Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Taliban, kam se jen podíváš. Reportáž z míst, kde se ukrývá bin Ládin

  9:11aktualizováno  9:11
Taliban. Stal se synonymem islamistického barbarství. Západní politici jím straší pacifisty, kterým se nelíbí vojenská angažmá v Afghánistánu. Podle Západu mají Talibanci duše černé jako turbany, které je proslavily po světě. A jim se opět daří.

Afghánistán. Tyhle dívky jejich otcové do školy naštěstí pustili. | foto:  David Neff, MAFRA

Loni výrazně vzrostl počet útoků na konvoje cizích i afghánských vojáků. Informovaný think tank Mezinárodní rada pro bezpečnost a rozvoj (ICSD) odhaduje, že Taliban trvale operuje na třech čtvrtinách afghánského území. USA vedené demokratickým prezidentem Barackem Obamou proto až zdvojnásobí počet vojáků v zemi. To vše po sedmi letech od svržení Talibanu spojenci. Co se to tedy v Afghánistánu děje?

Do dívčí školy chodí chlapci

Turecká obrněná vozidla jsou moderní i překvapivě komfortní, dění venku lze sledovat malými okénky a střílnami. Policista na lavici naproti mně působí uvolněně. Usmívá se, nabitý automat ležérně opřený o nohu. Netlačí nás helmy ani neprůstřelné vesty, které jinak vojáci NATO po novinářích vyžadují při sebekratší cestě mimo základnu. Přitom putujeme středoafghánskou provincií Vardak, která patří k nejchudším oblastem jednoho z nejzaostalejších států planety. A kde má značný, podle místních reportérů rozhodující vliv Taliban.

Obnovu tu řídí turecký Provinční rekonstrukční tým, který vede sympatický diplomat Cüneyt Yavuzcan. Tyto týmy mají obnovit školy, pomoci místním zemědělcům a vůbec nastartovat rozvoj provincie. "Asi tři kilometry od naší základny jsme postavili školu pro dívky. Máme zprávy, že do ní chodí výhradně chlapci. Taliban zastrašuje rodiny. Nechce, aby ženy byly vzdělané," říká Yavuzcan. "Není snadné přimět otce, aby své dcery posílali do školy," dodává diplomat. Nejen ve Vardaku. Afghánské poslankyně mi tvrdily, že navzdory optimistickým vládním statistikám lze jen šest procent Afghánek označit za gramotné.

Afghánistán. Čas k modlitbě v afghánské krajině.
 
Turci se nevzdávají: dívky vzdělávají, ale raději často mění místo konání kurzů. Jenže pokud se Afghánky provdají třeba již ve dvanácti, třinácti letech, což není nic výjimečného, mají jiné starosti. Do manželství s často výrazně staršími muži vstupují hlavně na venkově, a to přesto, že legální hranice pro sňatek je v zemi "pokrokových" osmnáct let.

Turecký tým dodržuje zásadu, podle níž s obyčejnými Afghánci jednají civilisté. Provázejí je turečtí policisté v decentních modrých stejnokrojích. Srdce obyvatel Vardaku si získali také díky islámskému původu. I proto mají slušné výsledky v kraji, kde polovinu obyvatel tvoří Paštunové - etnikum, které tvoří páteř hnutí Taliban. Situaci navíc komplikuje fakt, že druhými nejpočetnějšími obyvateli Vardaku jsou Hazárové, kteří coby šíité leží militantně sunnitskému Talibanu v žaludku snad ještě hlouběji než křesťané.

Aby těch zmatků nebylo dost, ne všichni vardačtí Paštunové stojí za Talibanem: Gilzajové s islamisty sympatizují, Vardakové nikoli. Afghánský ministr obrany, vlivný muž proamerické vlády, se nikoliv náhodou jmenuje Abdul Rahím Vardak. Také prezident Hamíd Karzáí je Paštun, ovšem z Kandaháru.

Kolik je vlastně Talibanů?

"Talibanci jsou pyšní na to, že jsou Paštunové. Ale to my jsme také! My ovšem s talibanstvím bojujeme," vysvětluje mi Muchlis, člen místní rady, Paštun a Vardak, který si (snad upřímně) návrat talibanských pořádků nepřeje. Muchlis hovoří anglicky, zná Prahu i české pivo, což mi jako muslim z patrně nejkonzervativnějšího kouta islámského světa sděluje šeptem. Do Hamburku za obchodem prý v časech, kdy Afghánistán patřil do sovětské zóny vlivu, cestoval přes Prahu, kam létala levná linka.

