Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco takzvané šetrné země, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko, navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.
„Jednání jsou stále velmi obtížná, šetrné státy to dál blokují,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého citoval server Politico. Podle diplomata využívá nizozemská a rakouská delegace požadavek na dodržování vlády práva k blokování diskusí.
Rozhovory v Bruselu vstoupily do čtvrtého jednacího dne, což je téměř rekord. Šéfové států a vlád všech 27 členských zemí tak dál hledají kompromis. Opět se sejdou v pondělí v 16:00, oznámil mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Macron bouchl do stolu
Z uniklých informací z jednání vyplývá, že postupem času rostlo napětí a únava mezi jednotlivými členy. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat.
Když Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron okamžitě zareagoval. „Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta,“ citují diplomaté francouzského prezidenta.
EU potřebuje ambiciózní dohodu, ne rychlou a za každou cenu, říká šéfka ECB |
Italský premiér Giuseppe Conte se také dostal do ostrého sporu s nizozemským protějškem Markem Ruttem, kterého i část ostatních lídrů vidí jako hlavní překážku v dosažení kompromisu. Diplomaté ze Španělska a Itálie ho překřtili na „Pana Ne“, píše agentura Reuters.
„Možná budeš ve své vlasti pár dnů hrdinou, ale po pár týdnech budeš před všemi evropskými občany tím, kdo je zodpovědný za to, že adekvátní a účinná evropská reakce je zablokovaná,“ vyčetl Conte Ruttemu jeho nezlomný postoj. Upozornil také, že pokud Evropa na krizi nezareaguje okamžitě, mohou být náklady na plán hospodářské obnovy kontinentu nakonec dvakrát až třikrát vyšší než teď.
Jednotný postoj se začal drolit
Někteří diplomaté tvrdí, že zmíněná „šetrná čtyřka“ už nedrží tak pohromadě. Nizozemsko a Rakousko podle nich dál odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis ohledně výše grantů. Naopak Dánsko je „celkem bez problémů“ a Švédsko „dělá pokrok“ směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.
„Ti, kteří odolávají, posouvají diskusi k otázce vlády práva ve snaze odpoutat pozornost od grantů, poznamenal diplomat. Spojování peněz s dodržováním vlády práva je požadavek, který je namířen zejména vůči Maďarsku a z části i vůči Polsku. Právě s těmito dvěma zeměmi vede Evropská komise řízení kvůli porušování evropských hodnot.
V neděli a pak i v noci na pondělí se objevovaly informace o ukončení rozhovorů a o jejich pokračování později, buď ještě v červenci, nebo až v srpnu. Ale vzhledem k tomu, že jednání se protáhla až do časných ranních hodin, dohoda podle diplomatů stále vypadá jako reálný výsledek maratonu jednání.
Angela je se mnou, prohlásil Macron
Objem fondu obnovy byl stanoven na bezprecedentních 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč). Návrh Evropské komise předpokládá, že 450 miliard eur bude ve formě grantů a 300 miliard eur ve formě půjček.
Babiš: Česko si vyjednalo nejvyšší nárůst peněz. Na dohodu to zatím nevypadá |
Macron současné vyjednávání a postoj šetrné čtyřky přirovnal k postoji Británie, když ji vedl premiér David Cameron a když se také vyjednávalo o unijním rozpočtu. Je to podle něj ten samý postoj, který vedl ke špatnému konci.
„Můžete mě s mými granty klidně považovat za cvoka, ale i Angela je na mé straně,“ řekl v jednu chvíli Macron, což část vyjednavačů rozesmálo, údajně i samotnou kancléřku Angelu Merkelovou. Německo a Francie podporují návrh Evropské komise.
V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí.
