Summit EU: kolik peněz pro nové členy?

(Od zpravodaje MF DNES) - Vůdci EU rozhodují o tom, zda rozšíření unie poběží podle plánů a zda se český vstup do ní neopozdí. Na summitu v Bruselu, který začal ve čtvrtek večer, se musí dohodnout, kolik peněz poskytnou novým členům. Na jejich dohodě závisí, zda vstupní jednání skončí do 31. prosince 2002.

Ideál znovu spojené Evropy na penězích zatím troskotá. Unii jde o mnoho i málo zároveň. V Bruselu se má jednat o tom, zda noví členové dostanou na první tři roky po vstupu 40 miliard eur, jak navrhuje Evropská komise, nebo zda z fondů EU získají méně.

Pokud projdou plány komise, budou Poláci, Češi a další čerpat až jednu šestinu dnešního rozpočtu unie - tedy zdánlivě hodně. Celý rozpočet ale představuje jen 1,08 procenta ročního produktu celé unie - tedy málo.

"Kráčíme k jednomu z nejdůležitějších rozhodnutí, jaké jsme kdy přijali: k mírovému spojení kontinentu Není jasné, proč by to mělo uváznout na 1,08 procenta," apeloval proto na celou unii šéf komise Romano Prodi.

Jenže do hry ale vstupuje více, než jen desítky miliard a osud deseti zemí. Členské státy chtějí využít rozšíření, aby uvnitř EU prosadily i své vlastní plány. To se plně potvrdilo včera, ještě před jednáním, když opět vzplanul boj o přímé platby pro zemědělce.

"Není možné jejich nabíhání pro nové členy bez snižování těchto plateb (pro nynější členy)," tvrdil nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Podobné názory hájí i Němci, Britové a Švédové. Francie je ale opačného názoru. Její prezident Jacques Chirac prohlásil, že "je třeba zvládnout unijní výdaje globálně".

Francouzi se pokoušejí odpoutat pozornost od dotací pro zemědělce, z nichž sami nejvíce těží. Prý se má jednat i o podpoře chudých oblastí (což se dotýká zejména Španělů) a zejména o penězích, jež unie každý rok vrací Británii.

Boj o zemědělce
Avšak vzdor piruetám Francouzů zůstávají klíčovým problémem platby pro zemědělce. Proto se Chirac včera odpoledne sešel v Bruselu s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Na podporách farmářů může celý summit ztroskotat.

"Chceme od všech členských států jasný rámec pro vyjednávání s kandidáty - abychom jim na prosincovém summitu v Kodani nemuseli říkat: Berte nebo nechte být," vyzval členské země Prodi a podtrhl, že "komise si ten rámec vymyslet nemůže".

V unii rozhodují státy. Riziko neúspěchu je značné a tak švédský premiér Göran Persson vyrazil na summit rovnou v pesimistické náladě. "Myslím, že EU míří (na summitu) k minikrizi a že bude nezbytná ještě další schůzka," prohlásil. On i další se snaží jen přesvědčit, že případný krach summitu ještě neznamená konec rozšíření.

Tváří v tvář reálné vyhlídce na krach summitu byli i uchazeči celkem skromní. "Summit nemusí přinést stoprocentní výsledek. (Stačí) něco, co nám umožní vést jednání ve všech otevřených otázkách," domáhal se hlavní český vyjednavač Pavel Telička.

Unie slíbila, že do počátku listopadu připraví společné postoje pro vstupní jednání u všech zbývajících témat. Nyní jsou to už jen finanční témata. Pokud se na nich nedohodne unie v Bruselu, zbude jí už jen prosincový summit v Kodani. A v takovém případě budou uchazeči moci jen "brát nebo nechat být".


Video