Ale pozitivně se na Spojené státy dívá už jen menší část zdejších obyvatel. K výjimkám patří Britové a Italové. To ještě před rokem nebylo.
Většina kritických Evropanů obrací svůj hněv proti americké vládě. Ale sílí i nepřátelství vůči Američanům jako takovým, zejména ve Španělsku. Evropané sice většinou oceňují odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna, ale zároveň si myslí, že Američané nedbají o irácké civilní obyvatelstvo. Obavy u nich budí i plány Spojených států na "přestavbu" Blízkého východu.
Irácký spor ovlivnil názory i na druhé straně Atlantiku. Jen necelá třetina Američanů má nyní kladný názor na Francii. Celá sedmina lidí rovnou říká, že bojkotuje francouzské zboží. Ještě před rokem se na Francii dívaly dobře čtyři pětiny obyvatel USA.
Nejvíce je válka cítit v muslimských zemích. Projevuje se to i ve volbě symbolických postav. Pro pět národů je Usáma bin Ládin tím, kdo "dělá správné věci". Většina muslimů neskrývá své zklamání nad slabým odporem Saddámových vojsk při útoku koaličních vojsk. Tyto nálady se neomezují jen na muslimy - převažují i v Jižní Koreji a v Brazílii.
Islámský svět se obává, že USA představují ohrožení
Islámský svět se stále více obává, že pro něj Spojené státy představují vojenské ohrožení. To si myslí většina lidí v sedmi z osmi zkoumaných zemí - dokonce i v Kuvajtu, který Spojené státy před dvanácti lety osvobodily.
"Antiamerikanismus se prohloubil, ale také rozšířil. Nyní na něj narazíte v zapadlých částech Afriky i v Indonésii. Lidé vidí Ameriku jako reálnou hrozbu," komentoval výsledky Andrew Kohut, ředitel Pew Research Centre, které provádělo průzkum ve 20 zemích světa.
Válka má i své vedlejší oběti. V prvé řadě OSN, která ztratila velkou část své prestiže. Ještě před rokem ji jako pozitivní sílu hodnotily tři čtvrtiny Francouzů, Britů, Němců i Američanů. Nyní má tento názor 41 až 47 procent obyvatel těchto zemí.
Stejný osud potkal NATO. Tři čtvrtiny Francouzů a také většina Španělů, Turků, Italů a Němců žádá větší samostatnost v diplomacii i vojenských záležitostech. Britové jsou rozděleni, zatímco v USA žádají čtyři pětiny tázaných uvolnění svazků s Evropou.
"Čísla ukazují, že veřejnost - v Evropě i u nás - má pocit, že svazky, které nás spojovaly v posledních padesáti letech, slábnou," komentovala tyto údaje bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.
Světová shoda panuje jen u obecných principů - lidé jsou pro volný trh, demokracii, a dokonce i pro globalizaci. Přitom příliš nezáleží na tom, zda žijí v New Yorku, nebo v arabské poušti.
