V rozhovoru pro rozhlasovou a televizní stanici BBC Blair zdůraznil, že mezinárodní společenství musí zničit bin Ládinovu zločinnou síť jakýmkoli dostupným způsobem.
Taliban Ládina ukrývá, aby ho ochránil
Islámský radikál saúdského původu Ládin je přitom pod kontrolou afghánského vládního hnutí Taliban. "Pouze lidé z bezpečnostních sil vědí, kde je. Usáma bin Ládin je pod kontrolou Afghánského islámského emirátu," dodal.
Uvedl, že bin Ládinovi bylo předáno stanovisko, v němž ho rada islámských duchovních požádala o odchod z Afghánistánu, avšak bin Ládin na výzvu neodpověděl.
Blair důkazy proti Ládinovi neupřesnil
V interview, které britský premiér Blair poskytl v Brightonu, kde se za přísných bezpečnostních opatření chystá výroční konference vládnoucí Labouristické strany, ovšem odmítl důkazy konkretizovat. Uvedl, že by je rád sdělil, ale nemůže tak učinit s ohledem na zpravodajské a bezpečnostní zájmy.
Na otázku, zda chce bin Ládina živého nebo mrtvého, odpověděl: "Já si myslím, že je v konečném důsledku důležité, abychom ho dostali a zastavili. A to je něco, čeho bychom měli dosáhnout jakýmkoli dostupným způsobem."
Co tvrdil Taliban o bin Ládinovi
Taliban zatkl muže, již roznášeli proamerické letáky
12. září - je nevinen, jeho vydání jepředčasné
23. září- někam zmizel, asi už není v Afghánistánu
27. září - předali jsme mu výzvu duchovních, aby opustil Afghánistán
30. září - je pod naší kontrolou, ukrýváme ho kvůli jeho bezpečnosti
Afghánské vládní hnutí Taliban tvrdí, že zatklo šest lidí za distribuci proamerických letáků, které volaly po návratu bývalého krále Muhammada Záhira šára.
"Zadrželi jsme tři lidi ve městě Khost a další tři ve městě Gardez," řekl pákistánské agentuře AIP Mullah Abdur Raoof, správce východní provinci Khost.
Právě ve městě Gardez, které leží v provincii Paktja, šestice zadržených roznášela v noci tajně letáky po ulicích a bazarech. "Spojené Státy nejsou nepřítel" a "Lidé, podpořte bývalého krále Záhira". hlásaly letáky.
Vůdce Talibanu: přejdeme na partyzánskou válku
Vůdce afghánského radikálního hnutí Taliban Muhammad Umar varoval Spojené státy i někdejšího afghánského krále Muhammada Záhira šáha, že jeho bojovníci povedou partyzánskou válku, pokud bude vláda Talibanu svržena.
Talibanský vůdce řekl, že exkrál by si měl dát velký pozor, než přijme nějaké rozhodnutí. "Jak se opovažujete a nestydíte přijít jen s podporou Američanů. Copak neznáte náturu Afghánců a nevíte, že budou bojovat proti vaší zkorumpované administrativě?" uvedl v rozhlasu Umar.
Tvrdil, že talibanská vláda může padnout, ale že jeho hnutí otevře nové fronty a povede džihád (svatou válku) tak jako dříve proti sovětským invazním jednotkám.
V Indii byly zabaveny i zbraně z Česka
Indická policie zabavila velké množství zbraní ze Spojených států, České republiky a Jižní Afriky. Zbraně byly podle vysoce postaveného policejního činitele zkonfiskovány v operaci proti radikální islámské studentské organizaci, která údajně udržuje styky s uskupením Al-Káida Usámy bin Ládina. Úřady hnutí zakázaly a zpřísnily bezpečnostní opatření. Policie pak po celé Indii zadržela stovky aktivistů tohoto hnutí.
Více než sto zbraní policisté zabavili v okrese Čhattarpur v pátek večer. Zadrželi přitom dva lidi podezřelé ze spolupráce s pákistánskou vojenskou zpravodajskou službou ISI. U zadržených našli tři pistole zahraniční výroby, uvedl policejní představitel.
Indie obviňuje pákistánskou vojenskou rozvědku, že podporuje přeshraniční terorismus v Kašmíru. Afghánská opozice tvrdí, že ISI ve spolupráci s bin Ládinem a Talibanem v září zorganizovala atentát na velitele opozičních vojsk Ahmada Šáha Masúda.
CIA přesvědčovala k likvidaci Ládina
Speciální tým, který před třemi lety vyslala do Afghánistánu americká CIA, přesvědčoval afghánskou opozici k zadržení a případnému zabití teroristy Usámy bin Ládina. Napsal to list New York Times.
Podle deníku se agenti CIA snažili spolupracovat s vojenským šéfem opozičního uskupení Spojenectví sever Ahmadem Šáhem Masúdem. Ten zemřel na následky atentátu, který byl na něj spáchán dva dny před teroristickými útoky. CIA je také přesvědčena, že teroristická síť kolem tohoto Ládina má na svědomí i vraždu Masúda.
