Podle českého premiéra Andreje Babiše se debata okolo tohoto tématu na určitou chvíli na summitu „zasekla“.
Některé země, například Nizozemsko, údajně chtěly „větší ambice“ nad úroveň pařížské dohody, když požadovaly dosažení klimatické neutrality EU k roku 2050 či energie jen z obnovitelných zdrojů. Česko chce investovat především do jaderné energie, připomněl premiér.
„Za ČR říkám, že my nemůžeme stále navyšovat naše ambice a cíle, pokud se nezapojí největší světoví producenti emisí,“ řekl Babiš na tiskové konferenci po jednání.
Podle premiéra se totiž nedaří najít společnou řeč s největšími producenty, připomněl v této souvislosti například Čínu či Spojené státy. „My samozřejmě chceme řešit klimatickou změnu. Chceme, ale aby klimatická politika byla věcí celého světa, ne jen Evropy,“ dodal.
Příslušní ministři podle Tuska nyní zintenzivní přípravu strategie tak, aby se k věci mohli prezidenti a premiéři vrátit na své schůzce v červnu.
Závěry jednání summitu zdůrazňují význam vzniku dlouhodobé a ambiciózní klimatické strategie EU nejpozději v roce 2020. Unie se má v budoucí strategii snažit o klimatickou neutralitu v souladu se závěry pařížské dohody OSN o ochraně klimatu z roku 2015 a zároveň zohledňovat „specifika členských zemí a konkurenceschopnost evropského průmyslu“.
Nejvyšší představitelé zemí evropského bloku zopakovali podporu pařížské dohodě a uznali potřebu zrychlení světového úsilí o řešení klimatických změn ve světle nejnovějších vědeckých poznatků, včetně zprávy mezivládního panelu pro změny klimatu o dopadech globálního oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovými hodnotami.
Lídři v závěrech nynějšího summitu také uznali, že prosazení změn podle dohody z Paříže může znamenat významné příležitosti a potenciál pro hospodářský růst, nové pracovní příležitosti i posílení evropské konkurenceschopnosti.
