Stále více vojáků má kvůli zdravotním potížím nejrůznější úlevy.
|
Astmatiků je stále více |
Rostoucí zdravotní problémy mladé generace lékaři přisuzují hlavně nezdravému životnímu stylu.
Mnozí mladí muži slouží v armádě s různými omezeními
Z více než pětadvaceti tisíc mužů, které letos armáda povolává, je pouze téměř čtrnáct tisíc zcela zdravých. Zbytek má kvůli zdravotním potížím různé úlevy. Tito vojáci nemohou například chodit do stráže, vyřazeni jsou i z polního výcviku. Působí tedy ve skladech, v kuchyních nebo v jednotkách, v nichž není velká fyzická zátěž. Lékaři a sociologové dokonce tvrdí, že civilizace vychovala sice moderního, ale fyzicky a často i psychicky zdecimovaného člověka.
V roce 2008 navíc zřejmě do armády nastoupí jen dvanáct tisíc zcela zdravých mužů. Personalisté ministerstva obrany tvrdí, že tolik vojáků nestačí a že armádě hrozí vážné problémy. Připravují proto návrh, který změkčí zdravotní kritéria při odvodech do armády. "Dnešním normám mnozí osmnáctiletí muži nejsou schopni vyhovět," tvrdí Milan Máčel z personální sekce ministerstva obrany.
Máčel míní, že nové zdravotní normy začnou podle něho platit asi za půl roku. Naléhavost těchto změn zdůvodňuje mimo jiné tím, že rostoucí problémy mají při zkouškách z tělesné přípravy dokonce i studenti vojenských škol.
Výkonnostní normy, s nimiž neměl ještě před pěti lety téměř nikdo potíže, jsou podle něho pro mnohé studenty nepřekonatelné. "Nedávno jsme se tak rozloučili s výborným studentem čtvrtého ročníku, jenž ani opakovaně nesložil zkoušku z tělesné přípravy," uvádí důstojník.
Slábnoucí kondice a chátrající zdraví mládeže není však pro učitele pražské Základní školy Mikulandská Martina Matase ničím novým. "Děti mají některé svalové partie tak ochablé, že například v gymnastice raději vypouštíme mnohé cviky z obavy, aby se nezranily. Přitom jsme tyto prvky ještě před pěti lety běžně procvičovali," srovnává Matas.
K nejvíce poškozeným partiím patří podle něho ochablé břišní a zkrácené zadní stehenní svaly žáků. "Ptáte se na přemety, které jste jako žák základní školy trénoval? Tak na ty bych si s dětmi netroufl ani náhodou. Páteř totiž dostává při doskoku slušnou ránu, a pokud vám ji nezpevňují svaly, jde o riskantní cvik," říká Matas.
Lidé mají potíže s drženám těla
Rovněž fyzioterapeut Edwin Mahr tvrdí, že dětští lékaři posílají do Centra profesora Čecha stále větší počet dětí s vadným držením těla. "Tendence ke skoliotickému držení těla je stále vyšší," varuje lékař. V posledních letech o tom podle něho vypovídá až třetinový nárůst skoliózy páteře dětí: "Pohybový systém potřebuje impulsy, aby se udržoval a rozvíjel. Tyto impulsy však téměř nepřicházejí."
Strmě se zhoršující tělesnou kondici, a tím i zdraví mladých lidí má podle šéfa armádního Centra pro výzkum stresu Jaroslava Sýkory na svědomí zejména zhoršující se životní styl. "Zvyšování životního komfortu vede k prudkému poklesu odolnosti populace," připomíná sociolog. A dodává, že úměrně s rostoucími požitky ze života to jde se zdravím lidí z kopce.
"Podobné problémy zažily v osmdesátých létech Spojené státy," říká Sýkora. Americká vláda však tehdy poměrně rychle zareagovala obrovskou a nákladnou kampaní za změnu životního stylu ("Kdo je tlustý, je i ošklivý"), která motivovala miliony lidí k pravidelnému - byť rekreačnímu - sportu. Ve velmi krátké době pak prudce poklesla nemocnost Američanů (tedy i náklady na výplaty nemocenského pojištění) a kromě jiného se zvýšila produktivita jejich práce.
