HLASUJTE V ANKETĚ:
Setkáváte se ve svém okolí s projevy antisemitismu?
"Jsme na největším hřbitově na světě, na hřbitově, na kterém nejsou hroby ani náhrobní kameny. Země je tu ale prosycena popelem jednoho a půl milionu lidí," zahájil ceremoniál polský ministr kultury.
Po něm promluvili zástupci bývalých vězňů. Ti se, mnohdy v doprovodu příbuzných, sjeli z celého světa. Přijeli i bývalí sovětští vojáci, kteří tábor osvobodili. V Osvětimi sněžilo a teplota klesla hluboko pod nulu.
Dalšími částmi programu bylo čtení poselství od papeže Jana Pavla II. a projev polského prezidenta Alexandra Kwašnievského. Stejně jako předchozí řečníci připomněl rozměr osvětimské tragédie a zdůraznil, že oběti nesmějí být zapomenuty.
Izraelský prezident Moše Kacav pak varoval před novým nástupem antisemitismu a vyzval k boji s ním. Ceremoniál pak pokračoval modlitbou a ekumenickou bohoslužbou za oběti holokaustu.
Na svého otce, který v táboře smrti přežil, zavzpomínal ukrajinský prezident Viktor Juščenko. "Otec byl zraněný voják a dostal se do Osvětimi. Tady byl číslem 11367."
Osvětim byla továrnou na vraždění
Vojáci Rudé armády 27. ledna 1945 spatřili v Osvětimi nepopsatelné utrpení, které může způsobit člověk člověku.
"Sněžilo stejně jako dnes. Byli jsme oblečeni v pruhovaných mundúrech a někteří z nás byli bosí, vzpomínal dnes na osvobození tábora 84letý polský vězeň Kazimierz Orlowski.
V Osvětimi zbudovali nacisté největší likvidační tábor, který sloužil k vykonávání jejich plánu na "konečné řešení židovské otázky". V plynových komorách tam zahynulo na jeden a půl milionu lidí, převážně Židů.
Technologii zabíjení nacisté postupně dovedli k téměř zrůdné dokonalosti. Osvětim se stala soustavou plynových komor a krematorií, která sloužila jen jednomu účelu - masovému vraždění lidí. Pece krematorií dokázaly za den spálit dva tisíce mrtvol. Vedle Židů tu smrt našla také řada Poláků, Rusů, Romů nebo homosexuálů.
|
OSVĚTIM V DATECH |
|
14. června 1940 - do Osvětimi přijel první transport polských politických vězňů 3. září 1941 - první oběti plynových komor, cyklonem B byli zabiti sovětští váleční zajatci leden 1942 - byly přidány další čtyři velké plynové komory Březen - červen 1943 - do provozu byla v Osvětimi - Březince uvedena další čtyři krematoria leden 1945 - Němci opouštějí tábor, mnoho vězňů zabijejí ještě v táboře, 58 tisíc dalších nutí k odchodu, pochod smrti většina vězňů nepřežije 27. ledna 1945 - do tábora vstupuje Rudá armáda, osvobozuje zbývajících sedm tisíc zbídačených vězňů |
Vězňů, kteří továrnou na smrt prošli, přežilo jen málo. Vzpomínky na utrpení a příbuzné či blízké, kteří v Osvětimi zahynuli, si nesli hluboko v sobě až do konce života.
Právě oni se i dnes nejvíce starají o to, aby svět na hrůzy holokaustu nezapomněl a už nikdy nedopustil podobnou genocidu.
Příběh jednoho z osvětimských vězňů čtěte zde.
Svíčky zapálili světoví politici
Na vzpomínkový akt k výročí osvobození tábora přijeli přední světoví státníci. Spolu s přeživšími vězni a bývalými sovětskými vojáky zapálili v areálu vyhlazovacího komplexu v Březince svíčky.
"Doufám a věřím, že se svět, hlavně ten svobodný, poučí z událostí druhé světové války," prohlásil už vpředvečer výročí izraelský prezident Moše Kacav. Kromě něj přijeli do Osvětimi také ruský prezident Vladimir Putin, německý prezident Horst Köhler, prezident Francie Jacques Chirac nebo viceprezident USA Dick Cheney a další státníci. Českou republiku zastupoval prezident Václav Klaus.
Kvůli historii trpí město dodnes
Dnes má polské město Osvětim něco málo přes čtyřicet tisíc obyvatel a stále žije ve stínu hrůz, které se tu za války odehrávaly. Dnešní život Osvětimi popsal v reportáži deník německý Rheinische Post.
Ve městě je sedmnáctiprocentní nezaměstnanost, investoři se jeho okolí raději vyhýbají. Podle německých novinářů si plány na otevření pobočky v centru města rozmyslel i řetězec rychlého občerstvení McDonald´s. Bál se nevole a možného bojkotu svých provozoven v USA.
Právě Američany a Izrael viní místní obyvatelé z toho, že se vývoj města neposunuje vpřed. Jakýkoli pokus o vybudování továrny nebo obchodního centra naráží na odpor židovských organizací.
Místní poukazují na to, že například japonská Hirošima je dnes "normálním" moderním městem. Ze svých problémů viní i vládu ve Varšavě.
Osvětimský starosta Janusz Marszalek řekl Rheinische Post, že město chce začít více vydělávat na turistech, ročně jich přijede půl milionu. Jako první by se měl postavit hotel, který bude odpovídat požadavkům hostů ze západu. Dosud se většina turistů vracela přenocovat do Krakova.
 Koncentrační tábor v polské Osvětimi. (23. srpna 1944) |
 Ruský prezident Vladimír Putin zapaluje svíci na hrobě během ceremonie u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi. (27. ledna 2005) |
 Jeden z přeživších pamětníků koncentračního tábora v Osvětimi. (27. ledna 2005) |
 Německý prezident Horst Köhler (vlevo) přichází na ceremoniál v Osvětimi. Doprávázeli ho zástupci bývalých vězňů.(27. ledna 2005) |
 Koncentrační tábor v Osvětimi. |
 Spojenečtí vojáci nutili po osvobození osvětimského tábora německé civilisty, aby se šli podívat na oběti německého vraždění. |
 Vlaky přivážely do Osvětimi i matky s dětmi. Většina vězňů zemřela v plynových komorách. |
 Lidé zapálili při 60. výročí osvobození Osvětimi svíčky u železniční tratě. Po ní přivážely vlaky vězně do koncentračního tábora. (27. ledna 2005) |
 Bývalí vězni, kteří přežili Osvětim, pláčou na vzpomínkovém ceremoniálu. (27. ledna 2005) |
