A pokud si pod tímto číslem stejně neumíte nic představit, zkuste to takhle: Třetina všech nových informací je každoročně uložena nebo nějak archivována.
Toto množství odpovídá informacím, jež by byly uloženy v půl milionu knihoven, které by byly velké jako Knihovna Kongresu USA, která uchovává 19 milionů knih a 56 milionů dokumentů.
Také dosti abstraktní představa, že? Zkusme to tedy ještě lépe. Podívejme se, jak se to týká každého z nás: každoročně je na planetě uloženo tolik nových informací, že na každého člověka připadne 800 000 000 bitů, tedy 800 megabytů. Je to tolik informací, že by se vešly do knih, které by vytvořily sloupec vysoký deset metrů.
K těmto závěrům dochází studie týmu univerzity v kalifornském Berkeley, vedeného profesorem Peterem Lymanem, který zdůrazňuje, že jde jen o odhady, protože přesné množství informací měřit nelze.
Studie dochází k závěru, že od roku 1999 se produkce i počet uložených informací každoročně o třetinu zvyšují. Co způsobuje tuto informační "velkou potopu"? "Najednou je téměř každý aspekt života ve světě zaznamenáván a uchováván," uvedl Lyman. "Je to skutečná změna světa."
Drtivá většina z 18 exabytů jsou telefonické hovory. Webové stránky obsahují 167 000 000 000 000 bitů, tedy 167 terabytů, zatímco "hluboký web", tedy zjednodušeně vše, co můžete najít na internetu, obsahuje 61 000 až 92 000 terabytů. (Pro ilustraci: 10 terabytů je počet informací v knihovně Kongresu USA).
Denně je také odesláno 31 miliard e-mailů a toto číslo se má do tří let ještě zdvojnásobit. Čtyřicet procent všech nově uložených informací vzniká v USA. Z uvedených čísel to vypadá, že jsme na prahu bezpapírové společnosti. Ale opak je pravdou.
I počet informací uložených na papíře, tedy v knihách, novinách a dokumentech, se od roku 1999 zvyšuje. Faktem však je, že nejde o nic potěšujícího, protože nárůst jde výhradně na vrub papírů tištěných v kancelářích a pošty.
Studie uvádí, že z jednoho stromu získáme 80 500 listů papíru. Na roční spotřebu potištěného papíru tak padne 786 milionů stromů.
