Na nátlak historiků (více zde) zveřejnil americký Národní archiv přepis ze soudního líčení s Nixonem, v té době už exprezidentem. Archiválie zaznamenává i výpověď o vymazání klíčové části jedné z pásek nahraných v jeho kanceláři.
Aféra WatergateAféra Watergate vypukla v červnu roku 1972 poté, co se do kanceláří Demokratické strany v komplexu Watergate vloupalo pět mužů. O dva dny později list The Washington Post přišel s informací, že stopy vedou k lidem z Bílého domu. Později se ukázalo, že loupež byla součástí akce, která zahrnovala sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další nezákonné aktivity financované z částečně ilegálních fondů. Tehdejší prezident Richard Nixon kvůli aféře v roce 1974 rezignoval, aby se vyhnul obvinění v Kongresu. |
Prezident Nixon si totiž během svého úřadování nahrával všechny návštěvy. Pásky se staly horkým materiálem po vypuknutí Watergate a hlavně objevu přímých souvislostí aféry s prezidentským domem. Skutečnost, že si prezident tajně nahrává všechny své hovory, přispěla k jeho pádu.
Na chybějící části nahrávky natočené tři dny po vloupání do hotelu Watergate hovoří prezident Nixon se šéfem svého týmu Bobem Haldemanem. Rozhovor byl považován za klíčový v celé aféře i proto, že obsahoval více než osmnáct vymazaných minut. To vedlo ke spekulacím, že pasáž byla cíleně vymazána, aby se na povrch nedostaly další šokující souvislosti.
Erase and fast forward. Smazat a přetočit
Nixon vždy trval na tom, že se jednalo o nehodu. Chyba byla svalena na sekretářku Rose Mary Woodsovou, která z prezidentových soukromých nahrávek pořizovala přepisy. Woodsová u soudu dosvědčila, že páska byla opravdu vymazána omylem. Zvedala prý telefon a přitom omylem zavadila o tlačítko k vymazání pásky. To pak zůstalo zapnuté, když si pásku chtěla rychle přetočit dopředu.
Všichni zainteresovaní tvrdili, že smazaná část byla jen zhruba pět minut dlouhá a obsahovala nepodstatnou část konverzace. Zajímavé je, že druhý účastník inkriminovaného hovoru, Bob Haldeman, si současně pořizoval poznámky. Pasáž, která by se shodovala s vymazanou částí pásky, však v jeho deníku úplně chybí.
"Jestli vás zajímá, jak se to stalo, je to velice jednoduché...," popisuje Nixon skupince porotců a právníků ve floridské síni. "Byla to prostě nehoda." Prezident tedy i téměř rok po svém pádu trval na původní verzi.
Když se u soudu dozvěděl, že smazaná část byla podstatně delší než prve, tvrdil, a že to je hlavní důvod jeho předvolání, reagoval velice lakonicky: "Tak to mi docela kazí dnešní den."
Výjimka na žádost historiků
Zveřejnit znění výpovědi není obvyklé. Historici však horovali pro výjimku v případě Nixonova líčení, protože má velký význam pro pochopení kontextu celého případu. "Zveřejnění bude mít nesporný historický význam, který převyšuje zvyklost utajovat výpovědi před velkou porotou," rozhodl nakonec soud. A to i přesto, že s tím příliš nesouhlasila administrativa Baracka Obamy.
Materiály však žádné překvapivé informace nepřinesly. Hlavní postavy případu jsou stejně po smrti, takže nové střípky kauzy Watergate slouží jen spisovatelům a neúnavným badatelům.