"Když se to povedlo v USA, proč bychom to nemohli dokázat i my," míní Sýkora. Tým expertů generálního štábu připravuje proto (zatím alespoň pro potřeby armády) sociální programy změny životního stylu. "V kostce řečeno - jde o více pohybu, ale hlavně o zlepšení zdravotní péče i vztahu k vlastnímu životu," naznačuje expert.
Děti místo sportu kouří, varuje učitel
Ještě před třemi lety navštěvovalo podle učitele tělocviku Martina Matase mimoškolní sportovní aktivity v Základní škole Mikulandská průměrně 25 dětí, dnes sotva polovina z tohoto počtu. Kromě nedostatku pohybu se podle Matase na špatném zdraví dětí podepisuje zejména kouření: "Děti kouří nesrovnatelně více než před třemi či čtyřmi lety."
Ani chystané změkčení zdravotních kritérií pro službu v armádě však podle odborníků nevyřeší problém strmě upadající odolnosti populace. "Na jistý čas to rostoucí nedostatek lidí zmírní. Přechodně by snad také pomohlo zavedení vojenské základní služby i pro ženy, ale opravdu jen na určitou dobu. Postupně by nás však špatné zdraví a nízká odolnost populace začaly omezovat znovu," odhaduje Máčel.
Plukovník, stejně jako sociolog Sýkora, připomíná "ozdravné projekty", o nichž resort obrany jedná s ministerstvy zdravotnictví a školství. Definitivní vyřešení nedostatku zdravých lidí pro armádu přijde ovšem podle Máčela až s její profesionalizací. "Kvůli tomu sice armádu neprofesionalizujeme, ale ten problém to - pravda - vyřeší. I malý zájem lidí totiž pokrývá potřeby profesionalizovaného sboru," míní.
Za pár let nebude mít kdo sloužit
Přehodnocení zdravotních kritérií - takže by například do strážní služby či na polní cvičení mohli odcházet i ti vojáci, kteří mají nyní úlevy, anebo by mohli být odvedeni i ti, jimž dnes vojenská lékařská komise navrhuje odklad služby - zaskočilo předsedu této komise Vladimíra Koreně z Ústřední vojenské nemocnice. "Slyším to poprvé. Zatím si to ale neumím, upřímně řečeno, představit. Odklady služby či úlevy neudělujeme brancům či vojákům jen tak pro nic za nic."
I Koreň uznává, že při porovnávání ročních statistik jej už několik let napadá stejná myšlenka: pokud to tak půjde se zdravím české populace a její fyzické odolnosti dál, nebude mít za pár let v armádě kdo sloužit. Lékař nicméně připomíná, že armádě se mnoho zdravých mužů úspěšně vyhýbá tím, že dávají přednost civilní službě.
Civilizace podle šéfa Centra pro výzkum stresu Sýkory sice "zplodila" moderního člověka, ale ten je na tom často fyzicky i psychicky velmi špatně.
"Nedostatek pohybu, nevhodná strava a také trvalý stres vyvolává u lidí civilizační potíže a choroby, o nichž se našim předkům ani nezdálo," tvrdí sociolog. Konzumní způsob života srovnává s katastrofou, jejíž hrozivé důsledky si lidé začínají jen velmi pomalu uvědomovat.
Dalším problémem, který začnou nejen ozbrojené síly, ale i celá společnost již za několik let bolestivě pociťovat, je podle mínění expertů sekce obranné politiky ministerstva obrany prudce klesající porodnost.
Pokud se v České republice v roce 1998 živě narodilo 88 442 chlapců, letos to bude podle odhadů asi 74 000 a v roce 2008 jen 65 000. "Přičemž z těch, které lze povolat, bude jen 12 000 zcela zdravých mužů," připomíná Máčel.
