Byl to až podezřelý klid, který provázel čtvrteční jednání premiérů unijní osmadvacítky na téma migrace. Zatímco ještě loni touto dobou byly jak od státníků zemí visegrádské čtyřky, tak od států z opačné strany barikády slyšet velmi vzrušené komentáře, nyní se jednání – zdá se – posunují v klidu k dohodě.
Hlavním důvodem překvapivého klidu je fakt, že oproti vrcholu migrační krize je dnes situace pod kontrolou. Možná ještě daleko více, než byla před čtyřmi pěti lety.
Odpověď lze najít hned v prvních odstavcích schváleného závěrečného dokumentu summitu: „Počet zjištěných nelegálních přechodů hranic do EU byl snížen o 95 procent oproti svému vrcholu v říjnu 2015“.
I summit sice konstatoval, že tím problém není vyřešen a některé znepokojivé tendence pokračují, ale zpráva, kterou dává ono číslo, je jasná. Říká mimo jiné, že nelegální migrace do Evropy je dnes menší, než byla v letech 2013 nebo 2012. Tedy v době, kdy ji nikdo nebral jako zásadní problém, který by ohrožoval budoucnost EU.
Povinná solidarita místo kvót
Do pozadí byl odsunut slovní obrat „povinné kvóty“, který především ve středoevropských členských zemích EU, včetně Česka, působil jako červený hadr na býka. Rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země Unii v tomto půlroce předsedá, uvedl, že se snaží změnit „povinné přijímání migrantů“ na „povinnou solidaritu“.
Tedy že vedle přijímání uprchlíků bude moci solidaritu projevit materiálně nebo vysláním policistů. To jsou věci, o něž Praha nebo Budapešť poslední roky usilovala. Ostatně i maďarský premiér Viktor Orbán označil to, co prosazuje Kurz, za „nejlepší návrh“.
Rakouský návrh kompromisu však stále nemá podle diplomatických zdrojů podporu kancléřky Angely Merkelové a některých jiných zemí, jako třeba Nizozemska. „Sebastian Kurz to shrnul tak, že existují čtyři skupiny, které mají různé názory. V4 mluví o zastavení migrace a ne o řízení migrace, jak to říkají jiné země. V tomto jsou pozice stále stejné,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Podle Babiše existuje v současnosti jediná země Evropské unie, která je připravena přijímat ve velkém migranty – tou je Rumunsko. Jistou logiku by to dávalo, protože Rumunsko patří mezi země s největším úbytkem obyvatel. Miliony Rumunů totiž odešly v minulých letech za prací na Západ.
Frontex s otazníkem
Další otázkou, kterou premiéři řešili, je nová podoba evropské agentury na střežení hranic Frontex. Ten by měl podle návrhu Evropské komise posílit z
1 500 na 10 000 mužů a v novém unijním rozpočtu by na to mělo jít navíc deset miliard eur.
Ochrana hranic je naše zodpovědnost, Frontex ať vypomáhá, shodla se V4 |
Premiér Babiš na jedné straně úspěchy Frontexu v boji s pašeráky lidí a nelegální migrací ocenil, současně však prohlásil, že je „třeba definovat další působení Frontexu“. V tom získal podporu italského premiéra Giuseppeho Conteho, který uvedl, že Frontex by mohl mít i méně než deset tisíc mužů. Ušetřené peníze by se mohly věnovat na pomoc severoafrickým zemím v boji proti nelegální migraci.
Shoda zemí EU panuje v tom, že masovou migraci do Evropy je možné zastavit jen ve spolupráci s africkými zeměmi. Zejména spolupráci se zeměmi Maghribu by měl pomoci summit států EU se státy tohoto regionu, který se bude konat příští rok v únoru v egyptské Káhiře.
Podobné jednání se také v příštích týdnech uskuteční na Sicílii s Libyí, jež byla až donedávna největším zdrojem nelegální migrace na kontinent. Někteří unijní státníci včetně Babiše vznesli návrh, aby se zeměmi Afriky vyjednával za EU speciální vyjednavač typu Michela Barniera, který zastupuje státy Unie při jednání o brexitu. Tento návrh podporu nezískal.
„Všechna tato témata budou znovu pokračovat na prosincové Evropské radě,“ shrnul Babiš. Ani u něj to nevypadalo, že by dosavadní „nedohodou“ byl nějak zneklidněn.
