Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tasmánské čerty decimuje rakovina. Zhoubné buňky rozšířilo jediné zvíře

  16:10aktualizováno  16:10
Vědci našli původ nakažlivé formy rakoviny, která za několik let téměř zahubila populaci tasmánských čertů. Nová studie objevila, že rakovina obličeje nejspíš pochází z jediného zvířete a má původ v buňkách, jež izolují nervová vlákna.

Tasmánský čert | foto: Wikipedie, Wayne McLean

Nakažlivá rakovina obličeje tasmánských čertů, neboli ďáblů medvědovitých, se podle magazínu ScienceNews objevila v roce 1996 a šíří se velmi rychle. Stačí, když se zvířata navzájem pokousají do tváří. A tasmánští čerti se perou často.

Nemoc už zabila 70 procent populace tohoto druhu a hrozí, že největší žijící masožravý vačnatec vyhyne do padesáti let. Lidé už pro záchranu zvířat zkusili všechno možné, od izolace zdravých jedinců po vakcinaci.

Vědci proto analyzovali 25 nádorů i zdravé tkáně z tasmánských čertů v různých částech Tasmánie. Zjistili, že izolační "Schwannovy buňky" se staly rakovinotvornými v jednom zvířeti, které žilo před dvaceti lety. Poté se tyto buňky přenesly na ostatní jedince.

Vyvrací to tak jednu z jejich teorií, podle níž se rakovina přenášela pomocí virů.

Schwannovy buňky vytvářejí okolo nervových vláken myelinový obal, rakovinotvorné buňky jsou jim velmi podobné. Jak přesně se ale Schwannovy buňky staly nakažlivými, je pro vědce stále záhadou.

Tasmánští čerti jsou velice náchylná zvířata a jsou si navzájem natolik geneticky podobní, že jejich imunní systém zřejmě nedokáže rozpoznat rakovinotvorné buňky z jiného zvířete.

Věří, že vyvinou správnou vakcínu

Na bizarně rozšířenou nemoc zatím neexistuje žádná léčba a dosud byla jen malá naděje, že jednou vědci pochopí, co způsobuje nádorové onemocnění v obličeji tasmánského čerta. Ucelenější genetické informace o tasmánských čertech totiž doposud chyběly.

Nová studie přinesla dosud největší soubor genetických údajů, díky kterým by se vědcům mohlo podařit pokročit dále. Ti nyní doufají, že brzy vyvinou vakcínu, která čerty zachrání.

"Hodiny nám tikají," uvedl vedoucí výzkumník Elizabeth Murchison z Australian National University. "Je to hrozné, za padesát let tu nemusí být ani jedno zvíře, umírají velmi rychle."

Tasmánští čerti žijí pouze v Tasmánii - ostrově ležícím jižně od Austrálie. Jsou známí silnými čelistmi, divokým křikem a vrčením. Velké nádory jim vyrůstají na obličejové části i na krku a zvířata nakonec umírají hlady.

Tasmánský čert

Tasmánský čert nebo ďábel medvědovitý je největším žijícím vačnatcem Tasmánie. Má zavalité tělo, velmi silně osvalené, velkou hlavu a ocas dosahující asi poloviny délky těla. Jeho přední nohy jsou o kousek delší než zadní, což je pro vačnatce netypické. Na krátkou vzdálenost vyvine rychlost až 13 kilometrů v hodině. Srst je zpravidla černá, časté jsou bílé skvrny nebo pruhy na hrudi a zadku. Průměrná délka života v přírodě je odhadována na šest let, v zajetí mohou žít o něco déle. Při rozrušení dokáže vylučovat silný zápach srovnatelný se skunkem.

Zdroj: Wikipedie

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Cestující autobusu v Kazachstánu uhořeli kvůli lampě, kterou se zahřívali

Při požáru autobusu na západě Kazachstánu zahynulo 52 lidí (18. ledna 2018)

Požár autobusu na západě Kazachstánu nezpůsobil elektrický zkrat, ale benzinová pájecí lampa. Tu cestující použili k...

VIDEO: Motorový člun rozdrtil loďku, rybáři vyskočili na poslední chvíli

Dramatická srážka. Loď najela do rybářského člunu

Tři rybáři v americkém Oregonu museli vyskočit z loďky do studené řeky, aby se zachránili před motorovým člunem, který...

Zemřel „papež francouzské kuchyně“ šéfkuchař Paul Bocuse. Bylo mu 91 let

Ve věku 91 let zemřel světoznámý francouzský kuchař Paul Bocuse (na snímku...

Ve věku 91 let zemřel jeden z nejznámějších kuchařů světa Paul Bocuse. Držitel michelinských hvězd měl pověst...

Najdete na iDNES.cz