Arábie nepovolí USA útočit ze svého území
Saúdská Arábie nepovolí USA využít základny na jejím území k útoku na Afghánistán. "Nesouhlasíme, aby na našem území byl byť jeden voják, který je ve válce s muslimy nebo Araby," prohlásil saúdský ministr obrany princ Sultán. Zprávy, že Arábie umožní využít své území, označil za nesmysl. Jde o první vyjádření vysoce postaveného saúdské činitele k této otázce.
Americký list The Washington Post přitom napsal, že Rijád naznačil, že umožní americkým letadlům umístěným na základně na saúdském území provést útoky na Afghánistán.
SOBOTA
Taliban: Žádné vojáky jsme nezatkli
Afghánské hnutí Taliban popřelo, že by jakékoli americké či britské jednotky vstoupily na území pod jeho kontrolou. Jako nepravdivou odmítl Taliban rovněž zprávu katarské televize, že by afghánské bezpečnostní síly zadržely pět průzkumníků amerických zvláštních útvarů.
"Je to naprostý omyl. Popíráme informaci, že by vstoupili na naše území," prohlásil talibanský ministr obrany mulla Ubajdulláh Achund. Nevyloučil však, že by se američtí vojáci mohli nacházet na severu země v regionech pod kontrolou protitalibanských vojenských sil.
Zprávu o zadržení pěti průzkumníků přinesla katarská televize Al-Džazíra. Podle ní mělo jít o tři Američany a dva Afghánce. Zadržení vojáci prý měli u sebe mapy se zakreslenou polohou táborů teroristy Usámy bin Ládina.
Katarské televizi zatelefonoval informace zdroj z bin Ládinovy teroristické organizace al-Káida. "Z pětice zatčených byli tři Američané a dva Afghánci s americkým občanstvím vycvičení ve zvláštních jednotkách," uvedl zdroj.
Televize dále informovala o tom, že zadržení u sebe měli i moderní výzbroj. "Byli na průzkumné misi území al-Káida," dodal ještě zdroj. Podle něj budou brzy zveřejněny i fotografie zadržených.
Americká i britská média již několik dní přinášejí nepotvrzené informace o tom, že speciální týmy pronikly na afghánské území. NATO i Pentagon však tyto údaje zatím odmítají jakkoli komentovat.
Bush: Válka pokračuje se stejnou prudkostí
Americký prezident George Bush ujistil v pravidelném rozhlasovém projevu Američany, že boj proti terorismu pokračuje stejnou intenzitou a prudkostí na vojenském, diplomatickém, finančním i právním poli.
"Tato válka bude vedena, kdekoli se teroristé skrývají, kde něco plánují nebo odkud utíkají," řekl prezident, který promlouvá k občanům od teroristického útoku prakticky denně.
Spojené státy podle jeho slov rozmísťují vojenské síly pro nadcházející operace a budují protiteroristickou koalici. Zmínil silnou podporu Ruska a Indonésie a poděkoval všem státům, které přerušily styky s talibanským režimem v Afghánistánu.
PÁTEK
Bush: Vyjednávat nebudeme
Americký prezident George Bush v pátek zopakoval, že Spojené státy nebudou vyjednávat s afghánským vládnoucím hnutím Taliban. Dodal, že očekává, že hlavní podezřelý z teroristických útoků z 11. září Usáma bin Ládin a jeho organizace Al-Káida budou vydáni spravedlnosti.
S Talibanem není žádné vyjednávání - slyšeli, co jsem řekl, a nyní mohou jednat, prohlásil americký prezident.
"Čekáme, že spravedlnosti bude vydán nejen bin Ládin, ale také každý, kdo je spojen s jeho organizací v Afghánistánu. Nejde jen o ty, kdo mají přímé spojení s bin Ládinem, ale vydán musí být každý terorista, který v Afghánistánu nalezl útočiště."
"A konečně, očekáváme úplné zničení teroristických táborů. To jsem jim řekl a to také myslím vážně," uvedl americký prezident.
George Bush zdůraznil, že pronásledování viníků je v plném proudu. Odmítl ale uvést jakékoli podrobnosti o chystaných amerických operacích. Připustil pouze, že si je vědom obtížnosti bojovat s povstalci konvenčními silami.
Pákistánci prý o bin Ládinovi vůbec nemluvili
Delegace pákistánských islámských duchovních, která v jihoafghánském Kandaháru jednala s představiteli vládního hnutí Taliban, prý nakonec o vydání islámského radikála Usámy bin Ládina vůbec nemluvila.
Agentuře Reuters to po návratu do Pákistánu řekl islámský hodnostář, muftí Muhammad Džamíl. Obě strany podle něj pouze obecně hovořily o hrozbě války a o spolupráci. Účastníci jednání se také dohodli na dalších schůzkách.
Agentury a televizní stanice CNN původně referovaly o tom, že účelem schůzky byl pokus přesvědčit Taliban, aby bin Ládina předal Spojeným státům, protože jinak Afghánistánu hrozí americký vojenský útok. Zároveň bylo řečeno, že jednání skončilo neúspěchem.
Džamíl neúspěšnost hovorů popřel a dodal, že by si duchovní nedovolili požadovat vydání bin Ládina bez jediného pádného důkazu. USA odmítly Talibanu důkazy předat, ale slíbily, že je v pravou chvíli zveřejní.
