„Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby,“ řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit.
Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. „Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou,“ dodal.
Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace.
Při porovnání statistik počtu sebevražd podle pohlaví se ukazuje, že muži páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. V měřítku na 100 tisíc obyvatel jsou pak nejohroženější ti starší 75 let.
Sebevražd mladých neubývá. Na duševní nemoci je zaděláno už ve čtrnácti |
U mladých mezi patnácti a čtyřiadvaceti lety jde o druhou nejčastější příčinu smrti hned po úmrtí na silnicích. „Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita,“ dodal Anders.
Nejčastějším způsobem sebevraždy u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět. U žen se nejčastější jedná o oběšení, otravu a skok z výšky.
Jak sebevraždám předejít
ČR se podle ministerstva na národní úrovni věnuje tématu sebevražd jako jedna z prvních ve střední a východní Evropě. Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030.
Do prevence by psychiatři chtěli zapojit i praktické lékaře. Ti by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky. „Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem,“ uvedl Andres.
Pokud máte psychické problémy, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop |
Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a jejich prevence by tak podle odborníků měla být součástí vzdělávání lékařů. Dostupné by měly být i služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče určené pro člověka procházejícího krizí.
Mezi další cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků. Předávkování volně dostupnými léky je totiž jednou z častých způsobů sebevraždy.
Odborníci chtějí analyzovat i místa, kde k sebevraždám často dochází, například na železnicích, ve vězení či v psychiatrických léčebnách. Na základě získaných poznatků by pak mohli provést úpravy s cílem počty sebevražd snížit. To se osvědčilo například u Nuselského mostu v Praze, kde se zábradlí zvýšilo tak, aby ho nebylo možné přelézat. Počet sebevražd zde pak poklesl.
Vliv mají i média
Roli hrají podle odborníků také média. „Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu,“ doplnil Winkler. Neměla by podle nich informovat ani o sebevraždách celebrit.
Sebevraždu může spáchat kdokoliv. Důležité je nemoralizovat, říká psycholog |
Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že nejnižší počet sebevražd v ČR byl v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel byla nejvyšší na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
Naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.
| Roky | Počet sebevražd: | Z toho žen: |
|---|---|---|
| 1950-1959 | 2207 | 668 |
| 1960-1969 | 2552 | 800 |
| 1970-1979 | 2483 | 742 |
| 1980-1989 | 2108 | 612 |
| 1990-1999 | 1787 | 445 |
| 2000-2009 | 1529 | 292 |
| 2010-2018 | 1471 | 267 |
