První dvě příčky v anketě, která je od roku 1994 součástí prestižní soutěže Zaměstnavatel roku, letos obsadily velké bankovní ústavy, konkrétně Komerční banka a Československá obchodní banka.
Následují firmy zabývající se finančním nebo daňovým poradenstvím. Za oblastí financí se pak s velkým odstupem umístily obchodní společnosti (10 procent) a firmy zabývající se informačními technologiemi (10 procent). Ve srovnání s předcházejícími ročníky si letos nepatrně pohoršily telekomunikační firmy.
Uplatnění v oboru není prioritou
Přestože finanční instituce jsou na tom z hlediska zájmu jednoznačně nejlépe, finanční management uvedlo jako svůj cíl pouze 15 procent respondentů ankety. Velký zájem je o práci v oblasti marketingu a reklamy (17 procent), ale také poradenství (9 procent) nebo v personalistice (9 procent).
Studenti přitom často nepovažují za důležité, aby po ukončení studia zůstali v oboru, kterému se na vysoké škole věnovali.
Zajímavá práce, volnější pracovní doba a dobré platové ohodnocení je lákají více. "Směřovat budu k vědě nebo ke komunikaci. Pokud bych nepracoval na vědeckém projektu, dovedu si představit uplatnění například v tiskové agentuře nebo médiích, ve větší firmě například v oblasti styku se zákazníky," říká Přemysl, student oboru historie-latina na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Studentka Petra z pražské VŠE by svou specializaci na podporu malých a středních podniků v praxi využít chtěla: "Teprve se uvidí, jestli to pro mě bude to pravé. Práce mě musí bavit, musí být různorodá, naplňovat mě. Roli bude hrát samozřejmě i plat."
Aby získala zkušenosti z praxe, bude se snažit nejprve uplatnit ve státních institucích, například na ministerstvu pro místní rozvoj nebo na ministerstvu pro průmysl a obchod. Jejím snem však je samostatné podnikání.
"Zatím ještě nemám jasnou představu, ani přesně nevím, jak by se v souvislosti s podporami dalo podnikat, ale v budoucnosti bych to rozhodně zkusit chtěla," vypráví o svých plánech Petra.
Studenti oceňují možnost dále se vzdělávat
Společným jmenovatelem představ mnoha studentů je možnost nadále se vzdělávat a rozvíjet své pracovní dovednosti, a tím zvyšovat svou cenu na zaplněném trhu práce.
Rádi tak využijí zázemí velkých finančních nebo poradenských společností, které v rámci velmi propracovaných programů firemního vzdělávání úspěšné uchazeče o práci nejprve zapojí do práce týmu a posléze rozvíjejí jejich specifické schopnosti.
Programy se stávají jedním z důležitých argumentů, kterými se firmy snaží oslovit ty nejlepší z budoucích absolventů. Ti se mohou ještě dlouho před výběrovým řízením ujistit, jestli zvolená společnost opravdu odpovídá jejich představám.
"Studenti mají velmi dobrou možnost zjistit o firmě, kam by chtěli nastoupit, co nejvíce informací. Snažíme se je informovat, pořádáme stáže a řadu akcí, kde se mohou setkat s budoucími kolegy a zeptat se na vše, co je zajímá," vysvětluje Ivana Machková, HR manažerka společnosti PricewaterhouseCoopers.
Stejně otevření jsou během náborových řízení i v auditorské společnosti Ernst & Young. "Mluvíme se studenty o tom, co je čeká. Organizujeme pro ně schůzky s jejich budoucími kolegy, abychom jim pomohli v tom, co mohou očekávat. Kromě toho se snažíme získat i zpětnou vazbu od přijatých absolventů během jejich prvního roku ve firmě," informuje Iveta Richter, HR ředitelka této mezinárodní společnosti.
Šanci mají nejen ekonomové
Přestože studenti ekonomických nebo technických oborů mají k přijetí do nejžádanějších společností přece jen blíže, obor studia není rozhodujícím kritériem.
Dostatečná motivace, absolvované stáže nebo jazykové znalosti mohou rozhodnout i ve prospěch absolventů oborů humanitních. "I když je pro ně začátek těžší, mají možnost si odborné znalosti doplnit v rámci úvodního vzdělávacího programu. Jejich původní vzdělání přináší jiný pohled na věc, což obohacuje pracovní tým," poznamenává.
