Letos se konají hned troje volby. Nejpozději na konci května do Poslanecké sněmovny (jejich přesný termín určí prezident), na podzim pak do třetiny Senátu a komunální, v Praze také do magistrátu.
Již koncem května by tak mělo být jasnější, kdo vystřídá Jana Fischera v křesle předsedy vlády, zda se Jiřímu Paroubkovi podaří potvrdit trend, který ukazuje většina výzkumů veřejného mínění a vrátí se do Strakovy akademie on, nebo zda stejně jako v červnu 2006 vyhraje ODS pod vedením Mirka Topolánka.
Porážka a odchod strany do opozice by každopádně jak pro jednoho, tak pro druhého mohl znamenat konec ve vysoké politice. Podle volebního výsledku by buď museli skončit sami nebo by to za ně později nejspíš vyřídili jejich straničtí kolegové.
Topolánek přitom už na nedávném podzimním kongresu ODS jasně řekl, že v případě volebního nezdaru jeho strany by z funkce odešel. - čtěte Topolánek: Když nevyhrajeme, odejdu. Nechci se zaplést s ČSSD
Průzkumy zatím naznačují, že do Sněmovny mohou být letos zvoleny i jiné strany, než v roce 2006.
Šanci získat poslance má podle průzkumů TOP 09, kterou spolu s exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem založili lidé, kteří odešli z KDU-ČSL. Naopak o udržení ve Sněmovně budou muset bojovat zelení. A jistotu nemá ani KDU-ČSL. - čtěte ČSSD se vzdálila ODS, průzkum CVVM nepustil lidovce do Sněmovny
Rozhoduje se i o příštím pánovi Hradu
Po podzimních senátních volbách bude také jasnější, kdo má nejlépe našlápnuto k tomu, aby v roce 2013 na Hradě vystřídal současného prezidenta Václava Klause.
Bude už totiž známo 254 z 281 volitelů příštího prezidenta (200 ve Sněmovně a dvě třetiny z 81 senátorů). Samozřejmě za předpokladu, že do hlasování o novém prezidentovi neproběhnou další, předčasné volby do Sněmovny nebo že se politici přece jen neshodnou na přímé volbě hlavy státu všemi občany. To se ale zatím nejeví jako pravděpodobné.
Výhodnou pozici má šéf ČSSD Jiří Paroubek, jemuž nahrává nejen to, že jeho strana je favoritem voleb do Sněmovny, ale i výsledek posledních doplňovacích voleb do Senátu. ČSSD v nich získala 23 křesel, ODS pouze tři a jedno komunisté. A těchto 27 senátorů se již na volbě příštího prezidenta bude podílet. - čtěte Oranžová tsunami ČSSD zalila i Senát, ODS uhájila jen pražská křesla
Další významnou věcí je, že v letošních senátních volbách neobhajuje sociální demokracie ani jediné křeslo ze 27, která budou ve hře. Zato ODS čeká těžký úkol. Před šesti lety totiž uspěla v 18 obvodech ze 27, v nichž se letos bude volit.
Pokud v letošních volbách ODS výrazně uspěje, má slušnou šanci usilovat o budoucí zvolení na Hrad šéf Senátu Přemysl Sobotka (jeden z těch, kdo letos také obhajuje své senátní křeslo). "Už jsme se o této možnosti v teoretické rovině ve straně bavili a zajímá mě to, ale je ještě dost času," řekl k tomu iDNES.cz Přemysl Sobotka.
"My pořád uvažujeme i o přímé volbě prezidenta, ale je jasné, že když uspěje levice a bude mít v parlamentu dost křesel, tak ji nepřipustí," míní předseda horní komory parlamentu.
Volební pravidla se změnila jen kosmeticky
I když byli politici nespokojeni, jak jim voliči rozdali karty v roce 2006, kdy volby dopadly remízou mezi pravicí a levicí, na zásadní změně volebních pravidel se nedomluvili. Neprošel bonus pro vítěze, o nějž usilovala ODS a který by přidal několik křesel straně, jež by získala největší podporu voličů. - čtěte Volební pravidla se do předčasných voleb do Sněmovny nezmění
Neuspěli ani zelení, kteří upozorňovali, že kvůli nestejně velkým volebním obvodům jsou malé strany v nevýhodě v krajích jako jsou Karlovarský či Liberecký, kde se volí málo poslanců a k získání některého z nich tak straně nestačí získat jen pět procent hlasů, jak to předpokládá ústava.
Pravidla se nakonec přece jen změnila, ale pouze kosmeticky. Lidé budou moci díky dílčí novele volebního zákona zakroužkovat čtyři kandidáty jedné strany, které preferují. A tito lidé budou mít šanci dostat se na kandidátce strany ahoru navzdory tomu, na jaké byli původně pozici, pokud získají takových preferenčních hlasů alespoň pět procent.
Doposud se mohli kroužkovat jen kandidáti dva a k posunu nahoru museli mít sedm procent preferenčních hlasů. Poslanci ODS nyní ještě na poslední chvíli navrhují, aby se tato pravidla vrátila a voliči neměli takovou šanci ovlivnit, kdo z kandidátky zamíří do Sněmovny.
Pro politické strany a pro chod obcí budou mít velký význam i volby komunální. I v nich naposledy uspěla ODS a tradičně se v nich prosazují i nezávislí kandidáti. Volit se bude i nové složení zastupitelstva hlavního města Prahy, kde naposledy získala nadpoloviční většinu ODS.
Primátor Pavel Bém letos kandiduje do Sněmovny a o to, aby znovu stanul v čele pražského magistrátu, už nebude usilovat.