Washington považuje bin Ládina za hlavního podezřelého ve vyšetřování teroristických útoků v New Yorku a ve Washingtonu. Džamíl řekl, že Taliban pákistánskou delegaci ujistil o tom, že sám nechce válku a že je ochoten s USA vyjednávat, když Washington opustí svůj umíněný a nepřátelský postoj.
Zatímco šestnáct duchovních za doprovodu talibanského velvyslance v Pákistánu Abdase Saláma Zaífa jednalo v Afghánistánu, sešlo se v pákistánském Péšávaru několik tisíc muslimů na protiamerickém protestním pochodu.
Organizátoři akce vyzývali manifestanty, aby byli připraveni prolévat krev na obranu Afghánistánu. Pochod sledovaly stovky příslušníků policie. Ti ale proti němu nezasáhli. Menší manifestace proběhla také v pákistánské metropoli Islámábádu.
USA Today a CNN: Komanda jsou v Afghánistánu už 2 týdny
Americké a britské elitní jednotky zvláštního určení pátrají již dva týdny uvnitř Afghánistánu po saúdskoarabském radikálovi Usámovi bin Ládinovi. Napsal to v pátek americký deník USA Today s odvoláním na nejmenované americké a pákistánské zdroje. Zprávu potvrzuje i televizní stanice CNN.
Úkolem tří až pětičlenných oddílů je bin Ládina dopadnout nebo zabít. V případě, že ani jedno nedokážou splnit, mají jej alespoň zablokovat na určitém místě, které by pak americké vzdušné síly bombardovaly. Podle USA Today mají komanda zatím potíže bin Ládina najít.
Operace údajně začala již 13. září, tedy pouhé dva dny po tragédii v USA, kdy byly v pákistánském městě Kvéta vysazeny zvláštní oddíly a jednotky americké 82. a 101. letecké divize.
Poblíž bylo zřízeno řídící středisko, které koordinuje činnost těchto sil. Oddíly létají vrtulníky typu Blackhawk MH-60K. Vojáci pátrají v jeskyních a podzemních bunkrech na jihozápadě Afghánistánu u Kandaháru. Bin Ládin by měl totiž být právě tady.
USA Today i CNN obhajují prozrazení této informace poukazem na to, že ji už zveřejnily pákistánské listy vycházející v angličtině a urdštině. Bin Ládina a afghánský vládnoucí režim Taliban, který mu poskytuje útočiště, to tedy nemůže překvapit a nemůže to poškodit úsilí Spojených států.
První zmínku o přítomnosti tajných komand v Afghánistánu přinesl britský týdeník Sunday Times, který napsal, že před týdnem se stala u metropole Kábulu ozbrojená potyčka mezi příslušníky britských zvláštních jednotek a talibanskými milicionáři.
Taliban zadržel britskou novinářku
Britský týdeník Sunday Express potvrdil zprávu Afghánské islámské agentury AIP, že jeho zpravodajku, Britku Yvonne Ridleyovou, zadrželo na afghánském území tamní vládní hnutí Taliban. To vyzvalo čtyři dny po teroristických útocích na USA všechny zahraniční novináře, aby urychleně zemi opustili.
Podle Sunday Express byla novinářka v Afghánistánu již 14 dní. Ridleyovou zatkli milicionáři na cestě se dvěma průvodci mezi Dželálábádem a pákistánskou hranicí.
Podle AIP byla žurnalistka řádně zahalená od hlavy k patám a neměla u sebe pas. Taliban ji obvinil, že je v zemi nelegálně a zabavil jí fotoaparát. "Bude s ní zacházeno v souladu se zákony naší země," citovala AIP představitele Talibanu.
ČTVRTEK
Ládin dostal výzvu k odchodu
Taliban předal Usámovi bin Ládinovi výzvu duchovních, aby opustil zemi. Oznámil velvyslanec afghánského vládního hnutí v Pákistánu. "Usáma nyní už obdržel doporučení rady duchovních a jeho schválení vůdcem Talibanu mullou Muhammadem Umarem," prohlásil.
Dosud Taliban tvrdil, že mu ji nemůže doručit, protože neví, kde je. USA považují bin Ládina za hlavního podezřelého z útoků na New Yorku a ve Washington. Požadují jeho vydání.
"Neztratili jsme Usámu, ale je mimo dohled lidí," prohlásil velvyslanec afgánského vládního hnutí v Pákistánu.
Ministr informací Talibanu Kudratulláh Džamál řekl, že výzvu duchovních doručil Ládinovi posel. "Není tomu tak, že bychom mohli zvednout telefon a mluvit s Usámou nebo mu poslat fax. Nemá takové přístroje, takže poselství mu muselo být posláno poslem, jemuž pravděpodobně trvalo jistou dobu, než ho našel."
"Soudíme, že už Usámu našel a doručil mu dobrozdání," řekl ministr. Dodal, že bin Ládin je stále v Afghánistánu. "Nemám důvod se domnívat, že Usáma opustil Afghánistán. Je stále tady," prohlásil časy.
