Prezident při inspekci elitní námořní pěchoty řekl vojákům, ať „udržují stav nejvyšší pohotovosti a soustředí veškeré své myšlenky a energii přípravě na válku“.
Podle čínských vojenských analytiků prezidentova návštěva vysílá signál, že Čína urychlí svou přípravu na jakýkoliv potenciální vojenský konflikt v oblastech čínského zájmu jako je Tchaj-wanský průliv, Jihočínské a Východočínské moře.
Čínská státní televize CCTV předtím zveřejnila ukázky z vojenského cvičení čínské armády. Na záběrech simulace ostrovní invaze je vidět námořní dron, jak čistí překážky pro čínské přepravní lodě, které plují k pobřeží ostrova, už předtím v noci infiltrovaného průzkumnými jednotkami. Nad loděmi létají vojenské helikoptéry. Kryti dělostřeleckou palbou se z vrtulníků spouští ozbrojené jednotky, další vychází z plavidel.
 |
Simulace invaze ostrova byla nerozsáhlejším z propagandistických videí, kterými Peking vyhrožuje Tchaj-wanu. Video varuje, že armáda by mohla zaútočit, pokud vládní Demokratická progresivní strana neuzná diplomatickou formulaci, podle níž je Tchaj-wan součástí jedné Číny, píše list The Washington Post.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, která odmítá sbližování s pevninskou Čínou, během víkendových oslav Národního dne zvolila smířlivý tón a vyzvala k mírovému dialogu. Podle čínských státních médií se ale prezidentka snažila „obelstít“ svět a získat si jeho sympatie.
List Global Times obviňuje tchajwanské hnutí za nezávislost, že svou neochotou uznat princip jedné Číny způsobuje „ostrý nárůst rizika války“. Čínská armáda v poslední době provedla několik námořních cvičení, která jsou podle listu „jasným varováním před kroky separatistických sil“.
Tchaj-wan posiluje svou obranu. V konfliktu s Čínou tahá za kratší konec |
Peking považuje ostrovní stát za vzbouřenou provincii, která náleží pevninské Číně. Ostře vystupuje proti jakýmkoliv návštěvám Tchaj-wanu zahraničními politickými činiteli s tím, že tak vzbuzují dojem nezávislosti Tchaj-wanu. Čínské ministerstvo zahraničí to ukázalo, když pohrozilo předsedovi českého Senátu Miloši Vystrčilovi, že „zaplatí vysokou cenu“ za porušení principu jedné Číny návštěvou ostrova.
Zvláště kriticky se Peking dívá na návštěvy Tchaj-wanu americkými představiteli. USA jsou nejbližším vojenským spojencem Tchaj-wanu. Opakovaně varují před vojenskou invazí Číny na ostrovní stát. Pro Tchaj-wan, jehož armáda je mnohem slabší než ta čínská, je americká vojenská pomoc klíčová. Není však jisté, zda by Spojené státy v takovém případě zasáhly.
Čína se nicméně pro jistotu pokouší překonat USA ve vývoji zbraní a rozvoji vojenských kapacit, aby uhájila v případném vojenském střetu své globální ambice. Podle listu The South China Morning Post vyvinula nový typ nízkonákladového „sebevražedného“ dronu, který v smrtícím roji obkrouží protivníka.
Podle nedávné zprávy Pentagonu Čína předstihla USA už ve třech oblastech. Momentálně má největší námořnictvo na světě, o síle 350 plavidel. USA mají k dispozici asi 293 lodí. Peking má též rozvinutější vzdušný obranný systém, kromě domácích obranných zařízení využívá i ruské systémy S-400 a S-300.
Čínská armáda má též údajně k dispozici 1 250 střel s doletem 500 až 5 500 kilometrů určených k vypuštění ze země. USA mají jen jeden typ střely určené k vypuštění ze země s doletem 70 až 300 kilometrů.
Honba za agenty
Kromě vojenských cvičení stupňuje Peking tlak na Tchaj-wan i dalším způsobem. Spustil kontrašpionážní kampaň Hrom 2020, která má za cíl odhalit údajné tchajwanské agenty pověřené zasíváním nedůvěry mezi Čínu a ostatní země a podporou „hongkongských separatistů“. Podle čínských médií úřady zadržely „velké množství tchajwanských špionů a jejich kompliců“. Přiznání některých z nich ke špionáži zveřejnila čínská státní televize CCTV.
„Neříkejte, že jsme vás nevarovali“, komentoval kampaň oficiální list čínské komunistické strany Lidový deník. Tuto frázi čínská média používají často předtím, než čínská armáda uskuteční vojenskou akci.
Čínská propaganda vykradla hollywoodské trháky, sklidila posměch:
22. září 2020 |
