Představme si modelovou situaci: Paní učitelka Eva nemá ráda Haškova Švejka. Na seznam četby k maturitě pro svou třídu ho proto nedala. Její žáci si mohou vybrat z jiných, třeba 150 knih, dvacet a z nich je pak bude zkoušet. Místo těchto děl má učitelka Eva v seznamu třeba uznávaného spisovatele Johna Irvinga, kterého zase ve vedlejší třídě nemá učitel Jan.
Organizátor maturit, společnost Cermat, dříve tuto možnost připouštěl a dodnes to tak spousta škol dělá. Nyní Cermat chce, aby měla škola seznam jednotný. Češtináři však varují, že by se shodli jen na omezeném množství knih, a obávají se, že z literatury vymizí pestrost, školní četba se zúží a každý bude znát jen ta „nejprovařenější díla“.
Jednotný školní seznam literatury k maturitě se stal předmětem ostré diskuse češtinářů. Museli se shodnout, jestli tam dát od Shakespeara Romea a Julii, nebo raději Hamleta. A jestli je od Remarqua lepší Na západní frontě klid, nebo Tři kamarádi. Více děl se tam většinou nevejde, aby seznam neměl přes 300 knih, které by každý učitel musel perfektně znát.
Cermat otočil a doporučuje jednotný seznam
Střední odborné školy mívají pro každý obor, tedy třídu, díla k maturitě jiná. Většinou jich je kolem čtyřiceti, což je minimální počet. Gymnázium Kladno zkouší podle vlastních třídních seznamů studenty od začátku státních maturit a nikdo si nikdy nestěžoval.
„My tvoříme seznamy společně se žáky. Nestalo se nám, že by někdo chtěl maturovat z díla uvedeného v seznamu vedlejší třídy,“ uvádí Ivana Kimlová z Gymnázia Kladno. S ostatními češtináři se shodne na dvou třetinách seznamu, zbytek je každého volba. V Kladně se řídili maturitním zpravodajem z Cermatu, kde se píše, že „není nutné, aby škola měla jeden centrální nabídkový seznam platný pro všechny žáky – sestavovat seznamy literárních děl lze i pro jednotlivé třídy“.
Dnes už však Cermat argumentuje jinak: „Není možné, aby například žák ze 4. B byl limitován literárními díly, která stanoví jeho učitel, a neměl možnost si zvolit literární dílo, které uvádí ve své podmnožině učitel ze 4. C,“ argumentuje mluvčí Cermatu Jan Pohanka. Tím však říká, že osobní výběr je jednotlivým učitelům zapovězen. Pohanka dodává, že by se učitelé měli domluvit, zda raději nevytvoří pouze jeden seznam pro celou školu.
Švejka do uchaNejste žádní knihomolové? Nechte si předčítat |
Veronika Valíková z pražského Arcibiskupského gymnázia se bojí, že do školních seznamů se budou dostávat stále stejná díla, a vznikne tak nová povinná četba. „Výběr se velmi zúží,“ obává se.
Na druhou stranu školní seznam zajistí to, že když jeden češtinář náhle onemocní nebo ze školy odejde, maturanty může vyzkoušet kolega. A minimálně všeobecně uznávaná díla, jako je Haškův Švejk, by se ze školní četby neztratila.