Máme právo se bránit, tvrdí USA
Americký ministr zahraničí Colin Powell zopakoval, že Spojené státy mají v reakci na nedávné útoky v New Yorku a ve Washingtonu právo se bránit. Prezident George Bush však podle něj bude dále usilovat o souhlas Organizace spojených národů. Ta by měla Ameriku podpořit v boji proti terorizmu.
Powell prohlásil, že navzdory americkému úsilí vytvořit mezinárodní koalici pro potírání terorizmu má prezident Bush pravomoc podniknout jakékoliv kroky, jež považuje za patřičné. Záleží prý jen na něm, zda se při svém rozhodování obrátí na OSN se žádostí o schválení akce.
Dosavadní postoj americké vlády přitom naznačoval, že připravovaný odvetný útok na Afghánistán, kde se ukrývá terorista Usáma bin Ládin obviňovaný z atentátů v USA, s OSN konzultovat nebude.
Rovněž západní diplomaté v sídle OSN neočekávají, že by Washington usiloval o získání mandátu pro použití síly v odvetné akci. USA místo toho spoléhají spíše na ustanovení Charty OSN. To se týká práva na sebeobranu.
Rada dostala od USA návrh rezoluce
Klíčovým partnerům v Radě bezpečnosti OSN předaly USA návrh rezoluce s řadou protiteroristických opatření a doufají, že rada text schválí do pondělí.
Rezoluce předpokládá zastavení financování teroristických skupin a zabývá se i otázkami přistěhovalectví, vydávání zločinců, výměny informací a stíhání lidí a skupin podezřelých z podílu na útocích v New Yorku a Washingtonu. Podle diplomatů zástupci všech stálých členů RB OSN vyjádřili americkému návrhu podporu.
Jackson: Taliban chce, abych jednal o míru
Americký černošský reverend a bojovník za lidská práva Jesse Jackson tvrdí, že ho afghánské hnutí Taliban požádalo, aby vedl mírovou delegaci do této oblasti. Jackson dodal, že se zatím nerozhodl, zda tuto roli přijme.
Pozvání k cestě do Pákistánu obdržel v telegramu. Ten mu poslal mluvčí talibanské ambasády v pákistánském Islámábádu.
Reverend je ochoten tuto oblast navštívit, pokud by jeho cesta mohla předejít smrti nevinných afghánských civilistů. "Musíme zvážit, co toto pozvání znamená. Nechceme jednat ukvapeně. Pokud můžeme udělat něco, co je přiměje, aby odhalili teroristické základny, vydali podezřelé a propustili zadržované křesťany, spíš než vést dlouhou krvavou válku, podpoříme to," řekl.
Reverend o tom mluvil s americkým ministrem zahraničí Colinem Powellem. Ten mu zopakoval postoj vlády nejednat s Talibanem. Jacksona však nijak nezrazoval.
STŘEDA
USA o pomoc NATO nepožádaly
Spojené státy nežádají spojence v NATO o pomoc. Na středečním jednání rady aliance neoznámily USA ani podrobnosti chystané vojenské operace ani nepředložily důkazy o pachatelích a okolnostech teroristických útoků na USA. Mluvilo se jen o společném postupu proti terorizmu.
Ministři zrekapitulovali možnosti jednotlivých zemí
"Debata nebyla o konkrétním vyvození odpovědnosti, o konkrétních důkazech. Náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz alianci seznámil s americkými představami a postupy. Byla to spíše obecná diskuse o možných formách boje proti terorismu," popsal český ministr Jaroslav Tvrdík středeční jednání rady NATO. Zdůraznil, že nešlo jen o slovní cvičení. "Bylo to víc než o solidaritě."
Podle Wolfowitze USA počítá s dlouhodobým zápasem, který bude mít široký záběr a pro jehož podporu budou USA za pomoci spojenců budovat několik koalic.
"Boj bude dlouhý a nelítostný, bude mít mnoho rozměrů a bude veden na více frontách. Bylo sděleno, že Spojené státy oficiálně požádají o pomoc v tomto boji vhodným způsobem ve vhodnou chvíli," upřesnil český ministr obrany Tvrdík.
Ministři se podle zdrojů aliance shodli na nutnosti posílit dojem odstrašení. "Musíme zajistit, aby lidé, kteří mají teroristické choutky, a státy, které je zaštiťují, věděly, že cena za toto počínání bude nesmírně vysoká," uvedl nejmenovaný činitel. Připustil, že to bude obtížné, dokud budou lidé ochotni obětovat pro tyto věci své životy.
Zatím se neozvalo 39 Čechů
Podle informací českého ministerstva zahraničí se do středy z USA stále neozvalo 39 Čechů. Resort soudí, že teroristické útoky se mohly dotknout deseti až patnácti z nich.
Podle bilance zveřejněné v pondělí v souvislosti s útoky na dvě věže Světového obchodního střediska zemřelo či se pohřešuje 6729 lidí. Záchranáři vyprostili 276 těl, z nichž se 206 dalo identifikovat. Nikoho živého hasiči nenašli už od 12. září. Bin Ládinovi spojence zatýká i Španělsko Španělská policie zatkla šest lidí, kteří jsou podezřelí, že pracují pro skupinu napojenou na Usámu bin Ládina.
