Obrana před kybernetickými útoky. Ilustrační snímek

Obrana před kybernetickými útoky. Ilustrační snímek | foto: NATO Photos

Tajná služba USA vyškolí estonské experty před předsednictvím v EU

  • 33
Estonsko požádalo americkou Tajnou službu (USSS), která funguje jako ochranka prezidenta USA a vládních institucí, aby pomohla vyškolit experty pro zvládání kybernetických hrozeb během předsednictví v EU v druhé polovině roku. Estonsko se obává především kybernetických útoků ze strany Ruska. Estonská rozvědka považuje Moskvu v tomto ohledu za největší hrozbu.

Estonsko převezme na šest měsíců předsednictví v Evropské unii letos v červenci. Vůbec poprvé od svého vstupu do unie v roce 2004.

Specialisté americké Tajné služby (United States Secret Service - USSS), která se kromě ochrany amerických ústavních činitelů věnuje také kyberbezpečnosti, mají proto vyškolit estonské úředníky a připravit je na zvládání krizových situací v případě kybernetického útoku.

Estonské zkušenosti

Estonsko patří mezi státy s nejprogresivnějším přístupem k moderním informačním technologiím. Země se stala v roce 2007 také terčem jednoho z nejrozsáhlejších kybertútoků vůbec, přičemž stopy tehdy vedly do Ruska. Několikatýdenní útoky tehdy zasáhly, ochromily nebo zcela vyřadily z provozu internetové systémy vlády, politických stran, médií a estonských bank.

Od té doby patří k lídrům na poli kybernetické obrany. V zemi sídlí speciální Centrum výjimečnosti NATO pro kybernetickou obranu (CCDCOE).

Mluvčí estonské vládní agentury pro kyberbezpečnost Martin Motus potvrdil, že půjde o týdenní kurz „sdílení osvědčených postupů“. O pomoc požádalo americkou tajnou službu samo Estonsko.

Tallinn má obavy především ze strany Ruska. Tento týden zveřejněná zpráva zvláštního panelu estonských zpravodajských služeb konstatuje, že Rusko představuje v současnosti v kyberprostoru „největší zdroj ohrožení“ vůči Estonsku.

Dokument konstatuje, že hrozba přímého ruského vojenského útoku na některý členský stát NATO včetně Estonska je nízká, ale nelze ho vyloučit. Podle šéfa panelu zpravodajských služeb (EIF) Mikka Marrana ale vzhledem k tomu, že ruská vláda jedná jako autoritářský režim, nelze riziko otestování fungování kolektivní obrany NATO zcela vyloučit.

„Navíc ruský režim musí udržovat ‚vnějšího nepřítele‘, aby odvedl pozornost od domácích problémů a potlačit touhy společnosti po demokracii,“ píše se ve zprávě. Ta rovněž konstatuje, že Rusko je jediným státem, který „může ohrozit nezávislost a územní celistvost Estonska“.

Podle Marrana, bude Rusko dál pokračovat v dezinformační kampani vůči Západu, která bude ovlivňovat situaci v Pobaltí. „Není to jen propaganda ale kombinace různých metod a taktik zaměřených na zvyšování napětí ve společnosti a poškozování důvěryhodnosti západních zemích, včetně Estonska,“ uvedl šéf zpravodajských služeb.

Jako „příhodné“ příležitosti pro takové akce označil Marran nadcházející volby v několika zemích EU včetně Německa. V případě Estonska pak podle něj může být zneužito současné posilování spojeneckých sil na východní hranici NATO, estonské předsednictví EU a podzimní estonské komunální volby.

, natoaktual.cz

Video