Podle deníku Právo by se vláda novelou zákona o o elektronických komunikacích měla zabývat koncem září. Operátoři nebo poskytovatelé internetu museli provozní a lokalizační údaje uchovávat půl roku a poskytovat je na požádání policii.
Ústavní soud ale v květnu konstatoval, že policie získávání telefonních výpisů nadužívá, a tento institut prolamující právo na soukromí po letech zrušil.
Policisté si pak stěžovali, že přišli o důležitý nástroj při vyšetřování trestných činů nebo při pátrání po pohřešovaných.
Tajné služby tyto údaje ale nikdy neměly a žádají o ně už poněkolikáté.
Nejde přitom o odposlouchávání telefonů, ale o takzvané výpisy hovorů, tedy informace, kdo, kdy, jak dlouho a komu volal. Díky tomu, že se telefony v každém místě připojují na nejbližší buňky, které hovor posílají dále, lze také zjistit, kde přibližně se osoba nacházela.
Poslanci za ODS Marek Benda a Jan Vidím Právu řekli, že tajné služby by měly mít k těmto údajům přístup jen za velmi přísných podmínek. "Muselo by to mít stejný režim jako odposlechy," řekl Benda.
Mluvčí BIS Jan Šubert možné zneužití těchto údajů odmítl. "Nechceme to jen tak, ale se souhlasem soudce jako v případě odposlechů," uvedl mluvčí.
Podle něj jsou pro BIS provozní a lokalizační údaje velmi důležité a v některých případech jsou prý cennější než samotný obsah rozhovoru.
Podle připravované novely budou mít operátoři povinnost data řádně zabezpečit proti zneužití. Navíc bude přesně určeno, že se data mají uchovávat po dobu šesti měsíců.