V Karáčí se střílelo do demonstrantů
Podle španělského mluvčího ministerstva vnitra jsou podezřelé osoby alžírského původu.
V úterý zatkla francouzská policie čtyři podezřelé ze spolupráce s Ládinem. (více níže)
Afghánistán i sousední Pákistán zažily ve středu bouřlivé demonstrace.
V pákistánském Karáčí poprvé demonstrovaly stovky lidí, aby vyjádřili podporu americké kampani proti terorismu. Do davu začali střílet zatím neznámí ozbrojenci a podle svědků zranili tři lidi.
V afghánském Kábulu naopak proběhly dosud nejrozsáhlejší protiamerické protesty přívrženců Talibanu. Radikální demonstranti zapálili budovu americké ambasády v Kábulu.
Lidé nejdříve podpálili auta u opuštěné budovy bývalého amerického velvyslanectví. Dva z demonstrantů vyšplhali na budovu a kladivy strhli ze dveří do bývalé pracovny velvyslance znak USA.
Demonstranti házeli na dům kamení a poranili přitom několik kolemjdoucích a členů Talibanu, kteří se pokoušeli zasáhnout a požár uhasit. Požár se šířil z několika zapálených aut zaparkovaných v objektu.
Američtí diplomaté opustili Afghánistán v roce 1988 a Spojené státy, které neuznávají vládní hnutí Taliban, pak v Kábulu udržovaly jen malé množství místních zaměstnanců.
|
V Ládinových základnách |
|
Saúdskoarabský radikál Usáma bin Ládin měl počátkem roku v Afghánistánu k dispozici nejméně 55 základen a kanceláří. Bylo v nich přes 13 tisíc mužů všech národností, včetně neupřesněného počtu českých občanů. Podle ruského dokumentu, který byl vypracován na základě žádosti Rady bezpečnosti, byli pod bin Ládinovým vedením lidé ze všech končin světa, od Arabů a Pákistánců po Čečence a Filipínce. V Afghánistánu bylo předloni 3500 pákistánských islamistů. Jedenatřicet pákistánských |
Opozice Talibanu postupuje
Hrozbu útoku Spojených států na Afghánistán využívá opozice vládního Talibanu. Opoziční Severní společenství oznámilo, že jeho jednotky v noci na středu dobyly šest nových pozic v provincii Tachár na severu země.
Podle zdrojů z velení sil Severního společenství se ofenzíva afghánské opozice soustředila na okresy Hazár Bágh a Ziarát, které se nacházejí asi 25 kilometrů od Tálikánu, správního střediska provincie Tachár.
"Během uplynulé noci jsme obsadili šest důležitých postavení nepřítele," řekl mluvčí společenství Mohammed Habíl. Opozice podle něj nyní očekává protiútok talibanských sil.
Boje mezi opozičními silami a vládními vojsky nabyly v posledních dnech na intenzitě poté, co Spojené státy daly najevo odhodlání vojensky potrestat kábulský režim za podporu, kterou poskytuje saúdskoarabskému islámskému radikálovi Usámovi bin Ládinovi.
ÚTERÝ
Taliban ztrácí poslední spojence
S Afghánistánem přerušila v úterý dopoledne všechny politické kontakty Saúdská Arábie. Poslední zemí, která uznává vládu v Kábulu, tak zůstává Pákistán.
Právě Pákistánu se nelíbí pomoc spojenců opozici Talibanu. "Žádný stát by neměl podporovat afghánskou opozici," řekl pákistánský ministr zahraničí Abdus Sattár.
Ministr zahraničí po schůzce s představiteli Evropské unie prohlásil, že si jeho země nepřeje, aby mezinárodní společenství dosazovalo do čela Afghánistánu jakoukoli novou vládu.
Arábie: Taliban škodí islámu
Saúdská Arábie následovala přerušením kontaktů s Talibanem Spojené Arabské Emiráty, které odmítly podporovat afghánskou vládu v sobotu. Arábie svůj krok odůvodnila tím, že Taliban škodí islámu, když poskytuje útočiště teroristům.
"Taliban na svém území poskytuje přístřeší, výzbroj a podporu zločincům, kteří provádějí teroristické útoky, jež děsí nevinné a šíří po světě hrůzu a zkázu. Tyto útoky očerňují islám a ničí pověst muslimů na celém světě," uvádí se v prohlášení.
Pákistán stáhl své diplomaty
Pákistán oznámil, že styk s Talibanem nepřeruší, protože chce zachovat možnost pro případná jednání tohoto hnutí s mezinárodním společenstvím.
Stáhl však z Kábulu všechny zaměstnance svého zastupitelství. Podle Islámábádu zůstává afghánské velvyslanectví v Pákistánu oknem světa vedoucím k Talibanu.
Používejte vlastní rozum, radí vůdce Talibanu
Vůdce afghánského hnutí Taliban mulla Muhammad Umar vyzval Američany, aby raději používali vlastní rozum, než aby slepě následovali politiku své vlády, která se chystá k útokům na Afghánistán. Píše to agentura Reuters s odvoláním na Umarovo prohlášení, které dostala faxem z jihoafghánského města Kandahár.
