Největší katolická bohoslužba se konala u příležitosti svátku Cyrila a Metoděje na Velehradě u Uherského Hradiště. Účastnil se jí i kardinál Giovanni Coppa, někdejší apoštolský nuncius v České republice. Mši sloužili biskupové z Čech a Moravy, hlavním celebrantem byl právě Coppa. Celkem jí přihlíželo kolem 30 tisíc věřících.
"V dnešní době, která se vyznačuje konzumem, bojem o moc, sobectvím a lhostejností k druhému, je království Boží jedinou pravou civilizací lásky. Proměňuje člověka a mění svět tak, jak ho kdysi změnili svatí Cyril a Metoděj," pronesl při bohoslužbě kardinál Coppa.
Slavnost svatých Cyrila a Metoděje, která je v občanském kalendáři státním svátkem, připomíná odkaz křesťanské mise, jež na Moravě ve druhé polovině 9. století položila základy ke vzniku českého státu. Oba bratři - kněží ze Soluně - dokázali jako misionáři včlenit evangelium do tuzemské kultury a tu zapojili do života církve.
Přeložili biblické a liturgické texty do řeči Slovanů a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.
Katolické církvi je Husova smrt líto, nebyl však rehabilitován
Památku církevního reformátora Jana Husa, jenž byl před 593 lety v Kostnici upálen jako kacíř, připomněla bohoslužba v Betlémské kapli, kam přišlo několik stovek věřících.
Děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Jan Blahoslav Lášek ve svém kázání zdůraznil, že Hus usiloval o návrat k nepokřivené tradici bible a odkazu Krista, který pro něj byl jedinou normou pro uspořádání věcí na tomto světě. Z pravdy, kterou reformátor poznal, nedokázal ustoupit, a zaplatil za to životem.
Slavnostní liturgické shromáždění vedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a pražský biskup David Tonzar. Do programu přispěl úpravami starých českých duchovních písní soubor Musica Bohemica.
Církev československá husitská, stejně jako evangelické církve, projevují Husovi úctu jako "věrnému Kristovi svědkovi" a studuje jeho myšlenkový odkaz.
Vyzdvihují hlavně Husův stálý zřetel k autoritě bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost. Hus kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena kletba. Odmítl ale své učení odvolat. Rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici pak byl 6. července 1415 upálen.
Předchůdce současného papeže Benedikta XVI., Jan Pavel II., vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho plnou rehabilitaci. Některé reformátorovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.
