"Máme pětičlennou komisi, která se stará o Nobelovu cenu za ekonomii. Všichni její členové jsou Švédové a žádný pan Švejnar mezi nimi není," říká Annika Pontikisová z Královské akademie věd.
Švejnar poté přiznal, že skutečně nepatří mezi členy žádné takové komise. "Ve snaze jednoduše formulovat fakt, že patřím k ekonomům, kteří mají slovo ve výběru kandidátů na Nobelovu cenu, jsem na webových stránkách autorizoval formulaci se zavádějícím termínem komise. Za to se omlouvám," řekl Švejnar.
"Přesná formulace měla znít, že jsem už více než pět let oslovován jako jeden z mezinárodně uznávaných profesorů ekonomie, který navrhuje nominace na Nobelovu cenu," dodal.
Královská akademie věd ve Stockholmu obesílá každý rok tisíce profesorů ekonomie, aby navrhli své favority. V dopise je zároveň žádá, aby nikomu neříkali, že byli osloveni. "Je to tam výslovně uvedeno, proto mě překvapuje, že o tom pan Švejnar veřejně mluví," říká Pontikisová.
Na nesrovnalost ve Švejnarově životopise upozornil poradce současného prezidenta Tomáš Haas na serveru Neviditelný pes.
V hradním hledáčku
Zdá se, že právě "lidé z Hradu" patří mezi nejpečlivější čtenáře Švejnarových internetových medailonků. Ty působí, jako by byl česko-americký ekonom majitelem dvou různých životů.
Na českých stránkách zmiňuje Švejnar hned v úvodu svůj vliv na udílení Nobelovy ceny. V anglicky psaných životopisech není o Nobelovce ani zmínka. Tam se Švejnar naopak představuje jako "architekt českých ekonomických reforem" z počátku devadesátých let.
I na to přišli lidé z Hradu. A Klaus to svému rivalovi vyčetl: "On se na ekonomické transformaci u nás prostě nepodílel, ani milimetrem se toho nezúčastnil. To říkám s plnou zodpovědností, protože jsem tehdy byl ve všech orgánech a komisích, které to řešily," říkal Klaus studentům Masarykovy univerzity v Brně nedlouho poté, co se Švejnar rozhodl kandidovat na prezidenta.
Švejnar tehdy naznačoval, že Klaus asi neumí dobře anglicky. "Termínem ‚architect of reforms‘ se všeobecně myslí ideový tvůrce reforem, nikoli výkonný inženýr," vysvětloval Švejnar.
Americký ekonom českého původu na počátku devadesátých let skutečně poslal vládě svou sepsanou představu o tom, jak by měla u nás reforma probíhat. Nakonec však zvítězila Klausova kuponová privatizace.
