Svět ohrožují spíš nemoci než teror

  • 128
Včera se svět obával Ruska, dnes se bojí terorismu. Podle renomované americké skupiny RAND by si však měl dávat pozor i na jiná nebezpečí. Který stát se bojí AIDS? Přitom tato zhoubná nemoc může zničit i poslední zbytky stability a bezpečnosti, jež existují v zemích "černé" Afriky.

Kdo se dnes ještě bojí Ruska? Ale i ono může být už záhy zdrojem nových hrozeb. Paradoxně proto, že bude příliš slabé.

Ani Indie není zemí, kterou si spojujeme s budoucím ohrožením. Ale podle RAND se může subkontinent s miliardou lidí snadno stát příštím "sudem prachu", obřím "Balkánem" 21. století. Stačí, když i zde bude triumfovat nacionalismus.

Nikdo z nás asi neuvažuje ani o tom, že příští bojová fronta může klidně vést už za rohem našeho domu. Přitom jen stačí, aby byl stát slabý a skupiny fanatiků či extremistů silné a odhodlané.

Hrozí světu útoky teroristů? Spíš nemoci a úplný rozvrat
Celosvětový terorismus, šíření smrtonosných zbraní, útoky proti počítačovým sítím, mocenský nástup Číny - to jsou skoro už "klasické" hrozby pro bezpečnost, proti nimž nyní USA i Evropa hledají vhodné recepty.

Nenávist či mocenské soupeření jsou jistě vážné hrozby pro svět, podle vlivné analytické skupiny RAND však musí politici nejbohatších zemí hledět dále, nebo budou nemile překvapeni. Musí si uvědomit, že jejich zemi může ohrozit i tak obyčejná věc, jako je nemoc.

Stačí si vzít takovou AIDS. V Africe jí trpí už desítky milionů lidí. Nevyhnou se jí proto ani tamní vojska nebo policie. Tak v jihoafrické armádě jsou oddíly, kde podíl vojáků s AIDS dosahuje prý až 90 procent. A v řadě okolních armád jí trpí polovina příslušníků.

Africké armády jsou často příčinou násilí a problémů. Jihoafrické síly však tvoří oporu mírových misí v řadě zemí Afriky. Jinde jsou vojáci často jediným zdrojem státní stability a jednoty. Je otázka, co bude, když nebudou. Jisté je jen to, že pak bude muset v zubožené Africe stále více zasahovat Západ - pokud bude chtít předejít tomu, aby ho zavalila vlna zoufalých, nemocných lidí.

Co (také) světu hrozí

• nacionalismus a fanatismus, který může proměnit obří mnohonárodní země, jako je Indie, ve výbušný sud prachu

• úpadek a slábnutí Ruska, které ztratí schopnost střežit hranici s neklidným světem islámu

• ničivé nemoci, které decimují a ničí slabé státy

• městské války, v nichž může být stát bezmocný i tváří v tvář malým skupinkám protivníků

• palestinsko-izraelský konflikt, kde i snahy oddělit se od zdrojů násilí mohou prohlubovat vzájemnou nedůvěru a nenávist

• atomové útoky proti síti družic, na nichž závisí nejen telefonní spojení, ale i řízení letadel, lodí či celých armád 

Indie se svět obává hlavně kvůli jejímu soupeření se sousedním, "dědičně" nepřátelským Pákistánem. Obě země totiž drží atomové zbraně. Střet o stále vzácnější vodu z povodí Indu může jejich spory ještě vyostřit.

Avšak ještě větší nebezpečí přichází z nitra Indie: od nacionalismu většinových hinduistů. Potomci hlasatele nenásilí a tolerance Mahátmy Gándhího totiž neváhají použít násilí proti místní muslimské menšině, k níž patří 140 milionů lidí. Hrozí, že pod tlakem hinduistů se i tito lidé časem obrátí k extrému, k radikálnímu islámu.

Podivuhodným bezpečnostním paradoxem je Rusko. Ještě nedávno ohrožovalo svět svou silou. Už záhy ho může ohrožovat svou slabostí. Počet jeho obyvatel totiž klesá - a někteří analytici tvrdí, že do roku 2050 klesne z dnešních 145 milionů pod sto milionů.

Tito lidé však budou muset uhlídat nejen nejdelší hranice světa, ale i své zásoby jaderných a dalších ničivých zbraní. Rusko, ležící u výbušného "islámského" pásu, pak bude mít před sebou neřešitelný úkol - a svět pocítí, až začne selhávat.

Nebezpečí se mohou rodit i z dobrých úmyslů. Za jedno z nich považují analytici RAND i nynější stavbu zdi oddělující Izrael a území Palestinců na Západním břehu Jordánu. Na první pohled je to dobrý nápad: podobná zeď okolo pásma Gazy znemožnila teroristické útoky z tohoto území.

Jenže nová zeď zabírá i palestinská území. To spolu s ekonomickými dopady oddělení může prohloubit vzájemné nepřátelství. A navíc se neví, co udělají židovští osadníci z arabských území.

Ve srovnání s tím vypadají další rizika bezvýznamně, až dětinsky. RAND se neobává jen atomových útoků Íránu či Severní Koreje proti družicím, na což by doplatily hlavně USA, které jich mají nejvíce. Problémem je podle něj i koncentrace zbrojního průmyslu omezující konkurenci nebo nedostatek amerických letadlových lodí - podle analytiků hrozí, že USA budou kvůli tomu reálně schopny vést jen jednu válku mimo své území.

Což jen připomíná, že RAND je agentura, která často pracuje pro americkou vládu a která vidí svět americkýma očima. To se nejvíce projevuje v tom, že na listinu rizik je zařazena i aliance Íránu s Indií aliance, která se může obrátit nejen proti Pákistánu, ale i proti Spojeným státům.

V obrazu bezpečnostních rizik nechybí jen terorismus, ale i Čína. Snad proto, že už dnes je většina Američanů považuje za hlavní soupeře nebo rovnou za nepřátele své země. Chybí také EU - jistě proto, že v ní zatím soupeře pro USA nikdo nevidí. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video