V pátek 13. dubna 2029 mine Zemi planetka Apophis ve výšce třicet tisíc kilometrů - tedy níže, než v jaké výšce létají geostacionární družice. Tenhle balvan má průměr asi 300 až 400 metrů a dobu oběhu 300 dnů, takže se k nám bude vracet. Pracovníci NASA uvažují o tom, že tam v roce 2029 přistanou kosmonauti a instalují rádiový vysílač umožňující zpřesnit dráhu planetky, odeberou vzorky materiálu a pokusí se zjistit její strukturu.
"Tato expedice by byla důležitá proto, že Apophis se k nám má vrátit v dubnu 2036, přičemž není vyloučeno, že by mohla Zemi strefit," upozorňuje astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd. "Její pád by měl asi dvěstěkrát horší následky než tunguzský meteorit v roce 1908 na Sibiři. Blízký průlet okolo Země v dubnu 2029 její dráhu výrazně pozmění a my potřebujeme vědět, nakolik by nás mohla v budoucnosti ohrožovat."
Miniaturizace pokračuje
Kosmonautika a raketová technika vždy sbíraly smetanu z vědy a techniky. Tento trend bude pokračovat. Avšak samotné kosmické lety budou záviset na stavu ekonomiky a politických ambicích jednotlivých zemí.
Lodi Apollo, na kterých létali před čtyřiceti lety Američané na Měsíc, měly palubní počítače o kapacitě paměti, jaká je dnes v lepších kalkulačkách. Zvyšování spolehlivosti, efektivnost, miniaturizaci a snižování ceny přístrojů a systémů umožňovala stále dokonalejší mikroelektronika. Její přednosti nyní znásobí nástup nanotechniky - metody umožňující zacházet s materiály o rozměrech miliontin milimetrů. Nový skok v miniaturizaci umožní stavět malinké družice. Například dnešní patnáctitunové kosmické špiony či astronomické dalekohledy nahradí tělesa vážící několik desítek kilogramů, navíc spolehlivější, s delší dobou životnosti a lacinější. A k jejich vynesení na oběžnou dráhu postačí rakety z mobilních komplexů anebo rakety vypuštěné z letadel. Prakticky každý stát si může dovolit vlastní družice. Konečným cílem budou pikodružice do jednoho kilogramu, které mohou vypadat jako krabička o hraně deset centimetrů.
Družice dopravně-navigační povedou a zajistí bezpečnost provozu na silnicích, železnicích i ve vzduchu. Družice policejní mohou sledovat zloděje aut, bankovní lupiče a další zločince, přičemž se propojí s kamerami v ulicích. Každá identifikační karta člověka může být napojena na navigační a sledovací družicový systém, takže jeho záchrana v krizových situacích bude snadná.
Orbitální stanice pro prestiž
Pokud prezident Barack Obama neshodí Mezinárodní kosmickou stanici ISS, jak plánuje, už v roce 2016, tak doslouží v letech 2020-2025. Moskva a Peking touží po vlastních kosmických laboratořích, které mají být znakem jejich velmocenské prestiže. Na počátku druhého desetiletí si ji zřejmě poskládá z jednotlivých modulů dohromady Čína. Rusové by se mohli pustit do stavby Miru 2 o deset let později
I NASA zahájí po skončení provozu ISS budování další stanice, možná jí dají název Freedom čili Svoboda (tak se měla původně podle prezidenta Ronalda Reagana jmenovat ISS).
Většinu dopravy lidí a nákladů na Freedom obstarají mnohonásobně použitelné rakety a lodě soukromých společností, které mají být lacinější. "Americká firma SpaceX tvrdí, že už příští rok vypustí nákladní loď Dragon," připomněl Antonín Vítek z Akademie věd. V autokratickém Rusku a Číně zůstane veškerý provoz v rukou státu. Rusové plánují na rok 2015 šestimístnou mnohonásobně použitelnou loď, ale málokdy se podaří dodržet původní termíny.
