Taliban, jehož cílem je vytvoření islámského státu řízeného podle zásad práva šaría, založili v červenci 1994 studenti koránu. Podnět jim k tomu údajně dal bývalý pákistánský ministr vnitra Násirulláh Bábar. Pákistánské tajné služby příslušníky Talibanu vyzbrojily, aby ochraňovali konvoje směřující přes Afghánistán do Střední Asie.
Afghánci zdecimovaní válkou Taliban vítali
V Afghánistánu, zmítaném občanskou válkou, je místní obyvatelé zpočátku vítali jako osvoboditele. Ovšem poté, co zavedli sérii zákazů a omezení, důvěra v Taliban postupně klesala.
|
DÁLE ČTĚTE |
Za pouhé dva roky existence ovládlo hnutí 60 procent země. 26. září 1996 obsadilo afghánskou metropoli Kábul. Den po dobytí města Taliban popravil někdejšího prezidenta Nadžíbulláha. Afghánistán se vyhlásil za plně islámský stát a ohlásil zřízení dočasné vládnoucí rady.
Většina zemí islamisty neuznává
Mezinárodní společenství islámský fundamentalistický režim Talibanu neuznává. Výjimkou je pouze sousední Pákistán a dva blízkovýchodní státy, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Ty uznaly vládu Talibanu v květnu 1997. Taliban loni v lednu uznal nezávislost Čečenska, které poté v Afghánistánu otevřelo diplomatickou misi.
OSN uvalila v říjnu 1999 na hnutí sankce. Důvodem byla především i ochrana, kterou poskytuje bin Ládinovi.
Kníže věřících - nemezený vládce
Mocenská struktura Talibanu má základ v Kandaháru na jihu země. Vůdcem hnutí je mulla Muhammad Umar, který má uvnitř organizace neomezenou moc. Užívá titul amír al-muminín, kníže věřících.
Západní experti tvrdí, že právě mulla Umar je klíčovou postavou hnutí a strůjcem tvrdé linie Talibanu. S Usamou bin Ládinem, který se v Afghánistánu skrývá, si je prý osobně velmi blízký. Bin Ládin údajně poskytuje Talibanu peníze.
Hnutí žije z obchodů s opiem
Jedním z hlavních finančních zdrojů byly pro hnutí vždy prostředky z obchodu s opiem. Přes oficiální pronásledování obchodu s drogami kontroluje Taliban již šest let údolí, v němž pěstuje mák. Roční produkce opia se pohybuje okolo 2500 tun. Poplatky a daně, které členové Talibanu vybírají od místních překupníků s drogami, prý představují mnoho milionů dolarů.
Taliban zavedl sérii zákazů
Příslušníci Talibanu jsou převážně Paštunové z kmenových svazů Duráníů a Ghilzajů z jihu země. Na územích, která ovládli, zavedli přísné pořádky a krutou interpretaci islámského práva: nikdo nesmí sledovat televizi, video, navštěvovat kino, poslouchat hudbu, tancovat, používat internet, šířit v zemi jiné náboženství než islám, fotografovat, zobrazovat i modelovat lidi a další živé tvory, hrát šachy či karty, pít alkohol, pouštět draky, chovat holuby či pořádat kohoutí zápasy.
Ženy nesmějí ukazovat na veřejnosti tvář, líčit se, zdobit se šperky, chodit do zaměstnání a do škol, být na veřejnost bez mužského doprovodu, řídit auto a sedět vedle řidiče. Muži zase nesmějí nosit kravatu, holit se a chodit na univerzitu bez turbanu.
Svět s ničením soch nic nezmohl
V souvislosti s těmito zákazy nařídil letos v únoru mulla Umar zničit všechny sochy v zemi, včetně těch, které pocházely z předislámské doby. Proti rozhodnutí marně protestovalo UNESCO, OSN, řada islámských i neislámských zemí a osobností vědeckého a kulturního světa.
Ze šíření křesťanství v zemi obvinil Taliban v srpnu osm zahraničních a 16 afghánských pracovníků humanitární organizace Shelter Now International, známé jako SNI. Soudní proces s cizinci a Afghánci je veden odděleně. Afgháncům hrozí trest smrti a není vyloučeno, že by stejný osud mohl stihnout i jejich zahraniční kolegy.
Opozice již léta s vládou bojuje
Protitalibanskou opozici, která vede s hnutím neustálé boje, tvoří příslušníci národnostních menšin Tádžiků a Uzbeků, šíitští Hazárové a muslimové hlásící se k ismáílovcům.
Všechny pokusy o nastolení míru v zemi ztroskotaly. Podle bývalého opozičního
velitele Ahmada Šáha Masúda bojuje od listopadu 2000 v řadách hnutí Taliban čečenská jednotka složená asi z 1300 mužů a také 1700 Pákistánců.
