PŘÍLOHA
Mars: rudá planeta
články * grafiky
fotografie * odkazy
Evropští vědci mají vlastní plán na vyslání lidské posádky na Mars. Evropská kosmická agentura (ESA) chce, aby její kosmonauti na čtvrté planetě sluneční soustavy přistáli do třiceti let.
Podobně jako americký plán, který nedávno předestřel prezident George Bush, volí i evropská "cestovní mapa" postupné kroky - nejdřív poletí robotické sondy a posádky na Měsíc.
"Dříve, než se vydáme na Mars, musíme se vrátit na Měsíc. Než se rozběhneme, musíme chodit," uvedl vedoucí evropského programu Aurora na dlouhodobý výzkum vesmíru Franco Ongaro.
"Myslíme, že je technicky zvládnutelné vyslat pilotovanou misi na Měsíc mezi lety 2020 a 2025 a pak na Mars mezi lety 2030 a 2035," dodal.
Program má stát v příštích pěti letech asi 900 milionů dolarů (asi 30 miliard korun). Ongaro popřel, že by evropský projekt znamenal otevřené soupeření s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).
Evropští vědci předpokládají, že Američané, Evropané a Rusové, kteří všichni plánují v příštích desetiletích cestu na Mars, budou při výzkumu ve vzájemném kontaktu.
Americký prezident George Bush minulý měsíc vytyčil cíl návratu americké posádky na Měsíc do roku 2020 a případně následné pilotované mise na Mars do roku 2030. Plán Evropské kosmické agentury je nicméně propracovanější.
Propracovaný plán
ESA před vysláním posádky chystá dvě vlajkové mise na Mars: v rámci mise ExoMars má v roce 2009 na rudé planetě přistát pojízdný robot a mise Mars Sample Return má za cíl dopravení vzorku marsovské půdy na Zemi v letech 2011 až 2014.
Zkušební mise budou od roku 2007 zahrnovat nepilotované verze pozdějších letů posádek. Tyto mise by měly nejdříve prověřit aerodynamiku, pohon na sluneční energii a technologie měkkého přistání.
Dalším účelem bude ověření, zda budou moduly schopny vydržet vyšší rychlosti vstupu do atmosféry, než je běžné při návratu z Měsíce.
Mise lidské posádky na Měsíc, navrhovaná na rok 2024, pak má prověřit technologie umožňující přežití posádky či schopnost její adaptace na daleké vesmírné lety.
Evropský robot ExoMars má být poháněn elektřinou získanou ze slunečního záření a po povrchu Marsu by měl být schopen ujet několik kilometrů.
Vozítko bude vybaveno softwarem, který mu umožní samostatnou činnost, a vědeckými přístroji určenými pro hledání známek někdejšího nebo současného života.
Pátrání po životě
Mise Mars Sample Return bude komplexnější a bude vyžadovat pět stupňů vesmírné lodě - meziplanetární přepravní stupeň, družici na oběžné dráze, přistávací modul a modul a vesmírnou loď pro návrat na Zemi.
Aparát bude vybaven vrtákem na sběr vzorků půdy a měl by zpět na Zemi dodat zhruba půl kilogramu půdy Marsu.
Podle profesora Colina Pillingera, britského vědce pověřeného nedávno zkrachovalou misí sondy Beagle 2, je důležité ještě před určením letu posádky zjistit, zda na Marsu existuje život.
"Bylo by správné, abychom zasahovali do ekologie jiného kosmického tělesa? Podle mého názory pravděpodobně ne," prohlásil vědec. "Můžete sterilizovat robota, ale ne člověka. Lidé by mohli nenávratně kontaminovat planetu mikroby," varoval.
Šéf programu Aurora Fraco Ongaro odmítl spekulovat, nakolik jsou všechny podrobnosti plánu reálné. "Toto je cestovní mapa, plán, a plány se mění. Ale v každém případě je to vize nejlákavějšího vesmírného dobrodružství," dodal.
V ESA už se přitom rozběhly práce na dalším projektu - Venus Express. Jak už název napovídá, cílem této mise má být planeta Venuše.