Kopparberg má nejlepší léta dávno za sebou. V hornickém městečku ve švédském vnitrozemí obklopeném borovicovými lesy a blyštícími se jezery zavřeli poslední důl v 70. letech. Počet obyvatel se od té doby zmenšil na polovinu, zato nezaměstnanost dosahuje dvojnásobku celostátního průměru (to znamená asi 13 procent).
„Vyrůstat tady v 70. a 80. létech bylo prostě báječné. Ale teď se všechno rozpadá. Domy hnijí, některé jsou zarostlé plevelem. Kdo má vzdělání nebo kontakty, tak odsud zmizí,“ řekl reportérům agentury Reuters místní podnikatel Leif Danielsson.
Tradiční bašta sociální demokracie v posledních letech hlasuje pro Švédské demokraty, protiimigrační a euroskeptickou stranu, která brojí proti zavedeným elitám. „Myslím si, že místní lidé chtějí změnu. Chtějí, aby společnost byla jako dříve,“ říká předseda místní organizace Švédských demokratů Mats Larsson.
Když před třemi lety Evropu zasáhla migrační krize, do Kopparbergu a okolí přišlo asi 1 200 uprchlíků. V poměru k počtu starousedlíků to byla nejvyšší koncentrace v celém Švédsku. Zůstala jich jen asi pětina, pocit nejistoty však mezi místními zůstal.
„Ano lidem je třeba pomáhat. Ale když 25 až 30 procent populace jsou uprchlíci, tak si s tím musíme umět poradit. A to neumíme,“ říká Staffan Myrman, který pracuje v místním pivovaru.
Migrace a integrace
V téměř desetimilionovém Švédsku požádalo v roce 2015 o azyl 163 000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Od té doby je téma migrace hlavním hybatelem politických debat. A nejlépe se ho chopili právě Švédští demokraté, kteří od nedělních voleb očekávají historický úspěch.
Předvolební průzkumy předpovídají, že pro ně bude hlasovat asi pětina voličů. Podle agentury YouGov by ale mohli získat až 24,8 procenta hlasů a předběhnout i vládní sociální demokracii. Na třetím místě by měla skončit konzervativní Umírněná koaliční strana, která v průzkumech dostává kolem 18 procent hlasů.
Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat. Jestliže ale tuto stranu podpoří kolem 20 procent voličů, nedokáže středolevý ani středopravý blok vytvořit většinovou vládu a dají se očekávat vleklá povolební jednání.
Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy
Vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.
Granáty a války gangů. Švédové před volbami řeší zločin na předměstích |
Výrazné trhliny dostává i pověst Švédska jako modelového sociálního státu. Zatímco ekonomické ukazatele vypadají růžově - nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za poslední desetiletí a růst HDP je na letošek předpovídán kolem tří procent - nerovnost v příjmech roste rychleji než v kterékoli jiné zemi OECD. V zemi, která se řadu let pyšnila svými egalitářskými hodnotami, je tento fakt vnímán velmi kriticky.
Mnoho voličů má pocit, že je stát zanedbává na úkor statisíců nově příchozích žadatelů o azyl. Poukazují přitom například na dlouhé čekací doby ve zdravotnictví. Ve Švédsku se tak stejně jako v Itálii, Francii či Německu zvedla vlna odporu proti tradičním stranám. „Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy,“ konstatoval bývalý premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt. „A mýtus švédského modelu sociálního státu se rozplývá,“ dodal.