"Mezi Talibanci jsou různí lidé. Někteří by, myslím, byli schopni smíření s vládou. Proti jiným však musíme opět bojovat – tito mají mozky vymyté Al-Kajdou. Další přišli z ciziny, to nebývají dobří lidé," tvrdí Muchlis. Podobně jako vláda hovoří o pákistánském spiknutí: Islámábád prý využívá Paštuny k destabilizaci regionu a posílá je válčit i s indickými jednotkami do sporného Kašmíru na pákistánsko-indickém pomezí.

Afghánistán. Příprava na světskou zábavu zvanou fotbal.

Tři kategorie

Muchlis se s kábulskými vládci shoduje i v klasifikaci Talibanců, které pracovně dělí do tří kategorií.

Ti domácí, to jsou prý vlastně jen venkované konzervativních zvyků, kteří (například) neposílají dcery do škol a s kovanými islamisty spolupracují proto, že jde o vzdálené příbuzné.

Jiní Talibanci údajně přicházejí z Pákistánu. V Afghánistánu si zařádí, aby se vrátili nabrat síly domů, na kmenová území ležící při hranici obou států. Divoký, nehostinný kraj sice lázně věru nepřipomíná, moc pákistánských úřadů tu je zato omezená, ba nulová. Zde západní rozvědky tuší úkryt nejslavnějších islamistů planety, již zpola mystického Usámu bin Ládina nevyjímaje.

Do třetí skupiny Talibanců řadí Muchlis i vláda jádro hnutí Taliban, ovlivněné ideology ze zahraničí. Tito muži "z jádra" provázejí v Afghánistánu zahraniční mudžahedíny, jichž neustále přibývá. "Loni se objevili i tady ve Vardaku, u naší obce. Obvykle kolem vesnice projede skupina deseti, dvanácti Afghánců, kteří provázejí nějakého cizince. Rychle mizí v horách," vzpomíná Muchlis.

kolik talibanů

To o různých Talibancích vám řekli úředníci, že? Nemyslím, že je to tak jednoduché. Vláda to ví nejlépe - zájmy, příbuzné i nepřátele tu má každé údolíčko.

Zhruba s týmž popisem Talibanu mě seznámil optimistický ministr-koordinátor místní správy Popal: podle něj má Afghánistán to nejhorší za sebou. "Je dost Talibanců, kteří se chtějí usmířit, těm nabízíme ochranu," míní Popal, někdejší lídr úspěšné afghánské nevládní organizace. Kde se tedy po jeho soudu stala v posledních letech chyba?

"Po pádu Talibanu a Al-Kajdy jsme nezlikvidovali extremisty a pašeráky drog, často tytéž osoby, a to právě ve jménu dalšího, úspěšného boje s Talibanem a Al-Kajdou. Tím jsme je vlastně omilostnili," dodává odvážně Popal. Žebříček nejúspěšnějších narkobaronů totiž podle obvykle pravdomluvných holubů z kábulských střech vedou ministři proamerické vlády, o příbuzných prezidenta Karzáího nemluvě.

A co na vládní kastování amorfního spolku jménem Taliban říkají západní diplomaté? Podle nich odpovídá více tužbám proamerických afghánských politiků než skutečnosti. Kábulský kabinet však potřebuje rozdělit Taliban, aby se jeho část pokusil uplatit ať již penězi, či funkcemi.

"To o různých Talibancích vám řekli úředníci, že? Nemyslím, že je to tak jednoduché. Vláda to ví nejlépe - zájmy, příbuzné i nepřátele tu má každé údolíčko," praví informovaný cizinec, který v Kábulu vystřídal několik postů.

Nevídám je, ale píšeme si

"Když něco potřebuju vědět od Talibanu? No, napíšu jim! Pošlu e-mail na adresu lidí, kteří jsou mluvčími hnutí. Někdy se ozvou sami, obvykle po sebevražedných útocích ve městech," informuje Jusuf, novinář jedné z afghánských agentur a spolupracovník zahraničních médií. Stojíme před ostře střeženým kábulským tiskovým střediskem, které s pomocí západních specialistů zřídila tamější vláda. A kde se v těch okamžicích francouzský velitel dušoval, že Afghánci mají Kábul opravdu pod kontrolou.

Hlavní město je totiž první oblastí, o jejíž bezpečnost se oficiálně starají Afghánci sami. Ve městě, ale hlavně v jeho blízkém okolí, zůstávají západní jednotky. Američané, kteří hodlají přivést do země další desetitisíce vojáků, plánují posílení oddílů právě nedaleko Kábulu.

propaganda talibanu

I američtí generálové sloužící v Afghánistánu mimo záznam přiznávají, že Taliban je v oblasti propagandy velmi zdatný. Navíc je na afghánském jihu a východě jediným zaměstnavatelem, který mladíkům platí.

