"Basilej nemusí v tomto století zažít silné zemětřesení," konstatoval Peter Huggenberger z basilejské univerzity. "Avšak přítomnost jaderného a chemického průmyslu v oblasti znamená, že každá seizmická aktivita by mohla být nebezpečná."
Zemětřesení srovnatelné s rokem 1356 by způsobilo ztráty ve výši 30 až 50 miliard dolarů, zdůraznil Domenico Giardini z technického institutu v Curychu.
Vědci našli skrytý zlom
Vědci už také vědí, proč vzniklo v roce 1356 ve Švýcarsku zemětřesení, které pocítila celá střední Evropa. Otřesy tehdy těžce poničily Basilej.
Jižně od tohoto města totiž badatelé našli v hlubokých lesích dosud aktivní geologický zlom. Podle amerického vědeckého časopisu Science trvalo jeho nalezení 645 let proto, že je seizmická činnost v regionu řídká.
Basilej, kulturní centrum již od renesance, postihly jen několik hodin po sobě dva silné otřesy. Tehdy se zřítilo na čtyřicet kostelů a paláců. Rozhoupané zvony bylo slyšet až 200 kilometrů daleko.
Později se odhadovalo, že otřes měl sílu kolem deseti stupňů Richterovy stupnice. Badatelé přišli biochemickou analýzou získaných vzorků na to, že z doby čtvrtohor pocházejí ještě dvě předchozí mohutná zemětřesení.
Kudy zlom vede
Aktivní zlom způsobil tři po sobě následující posuny. Ty zemi za posledních 8500 let zdvihly o 1,8 metru.
Od švýcarské Jury až po jih Basileje se táhne zlom v příkrém svahu nejméně v délce osmi kilometrů. Pokračuje na severovýchod, překračuje údolí jižně od Rýna, protíná údolí řeky Birs a končí na jižním okraji města.
|
Stupeň Richtera |
Projevy |
Odhadnutá četnost za rok |
|
do 2,5 |
není pociťováno, zaznamenáno pouze přístroji |
900 000 |
|
2,5 - 5,4 |
pociťováno, ale škody jsou velmi malé |
30 000 |
|
5,5 - 6,0 |
drobné poruchy na stavbách |
500 |
|
6,1 - 6,9 |
destruktivní v zalidněných oblastech |
100 |
|
7,0 - 7,9 |
velké škody, závažné zemětřesení |
20 |
|
8,0 a více |
velké zemětřesení způsobující úplnou destrukci měst a vesnic v okolí epicentra |
jednou za 5 let |
|
Zdroj: http://sun.ujep.cz/~hosek/G_KAP3.htm | ||
