Teherán opět zažil masové protesty, hořely motorky i popelnice

Centrum Teheránu opět zažilo masové demonstrace. Do ulic vyšly tisíce příznivců opozičního lídra Músávího. Podle některých zdrojů jich byly desetitisíce. Během prvních velkých protestů od brutálně potlačených červnových demonstrací se střetli s bezpečnostními složkami i s přívrženci prezidenta Ahmadínežáda.

Opoziční stoupenci využili oslav Dne Jeruzaléma, které se konají každoročně na podporu Palestinců a proti Izraeli, aby opět dali najevo nesouhlas s výsledkem červnových voleb a Ahmadínežádovou výhrou. Íránská vláda včetně nejvyššího duchovního vůdce Ajatolláha Chameneího už včera opozici varovala a pohrozila zásahem.

Tisíce Íránců se přesto oblékly do zelené, barvy Músávího předvolební kampaně, a vyrazily do ulic metropole. "Bezpečnostní síly zadržely přes deset lidí. Tlačí demonstranty a bijí je," popisoval jeden ze svědků. Další líčil, jak policisté rozhánějí účastníky demonstrace slzným plynem a obušky. Zpět na ně létalo kamení a v Teheránu prý opět hořely motorky a popelnice.

Do metropole vyšli také stoupenci konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Podle svědků napadli příznivce opozice a pustili se i do bývalého reformátorského prezidenta Mohammada Chátamího. Údajně mu srazili turban, nezranili ho však, protože jim v tom zabránili exprezidentovi příznivci. Provládní stoupenci zaútočili i na vůz Músávího, pěstmi vyrazili okna přiměli ho demonstraci opustit.

Napětí panuje v Íránu od vyhlášení výsledků červnových prezidentských voleb, v nichž obhájil svůj post Ahmadínežád.

Opozice hlasování okamžitě zpochybnila, označila jej za zfalšované, a zorganizovala masové protesty. Bezpečnostní složky proti nim však po několika dnech brutálně zakročily. Úřady přiznávají, že zemřely asi tři desítky lidí, další čtyři tisíce skončily ve vězení. Byli mezi nimi i politici, novináři, aktivisté či právníci.

Na počátku srpna začaly v Teheránu s některými z nich hromadné procesy, jiní byli propuštění. Podle mluvčího soudu v Teheránu Alirezy Džamšídího ve vězení zůstávají tři stovky zadržených během protestů. Některým souzeným hrozí až trest smrti.

Úřady čelí obviněním, že ve věznicích byla porušována práva věznů, dokonce měli být týraní či znásilňovaní. - přečtěte si Lež! odmítl Írán svědectví o znásilňování vězněných kritiků režimu

Ahmadínežád opět popřel holocaust

Mahmúd Ahmadínežád při příležitosti oslav Dne Jeruzaléma oprášil své staré známé tvrzení a opět pronesl, že holocaust byla "lež" a záminka pro vznik židovského státu. "Záminka (holocaust) pro vznik sionistického režimu (Izraele) je falešná (...) je to lež založená na nepodložitelném a mytickém tvrzení," prohlásil na půdě Teheránské univerzity na závěr oslav. "Konfrontování sionistického režimu je národní a náboženská povinnost," dodal.

Někteří kritikové upozorňují, že kromě sporného jaderného programu jsou to právě Ahmadínežádovy zanícené protizápadní řeči, které zemi izolovaly. Západ se snaží přimět Teherán, aby od jaderného programu ustoupil, protože se obává íránského vývoje jaderné bomby. Teherán tvrdí, že chce jádro pouze pro mírové účely a odstoupit od něj odmítá. 1. října mají spolu jednat zástupci Teheránu a šesti velmocí a přestože Írán svůj jaderný program řešit nechce, USA tuto otázku hodlají nastolit. - přečtěte si Írán zahájí rozhovory s velmocemi v říjnu, o svém jádru vyjednávat nechce