Čisticí bakterie
Bakterie, které dokážou vyčistit zaneřáděné chemické smetiště či místo po ekologické katastrofě, se už využívají v praxi. Avšak člověk své okolí občas zničí tak, že ani ty nejodolnější mikroorganismy nemají šanci. Zejména když se chemikálie spojí s radioaktivním zamořením, jež čisticí bakterie spolehlivě zlikviduje. Vědci ze dvou amerických univerzit však doufají, že to půjde změnit. Existuje totiž bakterie Deinococcus radiodurans, která dokáže neobyčejně účinně opravovat své buňky poškozené radioaktivním zářením, takže i v takto zamořeném prostoru přežije. Zatím ovšem neuměla rozkládat chemické sloučeniny. Vědcům se však podařilo do ní vložit čtyři geny z jiných bakterií, díky nimž se Deinococcus radiodurans naučil rozkládat molekuly některých nebezpečných chemikálií. V laboratoři to dokáže dobře, a nyní se zkouší v Idahu, v závodě, který zpracovává vyhořelé palivo jaderných elektráren i chemické odpady.
Domácí vězení
Norsko se rozhodlo, že bude trestat lidi, kteří se provinili drobným zločinem, domácím vězením, čímž se ušetří peníze za jejich pobyt za opravdovými mřížemi. Odsouzenec bude mít na ruce nebo na noze upevněný elektronický náramek, který ihned ohlásí na policii, když se jeho nositel nedovoleně vzdálí z domu.
Jazykověda zkoumá historii
Indiáni přišli do Ameriky ze Sibiře, tvrdí Merritt Ruhlen, jazykovědec ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. Porovnal totiž jazyk, kterým mluví pouze pět set lidí v izolované oblasti Sibiře, s jazyky původních obyvatel Ameriky. Zjistil, že 36 poměrně běžných slov v obou jazykových skupinách je stejných či velice podobných. Přitom není pravděpodobné, že by lidé na dvou světadílech nezávisle na sobě vymysleli zcela stejná slova. "Zdá se, že obě skupiny tvořily jedno obyvatelstvo na euroasijském kontinentu," soudí Ruhlen. Také další důkazy - genetické a archeologické - svědčí pro teorii, že původní Američané přišli přes dnešní Beringovu úžinu ze Sibiře.
