Sobotní hlasování začalo s více než dvouhodinovým zpožděním, tento týden už přitom bylo několikrát odloženo. Jednání komplikovalo Rusko, které má v Radě bezpečnosti jako její stálý člen právo veta. Na žádost Ruska byla v původním návrhu, který byl za dva týdny jednání několikrát změněn, upravena formulace, která se týká skupin, na něž se příměří vztahovat nebude.
Elysejský palác podle agentury AFP označil rezoluci za „nezbytný první krok“ a uvedl, že o realizaci rezoluce budou dále v neděli Merkelová a Macron hovořit s prezidentem Ruska, které v syrském konfliktu podporuje režim prezidenta Bašára Asada. Diskutovat by měli rovněž „o politické mapě nutné k dosažení trvalého míru v Sýrii“.
Návrh rezoluce vyzývá všechny strany, které jsou v syrském konfliktu zapojeny, aby nezřizovaly bojové pozice v civilních oblastech, včetně škol a nemocnic. Obytné zóny by neměly být dále obléhány.
Povstalec či terorista? Jak pro koho
Příměří se nemá vztahovat na operace vedené proti extremistům z organizace Islámský stát (IS) a teroristické sítě Al-Káida. Na žádost Ruska byla podle agentury AFP formulace doplněna o „další osoby, skupiny a hnutí spojené s Al-Káidou a IS, stejně jako další teroristické skupiny určené Radou bezpečnosti“. Za teroristické skupiny však považuje syrská vláda a Rusko, které ji podporuje, i některé povstalce, jež podporuje západní koalice.
Cílem dokumentu je umožnit dodávky humanitární pomoci a evakuaci zraněných a nemocných. Katastrofální je situace zejména ve východní Ghútě u Damašku, kterou od roku 2013 ovládají povstalci a kde je v obležení vládních jednotek na 400 tisíc lidí. Za poslední týden tam při bombardování syrskou armádou zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na 500 civilistů.
Právě tuto oblast u Damašku, ovládanou povstalci včetně islamistických milicí, od neděle intenzivně bombardují síly syrského prezidenta Bašára Asada.
Původní text rezoluce, který byl posléze několikrát změněn, navrhli před dvěma týdny dva nestálí členové Rady bezpečnosti, Švédsko a Kuvajt. A to v souvislosti s tím, jak vládní jednotky začaly stupňovat bombardování východní Ghúty. Už od prosince armáda prezidenta Bašára Asada intenzivně bombarduje i provincii Idlib. Ta je stejně jako Ghúta pod kontrolou povstalců.
Podle návrhu rezoluce potřebuje naléhavě humanitární pomoc 5,6 milionu lidí v 1244 komunitách po celé Sýrii. Švédský vyslanec při OSN Olof Skoog uvedl, že hlavním cílem je dostat pomoc do východní Ghúty, kterou generální tajemník OSN António Guterres označil za „peklo na zemi“. Skoog v sobotu připomněl, že útoky na civilisty v Sýrii jsou v posledních týdnech nejhorší za sedm let trvání tamní občanské války.
Ruský zástupce při OSN Vasilij Něbenzja ve čtvrtek obvinil světová média z rozpoutání masivní dezinformační kampaně o situaci ve východní Ghútě. Zatajují podle něj „nepohodlnou pravdu“, že v této oblasti působí několik tisíc bojovníků včetně skupin napojených na teroristickou Al-Káidu.
Rada bezpečnosti předpokládá, že se sejde za dva týdny, aby zhodnotila situaci a plnění rezoluce.
Moskva podle západních mocností zdržuje
K bezodkladnému schválení rezoluce vyzvaly v pátek Spojené státy, Británie, Francie a Německo. Západní velmoci Moskvu podezírají, že chtěla svým jednáním poskytnout syrskému prezidentovi Asadovi čas, aby mohl zasadit povstaleckým silám ve východní Ghútě poslední ránu.
Podle exilové organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci sleduje s pomocí svých informátorů, zahynulo během uplynulého týdne v hustě osídlené oblasti východní Ghúty nejméně 462 civilistů a stovky dalších utrpěly zranění. V oblasti východní Ghúty žije od roku 2013 v obležení na 400 tisíc civilistů, kteří trpí nedostatkem potravin a léků.
Naděje na příměří, i po případném odhlasování rezoluce, maří často užívaná taktika syrských vládních vojsk. Ty se snaží přimět povstalce, aby se po dlouhém obléhání a vojenských ofenzivách vzdaly svých pozic, napsala agentura Reuters.
Rebelové ve východní Ghútě zdůrazňují, že na nic podobného nepřistoupí. Předem vyloučili evakuaci bojovníků, jejich rodin a dalších civilistů, jak se stalo například po těžkém bombardování ve městech Halab a Homs.
