Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Světská sláva...

aktualizováno 
- Jen málokdo z lidí zažil jak nejvyšší vědecké i občanské pocty, tak i nejnižžší lidské ponížení, jako jeden z největších chemiků počátku století Fritz Haber. Narodil se 9. prosince 1868 v tehdy pruské Vratislavi. Bylo mu čtyřicet, když vynalezl syntézu jedné z nejdůležitějších chemikálií - čpavku (amoniaku) přímo ze vzdušného dusíku.

To ovšem umožňovalo výrobu nejen syntetických hnojiv, ale i výbušnin... "Bez toho bychom prohráli (první světovou) válku hned na počátku", psalo se v Německu. Však nedosti tomu. Vlastenec Haber dal svůj um do služeb vlasti bezezbytku. Pro patovou poziční zákopovou válku na západní frontě vynalezl chemické zbraně. Napřed chlór. Pak yperit. "Když jde o nepřítele, nemám svědomí," prohlásil. Nobelovu cenu za syntézu amoniaku dostal roku 1918, až potom, co svými plyny zadávil nespočet nepřátelských, ale když se vítr obrátil, i vlastních vojáků.
Když se dostal v Německu k moci Hitler, stal se žid Haber, dosud oslavovaný, štvanou zvěří. Prchá ze země, které obětoval všechno. I v neutrálních Švýcarech si ho však němečtí špióni najdou. Dřívější vlastenec, nyní zrádce vlasti umírá zcela zlomen počátkem roku 1934 v Basileji.

Je prosinec 1833. Jednatřicetiletý kovář Thomas Davenport z Vermontu (stát USA) jede do města nakoupit železo pro svou dílnu. Přitom se nachomýtne k produkci technického divu: elektromagnet udrží půlmetrákovou zátěž! Protože nemůže na místě přijít věci na kloub, vykašle se na materiál pro kovárnu a elektromagnet kupuje. Výsledkem bude nejen stále lepší elektromotor, ale dokonce vůbec první doložený elektrický vláček ... a taky typicky vynálezecká smůla: na patent nejsou peníze a když konečně ano, vyhoří patentní úřad... Vynálezce rezignuje (zemře ještě ne padesátiletý).

8. prosince 1913 umírá v Praze umírá fyzik František Koláček (narozen 1851), člen obou tehdejších Akademií věd (Královské společnosti a České akademie věd a umění). Proslul tím, že jako jeden z prvních fyziků přijal a rozvíjel revoluční Maxwellovu elektromagnetickou teorii světla, která vedla až k objevu radioaktivity.

7. prosince 1873 vyplouvá na svou průkopnickou expedici první čistě vědecká loď - britský parník Challenger s elitou přírodovědců na palubě. Na třicetiměsíční, 130 000 km dlouhé plavbě zachytil všechno, co se tehdy dalo na vodě a pod vodou pozorovat. Změřil hloubky dosud nezměřené, ve svých sítích vylovil bezpočet dosud neznámých obyvatel planety, setkal se s ledovci dlouhými přes pět kilometrů, potvrdil vzájemné propojení pozemských moří.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Hnutí MeToo dorazilo do Číny, aparátčíci se bojí o posvátnou stabilitu

Ilustrační foto

Kampaň, která se šíří z USA, nesměle zaklepala na čínské dveře. Úřady zasahující proti „feministickým aktivitám“ se...

Příliv běženců do Německa loni rapidně klesl, o azyl jich žádalo 187 tisíc

Běženci čekají v Berlíně na registraci (1. února 2016)

Do Německa loni přišlo 186 644 žadatelů o azyl - poprvé po několika letech tak jejich počet klesl pod 200 000. Na...

EU přitvrzuje jednání s Londýnem, volný pohyb chce i dva roky po brexitu

Donald Tusk během projevu v Evropském parlamentu (16. ledna 2017)

Brusel bude podle informací serveru Politico prosazovat, aby byla zachována stávající práva občanů EU žijících ve Velké...

Lednová očista
Lednová očista

5 zdravých receptů, na kterých si opravdu pochutnáte

Najdete na iDNES.cz