Milice, jejíž jméno v arabštině znamená "duchové", podle všeho vznikly v 70. letech v přístavním městě Latakía. Zpočátku to byly jen gangy pašeráků, kteří se stejně jako tehdejší prezident Háfiz Asad hlásili k šíitské sektě alávitů a díky konexím na režim se těšili beztrestnosti.
Masakr dělníkůMilice Šabíha podle webu BBC v pátek povraždily 13 civilistů. Oběťmi jsou podle opozice dělníci, které vládní bojovníci přepadli cestou do práce. Ozbrojenci údajně napadli autobus s dělníky ve čtvrtek poblíž města Kusajr. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v pátek prohlásila, že představitelé syrské armády a milic odpovědní za masakr v Húlá by měli být stíháni za zločiny proti lidskosti. zdroj: ČTK |
Když v sousedním Libanonu v roce 1975 vypukla občanská válka a část země okupovaly syrské jednotky, nastaly pro Šabíhu zlaté časy. Pašování zboží do zbídačeného Libanonu se stalo velmi výnosným podnikem. Režim v nevzdělaných mladících získal užitečnou sílu a učinil z nich jeden ze svých mocenských pilířů.
Háfiz Asad věděl, jak si loajální dorost zavázat. V Damašku jim vystavil sídliště Mazzeh 86 nazvané podle roku, kdy chudí mladíci z venkova do syrské metropole dorazili za příslibem dotovaného jídla i bydlení.
Po vypuknutí protestů v březnu minulého roku se řady milicionářů rozmnožily a Šabíha se svým chlebodárcům během potlačování protestů odvděčila špinavou prací. Kdykoli se v hlavním městě vydaly davy protestujících do ulic, čekali nedaleko muži v civilu s automatickými zbraněmi a čekali na záminku k zásahu.
Pokud Asad padne, sunnité nás pobijí, děsí se alávité
Protesty ale časem přerostly v ozbrojené povstání a Šabíha se časem změnila z gangu rváčů v komando smrti. Podle listu The Guardian přelom nastal během obléhání města Homs. Když vládní vojáci vyrazili na přepad, Šabíha kráčela v jejich stopách. Milicionáři terorizovali, vraždili a loupili a nepodléhali při tom armádním rozkazům.
Fotogalerie |
"Chodí v černém nebo v khaki stejně jako vojáci, na ramenou ale nosí žlutou stužku," svěřil se opoziční aktivista jménem Mohamed reportérovi listu The Guardian. "Jsou jako supi. Nic po sobě nenechají," dodává muž z Homsu, který byl svědkem vražedného řádění Šabíhy ve své čtvrti.
Přestože povstalci už řadu bojovníků milice zabili, její řady neřídnou. Syrskou ekonomiku drtí sankce, mladí alávité potřebují peníze a jsou ochotní ušpinit si ruce od krve. Milicionáři podle opozičních aktivistů dostávají 1 500 syrských liber denně (asi 480 korun).
Slyší ale také na vládní argumenty, že jejich země čelí spiknutí al-Káidy, NATO a šejků z Perského zálivu. Děsí je představa, že pokud Asadův režim padne, většinoví sunnité rozpoutají nemilosrdný pogrom na alávity a stoupence současného prezidenta. Vědí, že jejich život je závislý na přežití současného režimu.
