Spojené státy podle listu The New York Times (NYT), který se odvolává na činitele americké zpravodajské služby, dospěly před měsíci k přesvědčení, že jednotka ruské vojenské tajné služby loni skrytě nabídla odměny za úspěšné útoky.
Jednotka byla spojena s pokusy o atentát a s jinými tajnými operacemi v Evropě, jejichž cílem bylo destabilizovat Západ nebo se pomstít přeběhlíkům.
Kreml si není uvedených obvinění vědom. „Pokud je někdo vznese, budeme reagovat,“ sdělil Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimíra Putina.
„Nepodložená a anonymní obvinění, že Moskva stojí za smrtí amerických vojáků v Afghánistánu, již vyústila v přímé ohrožení životů zaměstnanců ruských ambasád ve Washingtonu a Londýně,“ napsala mimo jiné ambasáda bez dalších podrobností. Vyzvala také NYT, aby „přestal s vymýšlením nepravdivých informací“.
Baseless and anonymous accusations [published by @nytimes] of Moscow as mastermind behind killing of U.S. soldiers in Afghanistan have already led to direct threats to the life of employees of the Russian Embassies in Washington D.C. and London.
@StateDeptDSS https://t.co/oPoFZRvq3W https://t.co/RMDVBXJynW
Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid zprávu o ruských platbách za zabíjení koaličních vojáků označil za pokus povstalce očernit. Důrazně přitom popřel, že by bojovníci měli „jakékoli vztahy s jakoukoli zpravodajskou službou“.
Podle zdrojů NYT se předpokládá, že islámští bojovníci nebo ozbrojené zločinecké skupiny, které na ně mají těsné vazby, získali za odměnu peníze.
V roce 2019 bylo v Afghánistánu zabito dvacet Američanů, ale není jasné, která zabití mohla s tímto podezřením souviset.
S uvedenými zpravodajskými informacemi byl seznámen prezident Donald Trump a o problému koncem března diskutovala Národní bezpečnostní rada Bílého domu při meziresortním zasedání, uvedli zpravodajští činitelé.
Podle nich byly navrženy různé možnosti reakce – počínaje diplomatickou stížností Moskvě a požadavkem toto počínání zastavit, spolu se stupňujícími se sankcemi a dalšími možným kroky. Jakýkoli postup ale musí Bílý dům ještě schválit.
Kdy padne Kábul? Mír s Tálibánem nápadně připomíná vietnamský scénář |
Američtí činitelé obeznámení se záležitostí nevysvětlili, proč Bílý dům váhá s rozhodnutím, jak na tuto zpravodajskou věc týkající se Ruska reagovat.
Zatímco někteří prezidentovi blízcí spolupracovníci, jako je ministr zahraničí Mike Pompeo, radili tvrdší postup, Trump zvolil vůči Moskvě mírnější postoj.
V koaličních silách působí v Afghánistánu i čeští vojáci. V dubnu česká armáda ukončila střežení základny Bagrám, kde se vystřídalo 2000 vojáků, z nichž osm padlo při dvou sebevražedných útocích v roce 2014 a 2018. V Afghánistánu ale zůstává polní chirurgický tým a také jednotky, které mají na starosti výcvik mimo jiné afghánských speciálních sil.
