O kroku Švédů informoval v sobotu deník Právo. "Ano, takový dopis jsem obdržel," přiznal Kostelka. A dodal, že Švédi nejsou jediní, kteří "tlačí na pilu". Podobný dopis dostal v minulosti i od Francouzů, kteří však nakonec nabídku na své letouny neposlali.
Odstup od jakéhokoliv lobbingu si podle Kostelky zatím udržují jen Spojené státy. "Američané říkají, že pochopí, když neuspějí. Záleží jim prý na jediném: aby náš výběr byl transparentní a abychom pak také veřejně oznámili důvody, proč jsme ty či ony stroje zvolili."
Detaily nabídek Belgie, Nizozemska či Kanady Kostelka nezná a ani se na ně nechce vyptávat expertů, kteří mají do měsíce vybrat tu nejlepší. Všechny tyto země by rády dodaly americké stíhačky F/A-18 či F-16.
Kurz švédštiny?
I švédský trumf má nicméně nepřehlédnutelné slabiny. Ani jejich nejnovější gripeny - a tím spíše ty starší - se nemohou kvůli odlišným navigačním, komunikačním či zbraňovým systémům zúčastnit leteckých akcí aliance.
Odborníci poukazují i na to, že tento jinak velmi výkonný letoun čtvrté generace má i jiný handicap: palubní počítač komunikuje jen ve švédštině a stejnému jazyku je uzpůsoben i kokpit stíhačky.
"Už jen tyto změny souvisí se značnými zásahy do konstrukce stroje. O těch dalších - aby mohl do společných akcí s NATO - už ani nemluvě," tvrdí jeden z předních českých leteckých konstruktérů.
Švédská armáda si u zbrojovky SAAB objednala 205 gripenů. Nyní tato severská země zjistila, že k efektivní obraně potřebuje jen 140 stíhaček, takže jich pětašedesát přebývá. "Vždy je lepší je třeba i hluboko pod cenou prodat než je nechat hnít v hangárech," míní již citovaný letecký expert.
