Donald Trump vyzval spojence v Bruselu, aby zvýšili výdaje na obranu až na 4 procenta HDP. Evropští členové i Kanada se přitom v tuto snaží v horizontu několika let dostat teprve k hranici 2 procent, ke které se zavázali.
Podle agentury ČTK to dnes v Bruselu řekl bulharský prezident Rumen Radev. Trumpova slova potvrdil i nejmenovaný představitel Bílého domu, uvedla agentura Reuters s tím, že „nešlo o formální návrh“, ale o snahu povzbudit ostatní k zvyšování obranných výdajů.
Jednání vrcholných představitelů 29 členských zemí začalo odpoledne. Aliance schválila hned několik opatření, která ve velmi krátké době posílí obranu a odstrašení v kontextu napjatých vztahů s Ruskem.
„NATO ztělesňuje vazbu mezi Evropou a Severní Amerikou, která drží naše národy v bezpečí již téměř sedmdesát let,“ předeslal šéf Aliance Jens Stoltenberg.
„Máme neshody. Ale co je nejdůležitější, máme rozhodnutí, která tuto Alianci posunu kupředu a posilují,“ řekl po prvních jednáních.
V rozsáhlé deklaraci alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že Aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.
„Z kanadského pohledu jsou důvody pro další existenci NATO jsou stejné jako před 70 lety,“ uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.
11. července 2018 |
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen před začátkem jednání uvedla, že Berlín „zvedne výdaje na obranu na 1,5 procenta HDP do roku 2024“.
Upozornila ale, že by nemělo jít jen o navyšování obranných rozpočtů. Některé členské země sice podle ní splňují dvouprocentní hranici, ale „pro NATO toho dělají málo, zatímco Německo je druhým největším přispěvatelem do aliančních misí“.
Evropa zvyšuje výdaje na obranu. Česko je šesté od konce |
Připomněla, že právě díky transatlantické vazbě - pevnému spojenectví Evropy s USA a Kanadou, se v tomto prostoru mohla úspěšně rozvíjet ekonomika, demokracie a vláda práva. „Naši nepřátele chtějí vidět rozštěpení NATO, a proto je důležité, aby výsledkem summitu byla jednota,“ prohlásila na doprovodné konferenci, která summitu předchází.
Jednotu a především solidaritu považuje za důležitou i Turecko, v posledních měsících kritizované za svou „nealianční politiku“. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu na přímou otázku, zda se jeho země odklání od NATO uvedl: „V žádném případě, pro Turecko je důležitá solidarita“.
Odmítl rovněž, že pořízení ruského protivzdušného systému S400, za což je Ankara spojenci ostře kritizována, by bylo porušením alianční solidarity. Upozornil, že například Řecko má ve výzbroji předchozí systém S300 a nikdo to nezpochybňuje. „Turecko potřebuje rychle vyřešit ochranu svého vzdušného prostoru,“ konstatoval s tím, že se Turecko obrátilo i na spojence, avšak nejlepší nabídku dalo Rusko.
Spojenci zvyšují schopnosti
Bojovou připravenost má posílit takzvaný plán „4 krát 30“. Do roku 2020 by podle tohoto konceptu spojenecké velení mělo mít pro případné nasazení prakticky neustále k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek bojových letounů a 30 bojových lodí, nasaditelných do 30 dnů. Zapojit by se měli všichni spojenci.
Spojenci také posvětili vznik dvou nových velitelství. První v americkém Norfolku bude zodpovídat za ochranu dopravních i komunikačních linek přes Atlantik, druhé v německém Ulmu má mít na starosti přesuny jednotek a techniky po Evropě.
Devětadvacítka také učinila oficiálně krok k dalšímu rozšíření Aliance. Pozvánku ke členství v NATO dostala Republika Severní Makedonie. V programu je také pomoc partnerům, jako je Jordánsko či Tunisko při budování obranných kapacit pro boj proti terorismu a spuštění nové alianční výcvikové mise v Iráku.
Zeman bude u jednání jen první den
Za Česko se summitu první den účastní prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který řídí také českou diplomacii by měli Česko zastupovat v Bruselu až ve čtvrtek kvůli středečnímu hlasování v poslanecké sněmovně o důvěře nové vládě.
“Členství ČR v NATO nesmí být vnímáno prismatem ‘my versus oni’. My jsme NATO,” uvedl Jan Havránek, poradce v kabinetu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Veřejnost by podle něj měla vnímat, že jsme plnohodnotnou součástí Aliance, podílíme se na jejím rozhodování a také přispíváme k obraně. „Nejen naší vlastní, ale i našich spojenců. Zároveň nelze očekávat, že Aliance za nás vyřeší naše domácí problémy. Naopak, vstupem do NATO jsme se zavázali k odpovědnému přístupu k otázkám obrany a bezpečnosti na národní úrovni,“ dodal.
Donald Donaldovi: Važ si svých spojenců, Ameriko. Nemáš jich tolik |
Není přitom úplně jasné, s jakým cílem do Bruselu česká delegace přijela. Obecně se očekává, že Česká republika potvrdí posílení své účasti v zahraničních misích a závazek na zvyšování obranných výdajů.
Právě obranné výdaje budou patrně nakonec klíčovým tématem celého summitu. Americký prezident Donald Trump má v plánu představitelům ostatních aliančních zemí říct, že Spojené státy už dále „nemohou sloužit jako pokladnička“, ze které se platí společná obrana.
Trump v posledních týdnech zintenzivnil kritiku ostatních členů NATO, že na obranu nedávají dost. Před summitem NATO Trump prohlásil, že evropské země by měly své obranné výdaje zvýšit okamžitě, nynější stav podle něj není vůči USA férový.
Evropští spojenci tak budou ve středu chtít americkému prezidentovi dokázat, že výdaje zvyšují, uvolnit napjaté vztahy z poslední doby a přesvědčit ho, že Aliance má stále smysl. Jen o pár dní později se má totiž Trump v Helsinkách setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Rozhodnutí, která jsme dnes učinili, dokazují, že Evropa a Severní Amerika spolupracují. A jsme odhodláni udržet téměř miliardu našich obyvatel v bezpečí,“ konstatoval šéf NATO Stoltenberg.
