V květnu Švédové zaznamenali celkem 206 slovenských žádostí.
"Nikomu z českých ani slovenských žadatelů nebyl azyl udělen, a to ani letos, ani v loňském roce," řekla tisková mluvčí migračního úřadu z města Norrköpingu Alicia Bengtssonová.
"Je smutné, když četní žadatelé, kteří mají doma ekonomické problémy, vše prodají a vsadí na nový život na severu a pak se musejí vrátit ještě chudší. Ve Švédsku však opravdu prakticky nemají šanci," dodala.
Od ledna zatím ve Švédsku o azyl požádalo 111 českých a 421 slovenských Romů. Loni to přitom bylo 79 lidí s českými a 349 se slovenskými pasy.
Emigrace je organizovaná
Podle informací ČTK pochází nová česká vlna především z Ostravy a okolí. Švédské úřady se domnívají, že pokusy o masovou emigraci Romů ze zemí bývalé východní Evropy jsou prakticky ve všech případech promyšleně organizovány. Romové většinou totiž vědí, co mají v rozhovorech při odevzdávání žádostí říkat, a vědí také, které cesty obejít, aby nebyli vypovězeni hned na hranicích při vstupu do země.
Třebaže přístup k Romům v České republice i na Slovensku bývá na severu Evropy občas předmětem kritiky, jak Česká, tak i Slovenská republika tu jsou považovány za demokratické a tím pádem i bezpečné země, jejichž obyvatelé se pro ochranu svých lidských práv mohou obracet k oficiálním úřadům a nepotřebují emigrovat do zahraničí.
