Hostitelské Německo předkládá na konferenci 49 účastnických zemí takzvanou Berlínskou iniciativu ve prospěch lepší ochrany mořských savců.
Společně například s Británií, Rakouskem, Novým Zélandem nebo Spojenými státy se iniciátoři brání proti zabíjení velryb pro údajné vědecké účely.
Osmnáct zemí vyzývá Mezinárodní velrybářskou komisi (IWC), aby se více zasadila o jejich ochranu. Požadují také, aby se rybáři při lovu maximálně vystříhali nechtěného zachycování velryb do rybářských sítí.
Mezinárodní ekologická organizace World Wildlife Fund (WWF) soudí, že tímto způsobem každoročně uhyne v sítích na 300 tisíc velryb a delfínů.
Terčem kritiky jsou hlavně Norsko a Japonsko, které zásobují své domácí potravinářské trhy právě masem ze zvířat usmrcených pro domněle vědecké účely.
Německá ministryně zemědělství Renate Künastová na úvod čtyřdenní konference vyzvala lovecké země k ústupkům. "Nejlepším způsobem, jak využít velryby, nejsou harpuny, ale filmové kamery," prohlásila.
Od roku 1986 sice platí moratorium IWC na komerční lov kytovců, ale Norsko ho fakticky ignoruje a Island neustále předkládá námitky. Japonsko smí díky sporným výjimkám dokonce usmrtit ročně téměř 700 velryb.
Moratorium přesto podle ekologické organizace Greenpeace zachránilo život mnoha tisícům kytovců.
Zatímco před vyhlášením zákazu komerčního lovu bylo ročně zabíjeno zhruba 13 tisíc velryb, dnes je to na tisíc jedinců. I přes zákaz ale ztratilo od roku 1985 život harpunou 21 500 velryb, nejvíc plejtváků malých.
Zahájení konference provázela i působivá demonstrace asi 500 dětí z řady zemí světa, včetně pěti z České republiky.
Mezinárodní iniciativa Kids for Whales (Děti pro velryby) působí od roku 1999. Před hotel Estrel, kde se setkání koná, dopluly dva parníky s dětmi, které mimo jiné házely harpuny přes palubu a lovily z vody sudy s ropou.
"Děti se učí získat povědomí o světě kytovců a získat k nim občanský postoj," vysvětlil smysl iniciativy mluvčí české pobočky mezinárodní ekologické organizace Václav Vašků.
Členem IWC chce být také usiluje také Česká republika. Ministerstvo životního prostředí podle Vašků už připravilo potřebné podklady, které musí schválit vláda.
V posledních 20 letech vstupují do komise také země, které nemají přístup k moři, ale mají zájem na ochraně kytovců.
