Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie nyní neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu. Po konci jejich středeční večeře, kde o britském odchodu z unie diskutovali, to uvedl s jednáním dobře obeznámený unijní představitel.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných jednáních nastal „rozhodující pokrok“.
Zároveň Barniera vyzvali, aby pokračoval ve snaze dosáhnout s Británií dohody, má prý jejich plnou důvěru. „Přes intenzivní rozhovory (s Londýnem) nebylo dosaženo dostatečného pokroku,“ shodli se dnes vrcholní představitelé členských zemí.
Věřím ve včasnou dohodu, uvedl Babiš
Já tomu věřím,“ prohlásil Babiš o dohodě, jejíž uzavření se oběma stranám kvůli několika přetrvávajícím sporným bodům stále nedaří. Český premiér byl zvědavý na informace Barniera, který ve středu hlavy států a šéfy vlád členských zemí seznámí se současným stavem jednání.
Barnier před večeří lídrů EU k brexitu uvedl, že je třeba ještě času a že rozhovory o smlouvě budou v příštích týdnech klidně a trpělivě pokračovat.
„Byly různé informace, pak byly jiné informace, tak je to na něm, co nám řekne,“ prohlásil Babiš v narážce na zprávy o údajném zásadním pokroku vyjednávajících expertů z minulého týdne, které však po nedělním jednání politiků vzaly za své.
Český premiér ocenil návrh na prodloužení přechodného období po britském odchodu o rok, s nímž podle zahraničních médií přišla Evropská komise jako s ústupkem vůči Londýnu.
Babiš těsně před začátkem summitu diskutoval o společných postojích s dalšími premiéry liberální frakce ALDE a sešel se s lídry států visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). K žádným zásadním změnám v názorech na brexitová vyjednávání podle něj nedošlo.
Britský pohled na brexit
Večeře, při níž byl stav rozhovorů o brexitu jediným bodem diskuse, trvala v Bruselu asi půldruhé hodiny. Už před ní seznámila ve svém asi dvacetiminutovém vystoupení své evropské partnery s britským pohledem na nynější situaci britská premiérka Theresa Mayová.
Původně měli členové sedmadvacítky schválit „rozvodovou dohodu“ upravující okolnosti britského odchodu z unie 29. března 2019. Nedělní pat brexitových rozhovorů ale zbrzdil vyjednávání, když britská strana odmítla potvrdit předjednanou podobu řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho, který byl jejímu vystoupení přítomen, Mayová nenabídla obsahově nic nového. Podle něj je nyní atmosféra v Bruselu konstruktivnější než byla před měsícem na neformálním summitu EU v Salcburku a obě strany mají zájem se dohodnout.
Jednou z možností, jak věc odblokovat, by mohl být návrh unijní strany prodloužit zamýšlené přechodné období o rok. Místo do konce roku 2020 by tak Británie de facto zůstala na unijním jednotném trhu a v celní unii do konce roku 2021.
Podle Tajaniho se ve středu v jeho přítomnosti o takové věci zmínily „obě stany jako o možnosti, která je na stole a kterou je třeba se zabývat“.
V zájmu všech
„Dohoda mezi Londýnem a ostatními 27 zeměmi Evropské unie je dál možná i přes nedělní krach rozhovorů,“ shodli se Mayová a Barnier při příchodu na večerní jednání.
Podobně jako Andrej Babiš se k dohodě o britském odchodu z Evropské unie vyjádřili i další lídři členských zemí EU. „Dohoda o britském odchodu z EU není daleko,“ prohlásil před schůzkou francouzský prezident Macron.
Estonského premiéra Jüriho Latase mrzí, že dohodu s britskou stranou se zatím nepodařilo nalézt. „Jsem ale dál přesvědčen, že tato dohoda je možná; náš cíl je najít řešení a cestu dál,“ poznamenal s tím, že významná je pokračující jednota všech ostatních 27 zemí unie.
Angela Merkelová před jednáním podotkla, že hotových je 90 procent smouvy o britském odchodu z unie a její završení je v zájmu všech.
Mínila tím už domluvené části budoucí smlouvy o britském odchodu z unie, kde shoda panuje na podobě finančního vyrovnání britských závazků, na udržení práv občanů EU v Británii po brexitu či na přechodném období do konce roku 2020. EU nyní naznačuje, že by toto přechodné období mohlo být i delší.
Příprava na „tvrdý brexit“?
Premiérka Mayová však před jednáním nechtěla tuto možnost komentovat a podle BBC britská vláda nevolá po prodloužení přechodné lhůty do konce roku 2021. Británie totiž nehodlá ustoupit v otázce pojistky pro režim na irských hranicích, kterou unie výměnou za svůj vstřícný krok údajně požaduje.
Původně měla sedmadvacítka ve středu večer potvrdit vyjednávači domluvený text, problém kolem Irska ale situaci zkomplikoval. Prezidenti a premiéři se večer rozhodli, že neplánují svolávat v listopadu mimořádný summit k brexitu.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky jsou ovšem připraveni se sejít „až a pokud“ šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier oznámí, že v nyní zablokovaných brexitových rozhovorech nastal „rozhodující pokrok“.
Unie se také začíná bavit o způsobech, jak se připravit na situaci, kdy jednání definitivně zkrachují a Británie EU 29. března 2019 opustí bez dohody takzvaným „tvrdým brexitem“ se všemi jeho důsledky.
