Silné zastoupení mají v rodokmenu také sedláci, ale najdeme v něm i krejčí, tkalce či ovčáky. A Švejnarův strýc Otakar Pohl stál dokonce v čele Státní banky československé.
Rod má kořeny na Domažlicku, na Moravě a na Mělnicku. Muži vynikali velkou plodností - profesorův praděd František Mašl zplodil dvanáct potomků, Karel Pohl devět.
Utajených šest dětí
Psal se rok 1570 a představitelé města Olomouc požádali zdejšího hodináře Hanse Pohla, zda by se nestaral o orloj - pýchu města. Pohl nabídku přijal a pečoval o něj po pět let. Možná je jedním ze Švejnarových předků, příjmení Pohl totiž nosili předci Marty Švejnarové, maminky prezidentského kandidáta, a ti pocházeli právě z Moravy.
"Co vím, přišli na střední Moravu ze slezských Němec. Bývali to pastevci ovcí," vybavuje si sedmapadesátiletý Otakar Pohl, Švejnarův bratranec. Jeho otec byl do roku 1969 generálním ředitelem Státní banky československé. O rok později do ní jako úředník nastoupil Václav Klaus...
Otec Marty Švejnarové Karel Pohl byl vrchním inspektorem drah a rodina nějaký čas žila ve služebním bytě přímo v budově hlavního nádraží v Olomouci. "Tatínek byl přísný, a nejenom na nás. Když šel domů, zmlkly i děti v okolí a přestaly zlobit," vzpomíná čtyřiaosmdesátiletá maminka Jana Švejnara. "S námi dětmi si příliš nehrál, hodně pracoval a doma odpočíval. Ale když jsme přinesly vysvědčení, šly jsme k takzvanému raportu. Pokud byl spokojený, dostaly jsme bonbon."
Na mazlení a hry tu byla maminka Adéla Pohlová, dcera sedláka Karla Procházky. Měl statek ve Střednici na Mělnicku a jeho ženou byla Anna Marie Palicová z Černovsi. Dnes se vesnice jmenuje Černěves a leží poblíž Roudnice nad Labem.
Také Václav Palice (Švejnarův prapradědeček) byl sedlák a kromě Anny Marie měl ještě syny Václava a Josefa. Václav mladší však odešel pracovat jako nadlesní na Slovensko, kde se zamiloval do Polky. Část příbuzných tak mají Švejnarovi i u našich severních sousedů.
Anna Marie měla s Karlem Procházkou pět dětí: čtyři holky a syna Bedřicha. Dvě nejstarší dcery Adéla s Idou byly krasavice známé v širokém okolí. Právě nejstarší Adéla, babička Jana Švejnara, byla poslána do Prahy do klášterní školy, kde se učila německy a hře na piano. Po studiích pracovala jako vychovatelka v bohatých rodinách, mimo jiné u velkouzenáře z pražského Uhelného trhu. "Tatínek k nim přišel na oběd a maminka se mu zalíbila. Její nadřízení se informovali v Olomouci, jakou má tatínek pověst, a dostali jen pochvalné zprávy...
Zapomněli jim však říct, že táta má šest dětí. To bylo velké překvapení," říká Marta Švejnarová. Karel Pohl byl vdovec, jeho žena zemřela na tuberkulózu. Té později podlehly ještě dvě jeho nejstarší dcery.
V manželství s Adélou měl tři další děti - Otakara, Janu a Martu. Když Pohl zemřel, bylo Martě Švejnarové devět let. Dodnes si pamatuje, že to bylo přesně na Mikuláše. "Z Olomouce jsme se pak odstěhovali do Prahy, protože bratr Otakar chtěl studovat práva. Já jsem byla spokojená, Praha se mi vždycky líbila," vzpomíná Švejnarová, která, stejně jako její sestra Jana, vystudovala medicínu a stala se dětskou lékařkou. "Peněz na rozdávání jsme neměli, maminka brala malou penzi, ale uměla výborně vařit a byla velmi obětavá, takže jsme nouzi nepocítili," říká Marta Švejnarová, která u matky na Nikolajce žila později s manželem a dětmi.
Doma jako na vojně
Železničářský rod, to je větev Švejnarů pocházející z Domažlic. Dědeček Jana Švejnara Josef byl drážní zřízenec, praděd pracoval jako tesař na stavbě transverzály z Českých Budějovic do Domažlic. "Pořád jsme se stěhovali podle toho, kde měl táta zrovna práci. Bydleli jsme v Nové Roli, pak v Tršnici," říká ekonom Zdeněk Švejnar, pětaosmdesátiletý otec Jana Švejnara. "Bydleli jsme kousek od nádraží a každý den se fackovali s německými dětmi, které šly kolem do německé školy. Tam jsem se naučil rvát."
Z Tršnice se rodina přestěhovala do cukrovaru poblíž domažlického nádraží. "Bylo to kolem roku 1928, byla krize a tam jsme poznali skutečnou bídu," říká Švejnar. Jeho tatínek prý velmi dbal, aby se s bratrem Antonínem dobře učili a šli studovat. "Museli jsme také tvrdě pracovat. Byli jsme jako na vojně. Když jsme neposlechli, dostali jsme."
Josef Švejnar byl velmi zajímavý člověk. "Byl trochu střelený. Jako malý si hrál u almary, které chyběly nohy, a ta na něj spadla. Myslím si, že to v jeho hlavě zanechalo následky," tvrdí Zdeněk Švejnar o tátovi. Když měl v mládí narukovat, dal se k rakousko-uherskému námořnictvu. Procestoval kus světa, dostal se až do Číny. Za druhé světové války chtěl s pár dalšími chlapy od železnice podminovat most a koleje, aby Němci nemohli převážet munici. Plán však někdo prozradil a on rok před koncem války skončil v Německu ve vězení, kde si zranil nohu.
"Američané ho léčili ještě pár měsíců po konci války," dodává Zdeněk Švejnar. Jeho otec se pak přestěhoval do Klatov, kde dožil.
I babička Jana Švejnara Alžběta pocházela z Domažlicka, z rodu Mašlů. Pradědeček František Mašl pracoval v malé továrničce na zemědělské stroje. Zplodil dvanáct dětí, skoro samé holky. Syny měl jen dva. František Mašl skoro nic nevydělával a rodinu živilo malé pole za chalupou a čtyři krávy. "Několik políček si ještě pronajal na krmení. Mlékem živil děti a ještě ho prodával. Byla to hodně chudá rodina."
Poslední pomazlení
V rodinné historii Švejnarů byly i tragické příběhy. Alžběta Švejnarová, mladá matka synů Antonína a Zdeňka, krásně zpívala a ráda tancovala. "Vzpomínám si, jak se mnou laškovala a hrála si," říká Zdeněk Švejnar. Zemřela, když mu byly pouhé tři roky, bratru Antonínovi bylo šest. "Táta už nechtěl žádné děti, ale byl velmi plodný," vypráví. "Maminka proto s pomocí porodní báby několikrát potratila. Jednou se to ale nepovedlo a bolesti ji dohnaly až k tomu, že se oběsila. Pamatuji si, jak mě nechali s ní ležet v posteli, abych se s ní naposledy pomazlil."
Po smrti dcery František Mašl zvolil praktické řešení, jak se postarat o zetě a vnuky. Josefa Švejnara oženil se svou další dcerou, Marií. Spolu měli ještě dceru Olgu. O desítky let později tragicky zemřela také maminka Marty Švejnarové. V pražském bytě jí od sporáku chytla zástěra a popáleninám v nemocnici podlehla.
