Ondine - snímek spousty žádostivých pohledů a citů - si není problém chvilkově užít; stejně jako je lehké si užít desky Sigur Rós. Při zážitcích u obojího však přichází vystřízlivění, jež kouše víc, než ručně upletený svetr natažený na nahé tělo. Příroda Irska - romantická údolí, výhled na moře, panorama, u kterých je vždycky škoda, aby byly prodávány v turistických kalendářích… Takové kulisy tě okouzlí snadněji než ulice Los Angeles – coby zástupný symbol toho, že většina současných filmů je zasazena do velkoměstského prostředí. Pohádky, pověsti nebo legendy samplované do života reality, kterou žijeme, jsou spolehlivý automat na fascinaci.
z filmu Ondine
Výhoda tohoto mentálního eskapismu je logická: řada největších boháčů z Los Angeles často v reálu zdrhá třeba do těch irských periferií, aby měli chvíli klid. Ostatní se minimálně občas rádi kouknou na film, co je přenese někam, kde není McDonald's a nějaké to "ou tú" nemá pokrytí.
Oficiální text distributora - BontonfilmuKdyž irský rybář Syracuse (Colin Farrell) vylovil z moře krásnou mladou ženu (Alicja Bachelda), řekla jen, že se jmenuje Ondine. Příznačné jméno, které znamená "ta, která přichází z moře". Syracuse jí nabídne přístřeší a ona se usadí nejen v jeho domě, ale postupně i v jeho srdci. Neznámá cizinka vyvolává řadu otázek, ale rybářova malá dcerka Annie (Alison Barry) má okamžitě jasno. Ondine je podle ní vodní víla, kouzelnou mocí obdařená bytost, která vystupuje z vod proto, aby lidem nosila štěstí. Annie věří, že Ondine přišla kvůli ní, aby zachránila její selhávající ledviny. Syracuse sice na pohádky nevěří a zůstává nohama pevně na zemi, ale záhy i on podlehne jejímu kouzlu a je nucen si připustit, že od té doby, co s nimi Ondine přebývá, dějí se zvláštní věci. Mohli by spolu žít šťastně až do smrti, jenže Syracuse na šťastné konce už dávno nevěří. Ať Ondine je či není mořskou pannou, má za sebou temnou minulost, která ji za žádnou cenu nechce pustit na svobodu. Dokáže ji láska Syracuse zachránit, nebo se vrátí do hlubin zapomnění? |
Poctivá porce medu by neuškodila
Rybář s přezdívkou šašek - dlouhovlasý Collin Farrell, alkoholik co kvůli nemocné dcerce abstinuje, majitel smutného výrazu opřeného někam do absolutního horizontu -, nemá štěstí ani v práci, ani životě. A najednou si z moře vyloví Selkii Ondine, irskou mýtickou postavu: vypadá jako žena, ale není to žena, spíše mořská panna; ale když se bude snažit, může se do ní devíti těžkými slzami vyplakat. Stane se to, co se v příbězích, jimiž hýbou nadpřirozené bytosti, stává: zázraky a kouzla. Ten, kdo čekal, že se vše v dobré obrátí a bezmezně tomu věřil, se nakonec dočká, šašek je happy.
Záběr z filmu Ondine
Pro ilustraci: Dvojice je na moři, vylovená-neznámá se opře o kraj lodi a začne zpívat neznámým jazykem; sítě jsou najednou plné ryb tak, jako ještě nikdy. Tady s filmem žijete přijatelný kompromis. Není ničím extra, příjemně se necháváte balamutit, rty máte opatlané vrstvami medu; když se začnete probouzet, není nic lehčího než si říct, že je to jen pohádka na dobrou noc a že být takovouhle zpola fantasy odtažen od smogu, co kraluje venku, ještě nikdy nikomu neuškodilo.
O filmuOndine Drama / Fantasy Režie: Neil Jordan |
Jenže tenhle film nemá ambici být "pouze" kouzelný, což je jeho problém. Chce kompilovat vysněné, vybájené a reálné. Rozumový protipól rybáři zasněnému více než celý dreampop tvoří jeho dcera Annie, nemocná na disfunkční ledvinu: malá holka, co by ráda všemu rozuměla, jezdící na vozíčku. Sama si z knížek vypůjčených v knihovně vyrešeršuje, kdo a co jsou Selkie. A pak se rozhodne, že si bájnou bytost prověří; na procházce sletí z mola, Ondine ji skočí zachránit a malá slečna si bude moci zkontrolovat, jak se to vlastně má s tím bezproblémovým dýcháním pod vodou… A tak se pohádka pozvolna mění v obyčejný biják a zůstává pouze krásné Irsko a lehká mystika, jež do té doby spolehlivě opájela diváky, se vytrácí a mizí v mlze. Med zaschnul a drolí se ze rtů.
Záběr z filmu Ondine
Pád do úplné obyčejnosti
Kromě toho dochází k mentálnímu přesunu někam, kde tento film být nemá. Jednou nohou jste v Irsku, druhou už v Los Angeles a koukáte na romanci, s níž bych nedoporučoval ztrácet čas. Začínáte s pokládáním otázek, že tady asi něco nehraje. A dostavují se další elementy tříštící čistou romantiku: sex, materiální užívání si, jež udělá ze Selkie obyčejnou buchtu od vedle (slečna Ondine se začne parádit do nakoupených hadrů) atd. Nicméně způsob, jak jemně sdělit, že Ondine žádná Selkie zřejmě nebude, nýbrž spíše normální krásná holka, co jenom trochu déle vydrží s dechem pod vodou, se tvůrcům povedl. V televizi zrovna hrají Sigur Rós a malá slečna volá na tátu, že tohle je přece ta její písnička, co nosí štěstí. Mystické tajemství ve filmu ruší show z komerční televizní stanice.
Záběr z filmu Ondine
Mělo-li se to stát, tak jedině takhle. Pak už se nemusí protahovat to, abyste se dozvěděli, že mořská panna je jenom pašeračka heráku z Rumunska a že při převozu matroše se něco podělalo a ona musela z člunu vyskočit do moře; "no, a pak si mně rybáři, úplnou náhodou vylovil a zachránil mi život".
Co se v téhle konstelaci ve filmu musí dít dál, to je hodně lehký hlavolam – a právě odteď je to už jen obyčejný film, obyčejné struktury a obyčejných point. Společníci se musí najednou objevit na scéně a musí překazit všechno hezké, to jest nevinnou lásku Ondine a rybáře, protože chtějí zpátky drogy utopené v moři. Tenhle film má být však pohádkou, která končí dobře; padouši se musí utopit a ústřední dvojka se vzít a žít spolu šťastně, ehm, až do smrti.
Můžete si škrtnout další potenciální netradiční film postavený na netradičním backgroundu, který Jordan nevytěžil. Zmáknul to jenom napůl. Tak akorát na to chvilkové užití si.
Režisér snímku Ondine - Neil Jordan