"Měli byste vědět, že ať vás postihl jakýkoli incident a žal... jde o důsledky chybné politiky vaší vlády," prohlásil Umar. "Přijímáte všechno, co vaše vláda říká, ať už je to pravdivé nebo falešné," pokračoval.
"Copak nemáte vlastní mozek? Mohl Usáma bin Ládin spáchat takové činy proti Americe?" ptá se Umar a radí obyvatelům Spojených států: "Bylo by pro vás lepší, kdybyste používali vlastní rozum."
|
Země k odvetě rezervované | |
| Pákistán | Země přislíbila USA podporu v boji proti terorismu. Nehodlá se ale podílet na žádné nepřátelské akci proti Afghánistánu. |
| Čína | Bude spolupracovat s USA, nepůjde ale o vojenskou spolupráci. |
| Egypt | Stojí po boku USA, ale chce důkazy týkající se původců atentátů. |
| Irák | Popřel spojitost s atentáty. |
| Írán | Připojí se k mezinárodní koalici, bude-li vedena OSN. Nebude prý souhlasit, aby USA využily jeho letecké základny. |
| Liga arabských států (LAS) | Generální tajemník LAS prohlásil, že Arabové se nezúčastní odvety, pokud se jí zúčastní Izrael. |
| Rusko | Otevře vzdušný prostor jen pro humanitární účely. |
| Saúdská Arábie | Údajně odmítla žádost USA o poskytnutí základen. Přerušila vztahy s Talibanem. |
| Turkmenistán | Otevře vzdušný prostor jen pro humanitární účely. |
Francie uvalila vazbu na podezřelé z terorismu
Islámští extremisté, kteří byli obviněni z přípravy útoků na americké cíle ve Francii, budou vyšetřováni ve vězení. Soudce totiž uvalil v úterý pozdě večer na všech sedm radikálů, kteří byli zatčeni v pátek, vyšetřovací vazbu.
Podle agentury AFP se navíc v úterý podařilo britským policistům zadržet v Leicesteru mladého francouzského islámského extremistu, který unikl před pátečním zatýkáním svých kumpánů v Paříži a okolí.
V úterý byli ve Francii zatčeni další čtyři lidé
Kvůli přípravě atentátů na americké velvyslanectví v Paříži bylo v pátek zadrženo ve Francii sedm lidí. Další čtyři zatkli policisté v Paříži a okolí v úterý ráno.
Vyšetřovatelé se podle policejních zdrojů domnívají, že zadržení patří do islámské sítě řízené Francouzem alžírského původu Djamelem Beghalem. Ten byl zadržen v červenci v Dubaji.
USA mají prvního obviněného
Americká policie obvinila prvního člověka z napomáhání teroristům, kteří zaútočili na New York a Washington. Herbert Villalobos čelí obvinění, že jednomu z únosců zařídil osobní doklady.
Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft sdělil, že počet lidí zadržených ve vyšetřování teroristických útoků z 11. září stoupl na 352.
Herbert Villalobos měl obstarat doklady jednomu z únosců měsíc před útokem. Jeho komplic, jehož policie rovněž zadržela, úřady spolupracuje a nebyl obviněn, uvedli státní žalobci.
Ve vyšetřování útoků bylo zadrženo 352 lidí a po dalších 392 lidech se pátrá, aby mohli být vyslechnuti, řekl ministr Ashcroft. "Myslíme si, že mají informace, které by mohly pomoci vyšetřování," řekl Ashcroft.
Máme už po naději, míní newyorští hasiči
Šéf newyorských hasičů Thomas von Essen prohlásil, že se blíží k závěru, že v troskách Světového obchodního střediska již nejsou živí lidé. "Jsem velmi blízko tomu, abych přiznal, že jsou všichni mrtví," řekl Thomas von Essen v rozhovoru pro televizní stanici CNN téměř dva týdny po teroristických útocích z 11. září.
Starosta New Yorku Rudolph Giuliani v pondělí prohlásil, že objevení někoho, kdo by žil, by se rovnalo zázraku.
