Železničářský rod, to je větev Švejnarů pocházející z Domažlic. "Pořád jsme se stěhovali podle toho, kde měl táta zrovna práci. Bydleli jsme v Nové Roli, pak v Tršnici," říká ekonom Zdeněk Švejnar, pětaosmdesátiletý otec Jana Švejnara.
"Bydleli jsme kousek od nádraží a každý den se fackovali s německými dětmi, které šly kolem do německé školy. Tam jsem se naučil rvát."
Z Tršnice se rodina přestěhovala do cukrovaru poblíž domažlického nádraží. "Bylo to kolem roku 1928, byla krize a tam jsme poznali skutečnou bídu," říká Švejnar.
Jeho tatínek prý velmi dbal, aby se s bratrem Antonínem dobře učili a šli studovat. "Museli jsme také tvrdě pracovat. Byli jsme jako na vojně. Když jsme neposlechli, dostali jsme."
Když měl Josef Švejnar, dědeček dnešního prezidentského kandidáta, v mládí narukovat, dal se k rakousko-uherskému námořnictvu. Procestoval kus světa, dostal se až do Číny.
Za druhé světové války chtěl s několika dalšími "chlapy od železnice" podminovat most a koleje, aby Němci nemohli převážet munici. Plán však někdo prozradil a on rok před koncem války skončil v Německu ve vězení, kde si zranil nohu. "Američané to léčili ještě pár měsíců po konci války," dodává Zdeněk Švejnar. Jeho otec se pak přestěhoval do Klatov, kde dožil.
I babička Jana Švejnara Alžběta pocházela z Domažlicka, z rodu Mašlů. Pradědeček František Mašl pracoval v malé továrničce na zemědělské stroje. Zplodil dvanáct dětí, skoro samé holky. Syny měl jen dva. František Mašl skoro nic nevydělával a rodinu živilo malé pole za chalupou a čtyři krávy. "Několik políček si ještě pronajal na krmení. Mlékem živil děti a ještě ho prodával. Byla to hodně chudá rodina."
Čtěte v sobotní MF DNES
Už za týden se možná rozhodne, zda se prezidentem stane Václav Klaus, či Jan Švejnar. Co prozrazují rodokmeny prezidentských kandidátů? MF DNES zmapovala, kam až sahají kořeny jejich rodů. Podrobnosti čtěte v příloze Víkend v sobotní MF DNES.
