V podstatě unisono všichni tři kritizovali široký záběr nasazení Američanů ve světě, jak to praktikoval prezident Clinton či navrhoval viceprezident Al Gore: "Je naší povinností se angažovat i tam, kde se pošlapává humanita." Jak však tyto zájmy definovat? Bushovi kritici už za volební kampaně tvrdili, že jeho životním zájmem bude chránit ropná pole pro Ameriku. Praxe ovšem zřejmě tak jednoduchá nebude.
Condoleezza Riceová nedávno vyvolala poplach mezi členskými zeměmi NATO, když řekla, že George Bush stáhne americké vojáky z Balkánu a zanechá místní konflikty k řešení státům v oblasti.
Colin Powell, když v sobotu přijímal nominaci, už tak jednoznačný nebyl. "Budeme vše pečlivě konzultovat s našimi spojenci, znovu budeme hodnotiti naši vojenskou účast na Balkáně, abychom viděli, zda je vhodná. Naše ozbrojené síly jsou rozloženy spíše slabě a do široka, a přitom zde existuje hranice, kolik takových (zahraničních) akcí si můžeme dovolit," prohlásil Powell.
"Takže ani nekrátíme naše síly, ani neutíkáme." Powellovu poslední větu je možné vztáhnout i na Blízký východ. Izrael leckdy naznačoval, že s odchodem Clintona z úřadu se vytratí osobní angažovanost amerického prezidenta na řešení izraelsko-palestinského konfliktu, zmítajícího se neustále na okraji otevřené války. "Amerika zůstane na Blízkém východě velmi, velmi přítomná," prohlásil Powell.
"Bude založena na principu, že vždy musíme zajistit, aby Izrael žil ve svobodě, bezpečnosti a míru, a zároveň musíme pomoci zabezpečit aspirace Palestinců a ostatních národů oblasti. Amerika zde zůstane angažovaná, dokud nenalezneme řešení tohoto nejobtížnějšího problému."
Věrný svému opatrnému a zdrženlivému přístupu se Powell vyjádřil i k Číně a Rusku. "Budeme s nimi pracovat ne jako s potenciálními nepřáteli a protivníky, ani ne jako s již našimi strategickými partnery, nýbrž jako s národy, které hledají svou cestu," konstatoval Powell.
Zároveň však Powell ukázal, že - jak poznamenal jeden britský novinář - je odhodlaným zastáncem doktríny "mluvit tiše a mít v ruce současně velký klacek".
"Společně s našimi přáteli a spojenci budeme pevně stát proti těm zemím, které si budují arzenál zbraní hromadného ničení a které podporují terorismus. Budeme bránit naše zájmy z pozice síly," řekl v sobotu Powell.
V této souvislosti zopakoval Bushovo i své odhodlání dovést do konce kontroverzní obranný raketový systém, problém, který prezident Clinton raději přenechal svému nástupci. Powell, který za Reagana nebyl příliš nadšeným obhájcem ideje "hvězdných válek", však připustil, že to nebude jednostranné rozhodnutí USA.
"Bude to tvrdé a nelehké vyjednávání. I ostatní země světa si musí uvědomit, že nemůžeme zůstat nečinní vůči vydírání a být rukojmími některých režimů."
