Informace o Hauptmannovi, která je dodnes ukryta i před částí vedení ČSSD, vyplynula z několikaměsíčního pátrání MF DNES po okolnostech, za nichž se kdosi před dvěma lety pokusil zabít Lhotského a vydírat tím tehdejšího ministra financí Iva Svobodu.
Svoboda byl zároveň správcem stranické pokladny a společně s poradkyní Barborou Snopkovou jedním z mála, kdo o Hauptmannově pomoci museli vědět.
Hauptmann až nyní na přímý dotaz a pod tíhou důkazů veřejně přiznal, že je tím skutečným věřitelem. Proč pomáhal zrovna ČSSD?
"V roce 1997 státní orgány zablokovaly majetek ČSSD podle mého názoru bez právního podkladu. Považoval jsem to za jasné porušení pravidel demokracie," uvedl Hauptmann v e-mailovém rozhovoru. ECM, která se zabývá investicemi ve východní Evropě, přitom minulý týden prostřednictvím předsedy představenstva Milana Janků existenci půjčky pro ČSSD popírala.
O jméně Karl-Heinz Hauptmann a ECM dodnes mlčí například i Svoboda se Snopkovou. Ještě minulý týden Snopková za oba řekla: "My nevíme, kdo to byl, a jsme rádi." Čtvrt roku předtím v neformálním rozhovoru s MF DNES přitom oba tvrdili, že totožnost věřitele znají jen oni, a nikdo jiný.
Ačkoliv dvojice Svoboda Snopková prezentovala půjčky jako zcela nevinnou záležitost, teprve nyní se ukazuje, že u jedné z nich šlo o porušení zákona o správě daní a poplatků. Peníze totiž přišly v době, kdy měla sociální demokracie obstavené účty, protože neplatila daně.
Aby na Hauptmannovy peníze nemohl stát, Svoboda se Snopkovou je nechali poslat na účet firmy Cíl, k níž měli podpisové právo. Zástupce ředitele Finančního úřadu pro Prahu 1 Lubomír Janoušek potvrdil, že jakmile má nějaká firma zablokovaný účet pro neplacení daní, nemá právo využívat jiné bankovní konto k přísunu peněz.
"Obecně platí, že firma má povinnost seznámit finanční úřad se všemi účty, které využívá. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku pokuty až do výše dvou milionů korun," uvedl Janoušek.
Podle jeho obecného výkladu by sociální demokraté o peníze od Hauptmanna v takovém případě přišli, protože by je úřad okamžitě stáhl na vyrovnání daňového dluhu ČSSD. Strana měla štěstí, že na ni tato klička tehdy nepraskla. "Kde není žalobce, není soudce," říká k těmto situacím Janoušek.
Tajnosti kolem pravého původu peněz budily pochybnosti i poté, co v roce 1999 vyšlo najevo, že Svoboda se Snopkovou přijímali půjčky přes několik zprostředkovatelských firem (jednou z nich byla například Lhotského TIA) a nebyli ochotni říci pravdu ani svým stranickým kolegům. Dokonce jim původně zatajili i samu existenci půjček, a vystavili tak stranu podezření, jakou protislužbou se tajemnému věřiteli revanšovala.
Detaily operace znalo jen pár lidí z bezprostředního okolí Svobody a Snopkové, kteří s odstupem nevidí důvod, proč o případu mlčet. "O firmě ECM vím už dost dlouho. Její jméno mi kdysi řekl Ivo Svoboda," přiznal jeden z nich.
Zdroj finanční pomoci se před dvěma lety snažil vypátrat i vlivný tuzemský podnikatel, který tehdy chtěl donutit ministra Svobodu, aby neměnil vedení České spořitelny.
Právě v této bance měl podnikatel stamilionové úvěry, které nesplácel. Podnikatel tedy oslovil Ivana Lhotského a chtěl od něj koupit dokumenty o záhadné půjčce. Lhotský je neprodal a podle policejních závěrů si podnikatel vzápětí objednal jeho vraždu.
Lhotský útok zázrakem přežil a policie během pátrání po střelci přišla díky prověřování účtů i na stopu pravému věřiteli ČSSD. Karl-Heinz Hauptmann byl v polovině roku 1999 nucen policii říci pravdu. Ještě rok a půl se mu však dařilo zůstat pro veřejnost utajen.