Kosmické hotely za miliony
Původně měly ony vesmírné stanice sloužit k ověřování výroby ultrapevných a ultračistých materiálů a biologických látek ve stavu beztíže. V poslední době se ukazuje, že je dokážou nahradit některé špičkové technologie pozemské. Není tedy jasné, jestli se nějaká kosmická produkce vůbec rozvine.
Na stanicích se posádky zaměří hlavně na dva druhy výzkumů.
Předně lékařské a biologické - vědci chtějí zjistit, jestli existují nějaké hranice pobytu v kosmu pro člověka a další živé bytosti. A zadruhé na sledování vlivu kosmického prostředí na materiály, systémy a zařízení. Obojí bude součástí příprav budoucích pilotovaných expedic k planetám.
"ESA počítá s dalším výběrem do svého oddílu kosmonautů za pět až sedm let," uvádí Milan Halousek z České kosmické kanceláře. "Teprve potom se mohou do konkurzu poprvé přihlásit Češi. Ovšem jestli bude takový konkurz vůbec vyhlášen - zabrzdění amerického programu může být tak rozsáhlé, že nebude na čem do vesmíru létat."
Do vesmíru začnou vysílat své občany rovněž další státy, především noví ekonomičtí obři jako Indie a možná i Brazílie. Rozvoj soukromé kosmické dopravy umožní hotelovým firmám, aby se pustily do staveb hotelů kroužících okolo Země.
Na Měsíc. A na Mars?
Jestliže v lednu 2013 opustí nerozhodný a slabý Barack Obama Bílý dům, nový americký prezident vrátí projektu Constellation jeho národní prioritu. Situace, kdy Sověti vypustili první umělou družici a prvního kosmonauta, se nesmí v žádné podobě opakovat! Do konce druhého desetiletí začne nosit raketa Ares 1 loď Orion na dráhu okolo Země a obsluhovat ISS.
NASA dostane peníze i na to, aby mohla rozjet další dva velké programy - vývoj lunární rakety Ares 5 a přípravu stanice Freedom. Nicméně toto zpoždění umožní konstruktérům, aby při jejich koncipování využili nových poznatků z nanotechniky.
Američané se vylodí na Měsíci v polovině třetího desetiletí - v letech 2025-2027. Je pravděpodobné, že všech výprav se účastní i kosmonauti tradičních partnerů, tedy z Evropy, Kanady a Japonska. Číňané budou následovat USA s odstupem asi deseti let. Slábnoucí Moskva vyšle své lidi na Měsíc později - pokud to vůbec sama zvládne.
Chytré automatické sondy prozkoumají všechny planety sluneční soustavy a většinu měsíců. Na Zemi přivezou množství vzorků. Avšak stěží najdou stopy po životě, ať už vyhynulém či současném. Pokud mimozemské mikroorganismy existují, jsou zřejmě velmi odlišné, někdy i proměnlivé a těžko detekovatelné. Jejich objevení nebude záviset na kosmonautice, nýbrž na pokroku v biologii a fyzice.
Západní politiky, vědce a podnikatele proto trápí otázka: Máme se připravovat k vyslání lidí na Mars, nebo je to ještě předčasné a několik let počkáme?
Veškeré práce ve vesmíru uvidí lidé na svých obrazovkách. Rovněž tak se ve virtuální realitě mohou procházet po Měsíci, Marsu, měsících Jupitera a Saturnu, planetkách a asteroidech, případně je proměňovat a zalidňovat podle svých představ. Vznikne nový druh zábavy.
Špičky kosmonautické techniky a medicíny byly zdrojem inovací pro pozemský život. A zůstanou jimi i nadále - jejich dosah si neumíme představit.
O autorovi
Narodil se v roce 1936. Po Vysoké škole ekonomické nastoupil do redakce Mladé fronty (1959), kde se zabýval popularizací vědy. Pracoval i v MF DNES. Hlouběji se věnoval kosmonautice a medicíně, od roku 1990 rovněž nejnovější historii a špionáži. Na jaře 2001 odešel do důchodu. Napsal přes 30 knih. Z posledních: Osudové okamžiky Československa, Kolumbové vesmíru, Půlstoletí kosmonautiky (s A. Vítkem), Atomoví vyzvědači studené války. |
Karel Pacner
