Oslavy MDŽ v Hongkongu | foto: Reuters

Svět slaví MDŽ, Češi si drží odstup

  • 173
Osmý březen je v kalendáři vyhrazen Mezinárodnímu dni žen. Každá země pojímá svátek jinak - některá dnem volna, jiná oslavou žen revolucionářek. Tradičně se otevírá diskuse na téma ženských práv.

Zřejmě největší tradici má MDŽ v Rusku. Osmý březnový den je v zemi svátkem a volným dnem. Nevycházejí noviny, neobchoduje burza, uvedla ČTK.

Podle průzkumů veřejného mínění ho letos oslavuje devět z deseti Rusů. Ženy prý nejvíce potěší první jarní květiny, nejmenší oblibě se naopak těší knihy.

Proti MDŽ brojí v Rusku především pravoslavná církev. Té se nelíbí, že oslavy přicházejí v době, kdy by měli věřící dodržovat "veliký půst", čtyřicetidenní odříkání před Velikonocemi.

Do muzea se slevou
Dvě vídeňská muzea pro změnu připravila pro ženy výrazné slevy vstupného a drobné dárky. V Leopoldově muzeu zaplatí všechny obdivovatelky umění jen poloviční cenu lístku a navíc každá obdrží na uvítanou květinu.

Ke gratulantům se připojila i vyhlášená galerie v centru města na Freyungu. Všechny návštěvnice mají jako pozornost k MDŽ slevu ze vstupného 17 procent, což podle statistik EU odpovídá rozdílu mezi výší pobírané průměrné mzdy žen a mužů v Rakousku.

Mezinárodní den žen se oficiálně slaví od roku 1975, kdy ho uznala Organizace spojených národů. Jeho kořeny ale sahají mnohem hlouběji do minulosti. První zmínky o hnutí žen sahají do poloviny 19. století.

Podle Britských listů začala historie Dne žen už v roce 1907. Tehdy vystoupila na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo.

Připomíná se ale většinou jako výročí stávky švadlen v americkém New Yorku. Ty vyšly před takřka sto lety - v roce 1908 - do ulic a bojovaly za svá práva: nejen za zkrácení pracovní doby a lepší mzdy, ale i za možnost volit.

Severní Korea opěvovala revolucionářky
Svátku často využívají i radikální ženská uskupení. Filipínští policisté tak například museli krotit rozvášněný dav tamějších feministek. Do ulic vyrazily bangladéšské ženy, které se staly oběťmi domácího násilí. Demonstrace zažilo i Thajsko.

Čínské aktivistky věnovaly letošní MDŽ boji o rovnoprávnost. Podle agentury Reuters se snaží především o zviditelnění žen v politice, na srdci jim ale leží i lepší pracovní podmínky. "Nerovnoprávnost v zaměstnání je stále vážným problémem," prohlásila jedna z žen.

V tradičním komunistickém duchu naopak MDŽ pojali v Severní Koreji. Státní rozhlas od rána vyhrával osvědčené revolucionářské písně jako ´Jsem ženou z první linie´ či ´Přadleny hedvábí z Nyongbyonu´, napsala tamní tisková agentura KCNA.

"Většina písní byla složena jako důkaz šťastného života žen, které hrají významnou roli na všech polích socialistického života," citoval agenturu Reuters.

Češi si od MDŽ drží odstup
Rezervovaně se k MDŽ staví většina českých mužů. Na vině je především komunistický režim, který z oslavy boje za práva žen udělal zprofanovanou událost na úrovni celopodnikových oslav.

Mnohé Češky bez ohledu na svou politickou příslušnost přiznávají, že kytička nebo drobná pozornost by je v tento den potěšila. Jen některé z nich na dotaz, zda slaví MDŽ, rezolutně odpovídají "samozřejmě, že nikoli".

Oslavy MDŽ před rokem 1989

Pamětnice dodnes vzpomínají na oficiální zaměstnanecké oslavy. "Z fondu ROH se zakoupily karafiáty, kterými byla každá pracovnice obdarována. Stoly se prohýbaly pod majonézovými chlebíčky a šlehačkovými dorty. Pilo se bílé víno a pánové si dali i něco tvrdšího," vzpomíná jedna z nich.

Zpočátku prý byli všichni seriózní a uhlazení. "Šéf většinou pronesl oslavnou řeč, ve které děkoval ženám za práci, za výchovu dětí i za péči o rodinu. S přibývajícím večerem se ale uvolňovala atmosféra i projevy," dodává.

"Tramvaje a metro pak bývaly zaplněny nebývalým množstvím podroušených pánů, pro které bylo MDŽ vítanou záminkou ke zvýšené konzumaci alkoholu, kterak se v pozdních hodinách - vyzbrojeni uvadlou květinou - vracejí ke svým oslavovaným polovičkám."

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video