zmínit jakékoli konkrétní datum a řekl, že komise se pokusí přesnější scénáře připravit na podzim příštího roku.
Přistoupení 1. ledna 2003 by vyžadovalo, aby Česká republika v roce 2001 ukončila úspěšně rozhovory, aby ratifikace revidované Smlouvy o EU byla hotová už začátkem roku 2002, aby smlouva o českém přistoupení byla vzápětí velmi rychle podepsána a aby ji parlamenty členských zemí bleskově schválily, nehledě na hladké referendum v samotné České republice. Tato hypotéza tudíž vypadá krajně nepravděpodobně.
Ještě nedávno zdroje Evropské komise spekulovaly, že by dohody o přistoupení možná šlo podepsat dřív, než skončí ratifikace Smlouvy o EU, a že by se jimi už mohly zabývat parlamenty těch členských zemí, které už smlouvu vyřídily. Nyní je jasné, že dokud nebude nová smlouva platit, nelze se pohnout kupředu - protože právě k ní budou noví členové přistupovat. Verheugen se ovšem dušoval, že nová strategie, jež bude popsána v sobotním usnesení summitu, znamená projasnění a urychlení jednání se všemi kandidáty. Umožňuje podle něj svižný postup těch, kteří už jednají, a dává šanci těm, kdo je chtějí dohnat. Komise nedopustí, zdůraznil, aby došlo k jakýmkoli zpožděním její vinou.
Za "historický okamžik pro Evropskou unii i Slovenskou republiku" označil rozhodnutí nejvyšších představitelů EU zahájit jednání o členství i se Slovenskem jeho premiér Mikuláš Dzurinda. Slovensko se podle něj zařadilo mezi nejvyspělejší evropské státy, má už zamluvené místo v EU a chce tam vstoupit zároveň se svými sousedy. Kromě Slovenska nabídla EU jednání o přistoupení Litvě, Lotyšsku, Maltě, Bulharsku a Rumunsku.
EU dnes také rozhodla o přiznání oficiálního kandidátského statusu Turecku. "Rozhodli jsme se potvrdit, že Turecko je kandidátem na členství v EU," řekl předseda finské vlády Paavo Lipponen, jehož země EU předsedá. Ankara ale nereagovala na toto oznámení "příliš pozitivně", údajně kvůli výhradám ke znění zvacího dokumentu EU, v němž unie mimo jiné stanoví Turecku jako limit k vyřešení "územních sporů" rok 2004 a požaduje od něj souhlas s řešením těchto sporů před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu.
 "Rodinné foto" vedoucích představitelů Evropské unie a třinácti kandidátských zemí |
