Těžaři mladé stromky rozjezdili širokými pneumatikami či zasypali kůrou ze zpracovaných kmenů. "Poškozené stromy jsou po celé ploše parku. Těžba ničila několikacentimetrové stromky, tedy ty nejcitlivější," řekla Magda Jonášová z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Jonášová je jedním z osmi vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích či Botanického ústavu Akademie věd, kteří novou studii o parku vytvořili. MF DNES má dokument k dispozici.
Už těžíme jinak, tvrdí správci
Ve zprávě vědci tvrdí, že těžbou v lesích docházelo k nenávratnému poškození půdy a odplavení její povrchové vrstvy se živinami. "Na holinách vyhyne mnoho druhů půdních živočichů a hub, které jsou důležité pro dobré fungování lesa," varují ve studii vědci.
"Lesníci nyní na plochách, kterých se těžba negativně dotkla, musí vysazovat nové stromky. Ty však už nebudou tak kvalitní, odolné a v dospělosti budou dříve napadeny kůrovcem," řekl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Správa parku přiznává, že v minulosti se dřevo netěžilo zrovna nejšetrněji. Zároveň tvrdí, že dnes už je každá část lesa posuzována samostatně a je vybírán takový způsob péče, aby k podobným škodám nedocházelo.
"Tam, kde se těžilo a vyklízelo dřevo třeba vlečením za traktorem, tak příroda poškozena tehdy byla. Dnes už máme mnohem citlivější technologie, které jsou ale také dražší a náročnější," uvedl ředitel šumavského parku František Krejčí.
Například při zpracování polámaného dřeva po orkánu Kyrill používali těžaři k přetahování kmenů speciální lanovky.
Nová studie má i pozitivnější část. V ní se uvádí, že se vědcům podařilo ve zbytcích šumavských pralesů, kterým se drsná těžba vyhnula, objevit i padesátku dosud nepopsaných druhů malých půdních živočichů.
