Teroristické útoky na Spojené státy zasadily globální ekonomice poslední ránu. Samy o sobě však příčinou krize nejsou. Spojené státy i Evropa byly prosperitě vzdáleny již dlouho před osudným dnem, kdy teroristé zdevastovali americké ikony. Už měsíce nebylo vůbec jisté, že se vyspělému světu podaří krizi vyhnout.
Atak teroristů pak snížil šanci téměř na nulu. Pokud jsou za hrozivé činy v USA skutečně zodpovědní islámští fundamentalisté, zasáhli nenáviděný Západ ve velmi citlivé době také hospodářsky. Krize poznamená životní úroveň většiny vyspělých zemí.
Ještě před útoky se američtí finančníci a politici snažili udržet ekonomiku nad vodou a všemožně vybízeli lidi k utrácení. Chuť nakupovat byla pro odvrácení krize v USA klíčová. Evropa, Asie i Latinská Amerika problémy USA následují. A nešťastná spirála krize se roztáčí.
Američané, pro něž ještě před pár týdny bylo nejdůležitější vydělávat a utrácet peníze, mají dnes úplně jiné starosti. A nikdo nedokáže odhadnout, kdy a jestli vůbec se taková chuť nakupovat do amerických rodin vrátí. O tom, jak hluboká a dlouhá krize bude, rozhodnou příští měsíce.
Sebelepší hospodářská politika však nyní nemá šanci hořkou skutečnost blížící se recese změnit. Z úst světových politiků sice stále znějí optimistická slova, i oni však vědí, že skutečnost je jiná. Vědí však také, že realitu nemůžou popsat přesně.
Každé pochybovačné slovo obavy lidí, a tím i problémy ekonomiky, jen prohloubí.
Svět čekají těžké zkoušky. Lidé chtějí pocit bezpečí a prosperitu. O první už přišli, druhé jim mizí pod rukama. To hospodářsky vyspělé země nepamatují více než půl století. Žádají od politiků, aby jim obojí co nejrychleji vrátili.