|
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI |
| neděle 30. září BLAIR VIDĚL DůKAZY PROTI LÁDINOVI |
| Britský premiér Blair prohlásil, že viděl nevyvratitelné důkazy spojující Ládina s teroristickými útoky v USA. |
| Ládin je pod kontrolou Talibanu, které ho ukrývá v zájmu zajištění jeho bezpečnosti, tvrdí velvyslanec Talibanu. |
| Poprvé od teroristických útoků přijely do Afghánistánu ze sousedního Pákistánu konvoje s humanitární pomocí. |
| sobota 29. září TALIBAN POPŘEL PŘÍTOMNOST CIZÍCH VOJÁKů |
| Taliban popřel, že by americké či britské jednotky vstoupily na území pod jeho kontrolou. |
|
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci předloženou USA, která vyzývá země ke zmrazení financí osob podezřelých z terorismu a k zásahu proti skupinám, které jim pomáhají. |
| pátek 28. září USA: S TALIBANEM NEJEDNÁME |
| Bush: S Talibanem nebudeme jednat. |
| Pákistánští duchovní jednali s Talibanem. V Pákistánu se sešly dvě protiamerické demonstrace. |
| USA Today a CNN: V Afghánistánu jsou tajně americká komanda. |
| Taliban zadržel britskou novinářku. |
| čtvrtek 27. září TALIBAN PŘEDAL LÁDINOVI VÝZVU |
| Taliban předal Usámovi bin Ládinovi výzvu duchovních, aby opustil Afghánistán. |
| Česko posílilo bezpečnostní opatření amerických budov. Radio Svobodná Evropa přijely střežit tři obrněné transportéry. |
| středa 26. září USA O POMOC NATO NEŽÁDÁ |
| Spojené státy nežádají spojence v NATO o pomoc. Na jednání rady aliance neoznámily USA ani podrobnosti chystané vojenské operace ani nepředložily důkazy o pachatelích a okolnostech teroristických útoků. |
| V pákistánském Karáčí poprvé stovky lidí podpořily americké tažení proti terorismu. Do davu stříleli zatím neznámí ozbrojenci. Podle svědků zranili tři lidi. |
| úterý 25. září S TALIBANEM JE UŽ JEN PÁKISTÁN |
| Hnutí Taliban ztrácí spojence. Diplomatické styky s Afghánistánem přerušila Saúdská Arábie. Poslední zemí, která vládu v Kábulu uznává, je Pákistán. Ten tak chce zprostředkovat jednání s mezinárodním společenstvím. |
| Český premiér Miloš Zeman po zasedání Bezpečnostní rady státu prohlásil, že ČR je připravena poskytnout vojenskou pomoc, pokud o ni bude oficiálně požádána. Dodal, že zemi nehrozí bezprostřední nebezpečí teroristického útoku. |
| pondělí 24. září TALIBAN MOBILIZUJE |
| Afghánské vládní hnutí Taliban zahájilo mobilizaci. Podle ministra bude zemi proti útoku USA bránit až 300 tisíc mužů, kteří jsou odhodláni proti nepříteli vést svatou válku. |
| neděle 23. září LÁDIN ZMIZEL, TVRDÍ TALIBAN |
| Afghánské hnutí Taliban tvrdí, že neví, kde se pohybuje terorista Usáma bin Ládin. "Moc dobře vědí, kde je," reagoval americký ministr obrany Donald Rumsfeld. |
| sobota 22. září AFGHÁNISTÁN PŘIŠEL O SPOJENCE |
| Spojené arabské - jedna ze tří zemí, které vládu Talibanu uznaly - přerušily s Afghánistánem diplomatické styky. |
| pátek 21. září ARMÁDA USA STAHUJE SMYČKU, BUSH OSTŘE VYSTOUPIL |
| Do oblasti Blízkého východu a Tichého oceánu zamířila technika nejmodernější armády na světě. Výčet známých zbraní, které jsou nasazeny, najdete ZDE. |
| Americký prezident George Bush přednesl ostrý projev v Kongresu. Každý národ na světě si podle něj musí vybrat, jestli je s USA, nebo s teroristy. |
| čtvrtek 20. září USA ZATÍM NEŽÁDAJÍ ANI POMOC NATO |
| Spojené státy zatím nepožádají spojence o vojenskou pomoc při odvetě za teroristické útoky. Stejně tak zatím zdvořile odmítají nabídky pomoci při odstraňování následků atentátů. |
| středa 19. září AMERIČANÉ ZVEDAjÍ DO BOJE PŘES STO LETADEL |
| USA rozhodly, že pošlou do Perského záliva sto bojových letadel. Kromě stíhaček F-16 a F-15 půjde i o "neviditelné" bombardéry B1. |
| Jednání pákistánské mise v sousedním Afghánistánu zkrachovalo. Vyjednávači, kteří se snažili s afghánským vládním hnutím Taliban dohodnout vydání teroristy Usámy bin Ládina, se vrátili zpět domů s tím, že se do afghánistánu nehodlají vrátit. |
| pondělí 17. září PÁKISTÁN JEDNÁ O VYDÁNÍ LÁDINA |
| Česká vláda připravuje opatření proti lidem, kteří veřejně schvalují terorizmus nebo ho veřejně podporují |
| Pákistánská delegace začala v Afghánistánu jednání s Talibanem o vydání teroristy bin Ládina. |
| neděle 16. září AFGHÁNISTÁN POSILUJE OBRANU |
| Taliban začal posilovat obranu. Podle pákistánských zdrojů se afghánské jednotky začaly přesunovat na hranici. |
| Podle ministra zahraničí Donalda Rumsfelda sehrají v boji proti pachatelům útoků na USA americké jednotky cvičené pro nekonvenční válku. |
| Pákostán po jednání s USA v pondělí vyšle dlelgaci do sousedního Afghánistánu. Mise má za úkol předat ultimátum: vydejte do tří dnů Ládina, jinak riskujete masivní ozbrojenou odvetu. |
