Pod bílou vlajkou Tálibánu bojovníci hnutí provozují v údolí stánek. V přepočtu za pět dolarů (114 korun) si zde zájemci mohou zakoupit vstupenku a podívat se na výklenky ve stěně útesu, kde kdysi stávaly monumentální sochy.
Jedním z návštěvníků je podporovatel Tálibánu Sidiq Ullah. „Bylo mi asi sedm, když byly tyto (sochy) zničeny. Od té doby byl můj sen sem přijít a vidět, co se zde stalo,“ řekl stanici NBC.
„Jsem šťastný, že byly zničeny. Vlastně jsem tady, abych viděl ruiny,“ dodal.
Současná propagace údolí jako turistického místa naznačuje, že Tálibán hodlá po ovládnutí Afghánistánu vystupovat jako umírněnější, konstruktivnější a vůči světu otevřenější síla. „Chceme ukázat světu, že nyní vládne v Afghánistánu mír a bezpečí,“ zdůrazňuje guvernér Bámjánu Abdulláh Sarhadi, podle něhož se Tálibán změnil a chce zachovat místní kulturní památky.
Hnutí je pod mezinárodním tlakem, aby nepřistupovalo k ničení kulturních statků jako v minulosti. „Pro budoucnost Afghánistánu je klíčové tyto památky chránit a zachovat,“ vyzvalo UNESCO novou vládu po srpnovém převzetí moci v zemi.
O tom, zda Tálibán hodlá slibům dostát, existují pochybnosti. Nejistá je například budoucnost muzea, které založilo UNESCO ve spolupráci s předchozí, USA podporovanou vládou, pro zachování „bohatého kulturního zázemí Bámjánu“.
Rozdrtili jsme vaše bohy. Tálibán před dvaceti lety zničil sochy Buddhů |
Nedávné video ukazovalo, jak tálibánští bojovníci využívají zbytky buddhů k cvičné střelbě. Na záběrech je vidět, jak muži používají granátomety a střílejí do blízkosti výklenků.
Oblíbený cíl poutníků a turistů
Do výklenků kilometr dlouhé pískovcové stěny byli bámjánští Buddhové vytesáni v průběhu druhého až pátého století našeho letopočtu pravděpodobně z popudu nejslavnějšího vládce kušánské říše Kanišky. Ve své době šlo o největší sochy na světě.
Větší z nich, 53 metrů vysoký stojící Buddha, byl situován v západní části masivu, menší takzvaný malý Buddha, který dosahoval výšky 37 metrů, byl umístěn ve výklenku ve východní části stěny. Sochy byly unikátním dokladem propojení buddhistické a řecké výtvarné tradice, na sobě měly například umně vytesané nařasené tuniky.
Sochy přitahovaly davy buddhistických poutníků. Údolím ležícím v blízkosti legendární Hedvábné stezky též procházeli kupci zlákaní příslibem bohatství. Ještě v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, před sovětskou invazí, Afghánistán těžil z turistů, kteří se do země přicházeli na majestátní sochy podívat, včetně příslušníků hnutí hippies, kteří cestovali do „mýtického“ Nepálu a Indie.
Příkaz k zničení monumentů vydal v únoru 2001 tehdejší tehdejší šéf Tálibánu mulla Muhammad Umar. Sochy podle něj odporovaly koránskému příkazu nezobrazovat živé bytosti, zvláště pak ty, které by mohly sloužit jako předmět kultu. Islám považuje uctívání jiných bohů než Alláha za širk neboli modloslužebnictví a jeden z největších hříchů.
Destrukce kulturních památek, které si v údolí sídlící šíitská minorita Hazárů přisvojovala za své a které byly zdrojem národní pýchy i pro běžné Afghánce, vzbudilo ve světě značné pobouření. Tálibán od činu odrazovaly i muslimské země, které se obávaly poškození jména islámu.