"Taliban mění strategii, je k médiím vstřícnější. Přihodila se nám taková věc: kolega cestoval na jih a zajali ho lidé, kteří tvrdili, že patří k Talibanu. Oslovili jsme mluvčí hnutí, kteří odpověděli, že únosce osobně neznají, ale skrze své kontakty je požádají, aby našeho reportéra pustili. Stalo se," pokračuje novinář. Nejde jen o mazanou hru, z níž Taliban vyjde jako ten laskavý? "Možná, ale kolega je volný," krčí rameny Jusuf.

I američtí generálové sloužící v Afghánistánu mimo záznam přiznávají, že Taliban je v oblasti propagandy velmi zdatný. Navíc je na afghánském jihu a východě jediným zaměstnavatelem, který mladíkům platí. Vládní policie, respektive armáda sice rekruty přijímají též, na jihu však vliv Kábulu věrných jednotek slábne místy až do ztracena.

A jak Taliban šíří svou propagandu po venkově, odkud se rekrutují jeho bojovníci i příznivci? "Oslovují Afghánce nejtradičnějším způsobem - kázáním v mešitách. Média? My tu zatím žádnou rozhlasovou stanici nemáme, o novinách nemluvě," vysvětluje mi Halím Fídáí, guvernér provincie Vardak. Prozápadní vláda proto souhlasila s tureckým návrhem zřídit v Majdán Šahru, v centru provincie, rozhlasovou stanici. "Vysílací schéma jsme už konzultovali se staršími, tedy s předáky zdejších vesnic. Aby to místní vůbec poslouchali, budeme pouštět jen náboženskou hudbu," vysvětlují turečtí civilisté z rekonstrukčního týmu. Neschvaloval tak vysílaní fakticky i Taliban? Odpověď jsem nedostal, neboť místní vlády se dušují, že - na rozdíl od novinářů - s Talibanem ze sousedství žádný kontakt nemají.

Bazén bez vody a bez života

Bazén s vysokým skokanským můstkem - snad pro nadějné sportovce z hornaté země, která bojuje s nedostatkem kvalitní vody - byl v Kábulu postaven v době, kdy se ulicemi procházeli sovětští poradci.Taliban absurdní konstrukci využil po svém: z výšky nutil skákat odsouzence do vypuštěné nádrže. Pokud přežili, což zjevně nebylo časté, byli prý omilostněni - neboť Bůh tomu tak chtěl. "Nikdy se v něm nikdo nekoupal, lidé tu jen umírali," říká mi při pohledu na pochmurnou konstrukci jeden ze spojeneckých vojáků.

Vrátí se do Afghánistánu i na skokanský můstek talibanský pořádek? Částečně se už stalo. Na jihu podle afghánských reportérů stačí vyjet mimo středisko provincie, abyste se ocitli v zemi Talibanu.

Afghánistán. V Afghánistánu ještě najde práci pouliční fotograf. Jeho profese i typ kamery, kterou ji provádí, z Evropy nenávratně zmizely...
 
"Guvernér jedné z nejmenovaných paštunských provincií raději úřaduje v hlídaném hotelu, z něhož nevychází. Jinde prospí úředníci směnu za stolem, neboť za nimi nikdo nechodí. Prostě proto, že vláda jim při nejlepší vůli neumí být užitečná," popisuje realitu rozbouřené země Samander, mladý šéfeditor zpravodajské agentury Wakht a šéf nezávislého novinářského svazu.

Nejen z jeho vyprávění vyplývá, že Afghánistán je opět rozpolcen. Sever drží navzdory občasným talibanským útokům spojenci i vládní armáda, celkem se tu daří projektům humanitárních organizací. Zato jih nelze - navzdory ujišťování Západu i kábulské administrativy - označit za zpacifikovaný. Převážně paštunská část Afghánistánu tak opět vzdoruje silám, které nepovažuje za vlastní, což je v kraji tradice.

Lze jen spekulovat, co by se stalo, kdyby západní vojáci Afghánistán opustili. Taliban by jistě šanci měl. Ať již však v Kábulu nakonec zvítězí kdokoli, je jasné, že bazén jen tak někdo nenapustí. A pokud ano, budou se v něm koupat jen muži, neboť i tato Západem podporovaná vláda vychází vstříc konzervativcům nejen talibanského typu. Pořád ale lepší, než aby skokani umírali po nárazu na dlaždičky.



ZPRÁVY: Ministr kultury podepsal smlouvu na odkup vepřína v Letech za 450 milkionů



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...



Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...



Najdete na iDNES.cz