| sobota 15. září - AMERIKA CHYSTÁ ODVETU |
| Jsme ve válce, řekl prezident Bush a slíbil důkladnou a účinnou odvetu. Podporují ji obě komory amerického parlamentu a většina Američanů. |
| Podporu americkým akcím přislíbily Pákistán, Kazachstán a další státy, proti se vyslovil Irák. Afghánské vládní hnutí Taliban vyzvalo cizince, aby kvůli možnému útoku opustili zemi. |
| FBI zatkla další muže podezřelé ze spojení s útokem. Z vyšetřování vyplynulo, že cílem teroristů mohla být také Atlanta. |
| Letecké společnosti postupně obnovují lety do Spojených států, provázejí je však zvýšená bezpečnostní opatření a omezení pro cestující. |
| pátek 14. září - DEN SMUTKU |
|
Americký ministr obrany Rumsfeld povolal prvních 35 tisíc vojáků v záloze do aktivní služby. Krok následuje poté, co Senát schválil rezoluci, která Bushovi umožňuje ozbrojenou odvetu za úterní atentáty. Senát rovněž schválil pomoc ve výši 40 miliard dolarů na odstranění následků útoků a boj proti terorismu. |
|
FBI zveřejnila jména 19 únosců letadel. Sedm z nich bylo vycvičenými pilot. Řada z nich měla základnu na Floridě. |
|
USA udělaly první viditelný krok k odvetě. Požádaly Pákistán, aby uzavřel hranice. Vyzvaly ho o povolení přeletů v případě útoku amerických letadel proti teroristům. |
| čtvrtek 13. září - POPRVÉ OFICIÁLNĚ OZNAČEN LÁDIN |
|
Amerika poprvé oficiálně pojmenovává podezřelého z teroristického útoku. Jde o teroristu bin Ládina, řekl ministr zahraničí Colin Powell. |
| Policisté zadrželi v souvislosti s útokem několik lidí. Pátrání je zavedlo i do Hamburku. Někteří podezřelí měli pilotní licence. |
| Bush vyhlásil pátek dnem smutku. Přidávají se země EU včetně Česka. |
| New York pohřešuje na 5000 lidí. Zachráněno jen 7 lidí, vyproštěno 94 těl. |
| středa 12. září - BUSH: JE TO VÁLKA |
| Bush označil útoky za válečný akt. |
| Policie i armáda pátrá po původci útoků. Stopy vedou k bin Ládinovi. |
| Taliban vinu Ládina popřel. Jeho vydání je předčasné, prohlásil. |
| První odhady ztrát na životech: newyorský starosta hovoří o tisících. |
| NATO v Bruselu rozhodlo, že útok na USA je útokem na celou Alianci. |
| Po Evropě se šíří výhrůžky, evakuují se budovy. Kontinent hlídá tisíce policistů. |
| úterý 11. září - TERORISTÉ ÚTOČÍ |
| Bush slibuje, že viníci tragédie a jakákoli země, která je kryje, budou potrestáni. |
| New York - 14:50 SELČ: první letadlo naráží do 110 patrového mrakodrapu, 15:08 SELČ: do druhé věže narazilo další letadlo; Washington - 15:30 SELČ: třetí letadlo se zřítilo na budovu Pentagonu; Pensylvánie - poslední letoun se zřítil do neobydlené oblasti. Teroristé zřejmě mířili na Camp David. |
 Mapa Afghánistánu, sousední státy (25. září 2001). |
 Thajský obchodník prodává v ulicích Bangkoku trička s portrétem Usámy bin Ládina, který je podezřelý ze zorganizování teroristických útoků na New York a Washington, 25. září 2001 |
 Bojovníci opozičního Severního spojenectví střeží letiště Baghrám vzdálené asi 25 kilometrů od Kábulu. Na severu Afghánistánu pokračují boje mezi silami opozičního Severního spojenectví a milicemi radikálního hnutí Taliban, 25. září 2001 |
 Francouzští policisté přivádějí na policejné stanici v Paříži muže, kterého zadrželi s jeho třemi kolegy. Policie je podezřívá v souvislosti s plánovanými útoky na americké velvyslanectví v Paříži a další americké objekty ve Francii, 25. září 2001 |
 Největší protiamerické demonstrace se v kábulu účastnily desetitisíce Afghánců. Radikální protestující zapalovali auta před bývalou ambasádou USA (26. září 2001). |
 Stoupenkyně Národního hnutí muhadžírů nesou transparent s nápisem Pryč s terorismem na demonstraci, která se konala v jihopákistánském Karáčí. Tři lidé byli zraněni poté, co do demonstrantů začali střílet neznámí ozbrojenci. |
 Radikální demonstranti zapálili budovu americké ambasády v afghánské metropoli Kábulu, 26. září 2001 |
 Lidé protest zahájili tím, že podpálili automobily nedaleko opuštěné budovy bývalého amerického velvyslanectví, 26. září 2001 |
 Radikální demonstranti zapálili budovu americké ambasády v Kábulu, 26. září 2001 |
 Technici dávají zelenou pilotovi letounu F/A-18 Hornet, který ve čtvrtek 27. září odstartoval ke cvičnému letu z paluby americké letadlové lodi USS John F. Kennedy. Snímek poskytlo nyní americké námořnictvo médiím. Poloha lodi specifikována nebyla. |
 Policisté zatýkají jednoho z demonstrantů, kteří protestovali ve Washingtonu proti zamýšlenému vojenskému zásahu USA v Afghánistánu. (29. září 2001) |
 Demonstranti, kteří protestovali ve Washingtonu proti případné americké odvetě, pálí americkou vlajku. |
