Středověká koga, tedy plachetní obchodní nebo válečná loď, zřejmě patří k nejstarším zachovalým vrakům na světě. Výzkumníci ji našli v Baltském moři u východošvédského pobřeží mezi ostrovy Gotland a Öland. Ve více než stometrové hlubině ji zaregistroval sonar.
Kogaje plachetní obchodní nebo válečná loď, která byla používána ve středověku německou hanzou a jejíž konstrukce vycházela z vikinských lodí, je malá, na délku měří 28 metrů a na šířku sedm metrů. |
Historikové v této oblasti už dlouho pátrají po legendárním plavidle, s nímž se v druhé polovině 14. století vracel dánský král Valdemar IV. Atterdag (asi 1320-1375) po dobytí Visby, hlavního města ostrova Gotland. Na palubě tehdy vezl tři obrovské pivní sudy plné zlata a stříbra.
Poklad mu vydali obyvatelé ostrovní metropole pod pohrůžkou, že neučiní-li tak, dánští vojáci významné hanzovní město srovnají se zemí. Valdemar IV. napadl Gotland právě kvůli hanzovnímu spolku, tedy svazu obchodních měst v oblasti Severního a Baltského moře. Svou roli tehdy zřejmě hrála i králova ješitnost, Visby údajně nenáviděl, protože se mu tamní obyvatelé vysmívali a skládali na něj posměšné písně.
Po odplutí z Gotlandu se však jedna z lodí cestou ztratila, a i když po ní od té doby pátrala řada hledačů pokladů i odborníků a archeologů, nikdy se nenašla.
Může to být ona, míní odborník
Odborník na vraky lodí Erik Bjurström řekl švédskému deníku Barometern, že "si je skoro jistý, že sonar odhalil právě toto pohřešované středověké plavidlo".
Dno Baltského moře je navíc ideální pro uchování lodních vraků, je totiž rovné a hladina kyslíku ve vodě je velmi nízká. Baltskému moři se také dosud vyhýbali mořští mlži zvaní sášeň lodní, kteří jsou největším nepřítelem dřevěných lodí a konstrukcí. Vrak je tedy ve velmi dobrém stavu.
Podle deníku Barometern se vědci chystají v příštích několika dnech vyslat k vraku dálkově ovládaná vozítka vybavená kamerami, která by mohla tušení expertů potvrdit.
